Je pro mě potěšující zprávou, že Donald Trump navzdory všem snahám médií, navzdory házení klacků pod nohy a navzdory několika pokusům o osobní likvidaci nakonec dokázal, že mainstream je jedna věc, ale povolební realita věc druhá.
A že korespondenční volba není ani všemocná, a že není ani „košér“.
Upřímně věřím a pevně doufám, že v následujícím funkčním období bude Trumpovo prezidentství vnímáno jako prezidentství pro-mírové a pro-lidské. Donald Trump by měl být zárukou, že USA budou s Ruskou federací spolupracovat na mírových základech.
Počkáme si, jak Donald Trump ukončí „americkou politiku řízeného chaosu“ a jak se mu podaří ukončit éru amerických výbojů a rozdmýchávání cizích válečných konfliktů, jež „nikdy nemají být ukončeny mírem“. A jaký dosah bude mít jeho inaugurační projev v Pentagonu.
Uvidíme, jak nyní budou reagovat všichni ti evropští „pro-američtí“ politici, jejichž telefony teď dočasně přestanou zvonit… A zcela záměrně připomínám, že i naše (česká) západní hranice se do budoucna stane hranicí klíčovou…
Nedělejme si však přehnané iluze v tom smyslu, že americká zahraniční politika se s příchodem Donalda Trumpa okamžitě změní coby „mávnutím kouzelného proutku“. Být světovou velmocí totiž znamená „podřídit tomuto cíli úplně vše“.
Proto je má gratulace Donaldu Trumpovi sice upřímná, avšak zcela střízlivá. A blahopřeji mu ke vstupu do Bílého domu s tiše radostným zvoláním: „Buď vítán, kdo v míru přicházíš!“
Marek ADAM