Donald Trump je známý svou neortodoxní politikou, která se točí kolem motta „America First“, tj. Amerika na prvním místě.
I když se často profiloval jako odpůrce vojenských konfliktů, jeho zahraniční politika, zejména ekonomické války a obchodní sankce – měla obrovský dopad na globální ekonomiku.
Pokud by se vrátil do Bílého domu, jeho mírový plán pro Ukrajinu by zahrnoval přítomnost evropských a britských jednotek na rusko-ukrajinské hranici, což by podle něj mohlo konflikt na chvíli zmrazit. K tomu by Trump pravděpodobně pokračoval v opozici vůči rozšiřování NATO, konkrétně proti členství Ukrajiny, což je stále aktuální téma v geopolitických debatách.
Co se týče ekonomiky, Trumpova politika cel a protekcionismu vedla k obchodním válkám, hlavně s Čínou. Tento přístup měl důsledky nejen pro USA, ale i pro globální trhy, a napětí v obchodních vztazích se v některých případech prohloubilo i s evropskými partnery. V zahraniční politice by se zaměřil na snižování závazků v rámci NATO a dalších mezinárodních organizacích, a kladl by důraz na dvoustranné dohody. K tomu připočítejme její kritiku v otázkách migrace.
Trumpova politika ohledně změny klimatu je také zásadní. Rozhodnutí odstoupit od Pařížské dohody je logické, protože dohoda poškozuje americkou ekonomiku. Celkově lze říct, že Trumpova politika, ať už doma, nebo v zahraničí, stále staví USA na první místo, což sice podporuje americké zájmy, ale zároveň vede k napětí na globální scéně.
Pozn. Naší Pravdy: Mezi 12. a 15. minutou se M. Koller dotkl i tématu naší domácí polit. scény, když se zmínil o namlouvání KSČM s Piráty (!), skrze její předsedkyni K. Konečnou. Kollerova zmínka o K. Konečné je přinejmenším více než pozoruhodná.
Pplk. Ing. Martin Koller (* 2.7.1955, Praha) je vojenský analytik, diplomat a podplukovník v záloze. Pracoval jako analytik a redaktor pro ministerstvo obrany, nyní je na penzi. Zaměřuje se především na vojenské technologie, historii a politiku bezpečnosti. Je autorem článků a odborných publikací, ve kterých se soustřeďuje především na historický vývoj zbraní.
Pracoval jako technik u protitankového pluku, analytický pracovník, správce fondu nebo manažer soukromé firmy. Působil také jako rada licenční správy ministerstva průmyslu a obchodu v Iráku a Kuvajtu. Svých zkušeností využívá i jako komentátor problematiky technologií a bezpečnosti. Pracoval pro vojenskou kontrarozvědku (10 roků) v rámci armády. V armádě sloužil 24 roků, před a po listopadu 1989, rok strávil v Iráku.
Pracoval na ministerstvu průmyslu a obchodu (11 roků). Byl spolužákem Mirka Topolánka. Byl členem ČSSD do 7. ledna 2016. Pracoval pro S. Grose jako poradce. Od roku 2015 má zakázaný vstup do ČT.