Prezident Putin čelí možnosti druhé Ukrajiny, druhé válečné fronty, která by mohla vzejít z úspěchu Washingtonu při zorganizování převratu v Gruzii s barevnou revolucí.
Nepokoje, které pokračují od vítězství „Ruské strany“ nad „Západní stranou“ v poměru 54 % ku 34 %, přesvědčily gruzínského premiéra, že Západ se chystá zahájit barevnou revoluci, která by nahradila demokraticky zvolenou vládu, svrhnout ji, jako se to stalo na Ukrajině. Putin mlčí, přitom by mohl bojovat na dvou frontách. Pak Západ otevře třetí frontu.
To může Putin očekávat, pokud se bude neustále prezentovat jako nezasahující, pokud nebude Rusko napadeno. Rusko, jistě nejmocnější vojenská entita na světě, nemá v západních orgánech žádnou váhu. (Pozn. Naší Pravdy: Podrobněji a rozhodně k věci ZDE)
Gruzie, země, se stala součástí Ruska na počátku 19. století. V roce 1917 se Gruzie stala jednou z provincií Sovětského svazu. Země se stala nezávislou v roce 1991, kdy rozpad Sovětského svazu poskytl Washingtonu příležitost rozbít Sovětský svaz do základů. Gruzie, Ukrajina, Bělorusko a středoasijské provincie byly přeměněny na nezávislé země.
V roce 2003 Washington připravil v Gruzii „revoluci růží“, která přivedla do úřadu prozápadní vládu. V roce 2008 Washington vyslal svou americkou vycvičenou a vybavenou gruzínskou armádu do Jižní Osetie, sporné provincie, která nebyla ochotna opustit Rusko s Gruzií. Když byli při gruzínské invazi do Jižní Osetie zabiti ruští mírotvorci, Putin (nikoliv, byl to Medveděv, viz pozn. Naší Pravdy) vyslal ruskou armádu, která rychle zničila Američany vycvičenou gruzínskou armádu a za pět dní dobyla Gruzii, což se mělo stát na Ukrajině.
Pozn. Naší Pravdy: Ruský premiér Dmitrij Medveděv, který byl prezidentem během pětidenní války mezi Ruskem a Gruzií, řekl, že se rozhodl vyslat ruské vojáky do Jižní Osetie v noci ze 7. na 8. srpna. Poznamenal, že poté, 8. srpna, kontaktoval Vladimira Putina, který byl tehdy premiérem a byl v Pekingu. na zahájení letních OH. Dmitrij Medveděv ke svému tehdejšímu rozhodnutí v srpnu 2008 novinářům v r. 2012 ve správním středisku Cchinvali řekl:
Rozhodl jsem se dvě a půl hodiny poté, co gruzínská armáda zahájila aktivní operace, ne dříve, protože by to bylo špatné, protože šlo o rozhodnutí použít ozbrojené síly Ruské federace na cizím území, zdůrazňuji, na cizím území. Ale ne později. Pokud jde o mé konzultace s kolegy, s ministrem obrany, s dalšími kolegy, už jsem měl připomínky, které se scvrkávaly na toto: rozhodnutí tohoto druhu dělá jen jeden člověk, tím jsem byl já jako nejvyšší Vrchní velitel a prezident země.
► Tohle je rovněž k věci: ZDE
Putin si neuvědomoval, že se Washington bude i nadále snažit proměnit Gruzii ve frontu proti Rusku, propustil Gruzii a přesunul svou armádu domů. Putin, opravdový věřící v nevměšování se i na úkor Ruska, nechal Gruzii, aby byla rozvrácena Washingtonem. Putin nepožadoval, aby Gruzie odstranila washingtonské nevládní organizace působící v zemi nebo se jakkoli podřídila Rusku.
Výsledkem bylo, že Washington dosadil jako prezidentku Gruzie ženu narozenou ve Francii a washingtonská propaganda a nevládní organizace přesvědčily 34 % Gruzínců, aby se připojili k Západu a ne k Rusku. Je to součást záměru Washingtonu obklíčit Rusko raketovými základnami.
Washingtonská loutka EU pohrozila uvalením sankcí na demokraticky zvolenou gruzínskou vládu za to, že nezrušila platnost voleb a dosadila prozápadní vládu. Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová se postavila na stranu 34 %, které označila za „gruzínský lid“, spíše než na stranu 54 %, kteří vyhráli volby. Slíbila, že EU potrestá vítěze voleb a sankce proti Gruzii budou jednou z možností, jak se vypořádat s odmítnutím gruzínského lidu podřídit se pravidlům EU.
Minulou sobotu mluvčí amerického ministerstva zahraničí oznámil, že Washington pozastavuje své strategické partnerství s Gruzií, čímž Gruzii připravil k převratu.
Gruzínský prezident podporuje protestující washingtonské nevládní organizace a prohlásil, že parlamentní volby byly nelegitimní.
Nic nenasvědčuje tomu, že by ruská vláda pochopila, že pád proruské vlády znamená pro Rusko potíže. Fjodor Lukjanov, předseda prezidia Rady pro zahraniční a obrannou politiku, nesmyslně píše o pokusu o „barevnou revoluci“, jako by to byla pouze vnitřní záležitost Gruzie. Místo toho, aby podporovali Gruzii, Putin a Lavrov pokračují ve vytváření masivních dezinformací v Rusku tím, že mluví o „našich západních partnerech“. (Pozn. Naší Pravdy: tzv. vládnoucí elita v Rusku je proradná, tedy prozápadní. Již zmíněný odkaz výše to jen potvrzuje. Dr. Roberts má ve všem naprostou pravdu.)