Tucker Carlson se opět vydal do Ruska, tentokrát za ministrem zahraničí Ruské federace Sergejem Lavrovem. Rozhovor byl zveřejněn 6. prosince a je k dispozici na tomto odkazu. Pro znalce ruštiny doporučuji ruský dabing:
Carlsonův kontakt je důležitý, protože umožňuje západnímu publiku slyšet přímo zástupce ruské vlády, a nikoli zástupce západních vlád, think-tanků nebo médií. Zde jsou hlavní body toho, co se Lavrov snažil západnímu publiku sdělit:
Signál Orešnik: Rusko se chce vyhnout eskalaci konfliktu na Ukrajině a doufá, že jeho „signál“ v podobě použití rakety Orešnik budou západní mocnosti brát vážně. Když se Carlson zeptal Lavrova, co je tím signálem, odpověděl, že USA a jejich spojenci, kteří povolili Ukrajině udeřit na Rusko zbraněmi dlouhého doletu dodávanými Západem, musí pochopit, že Rusko použije všechny dostupné prostředky, aby zabránilo utrpění strategické porážky, kterou se západní mocnosti snaží Rusku způsobit. Lavrov dále zdůraznil, že důvod, proč vedou válku na Ukrajině, je pro Rusko existenční, a dal jej do kontrastu s cíli Západu, které se zaměřují na kontrolu surovinového bohatství regionu.
Omezená jaderná výměna: Lavrov o tom hovořil v souvislosti s „novým“ uvažováním některých představitelů USA a NATO, konkrétně zmínil americké strategické velení a kontraadmirála Thomase R. Buchanana, kteří nyní prosazují „omezenou jadernou výměnu“ a obhajují možnost prvního jaderného úderu na Rusko jako oprávněnou. Lavrov uvedl, že by to byla katastrofa, které se chce Rusko vyhnout, a dodal, že Rusko nevidí důvod, proč by Moskva a Washington nemohly spolupracovat „v zájmu vesmíru“. Jak víme, americký ministr zahraničí Antony Blinken zcela uzavřel veškerou diplomatickou komunikaci mezi americkou vládou a jejím ruským protějškem.
Nevyprovokovaná agrese: V souvislosti s nevyprovokovanou invazí Ruska na Ukrajinu Lavrov uvedl, že by k ní nedošlo, kdyby Kyjev a Západ plnily dohody z Minsku. Zajímavé je, že když se Carlson Lavrova zeptal, jaké jsou požadavky Ruska na Ukrajině a za jakých podmínek by se jednalo o míru, Lavrov neodpověděl. Místo toho začal vyprávět dlouhou historii jednání s ukrajinskou stranou počínaje postmajdanským převratem v roce 2014, minskými dohodami a mírovými jednáními v Minsku a v Istanbulu v roce 2022, ale už se nedostal k tomu, co konkrétně Rusko požaduje nyní.
Istanbulské zásady: V dalším průběhu rozhovoru Lavrov k této otázce uvedl, že Rusko je připraveno jednat na základě istanbulských zásad, což Vladimir Putin vyjádřil již v červenci tohoto roku, ale že od té doby došlo ke změnám na místě, které by bylo třeba zohlednit. Jádrem těchto požadavků však je, že Ukrajina se musí vzdát vstupu do NATO, že na území Ukrajiny nesmí být žádné jednotky NATO ani vojenské základny a žádná vojenská cvičení za účasti zahraničních vojsk. Dále by Ukrajina musela zrušit zákaz ruského jazyka, ruské kultury a ukrajinské pravoslavné církve.
Návrat k NATO? Celkově však Lavrovova odpověď nevyzněla úplně do prázdna, což naznačuje, že jakmile protistrany zasednou k jednacímu stolu, čeká je překvapení. Připomeňme, že když v prosinci 2021 Rusko vydalo své dva návrhy smluv pro USA a NATO o statusu Ukrajiny, jedním z jejich požadavků bylo, že NATO musí vrátit své rozšíření na demarkační linie před rokem 1997, což naznačuje, že Rusko by mohlo požadovat stažení NATO ze všech zemí, které do vojenské aliance vstoupily od roku 1997 až do současnosti.
Zachovat sankce: Když se ho Carlson zeptal, zda bude Rusko požadovat zrušení všech sankcí, Lavrov se vyjádřil vyhýbavě. Připustil, že někteří lidé v Rusku by zrušení sankcí uvítali, ale řekl, že sankce donutily Rusko najít způsoby, jak být soběstačnější a rozvíjet vztahy se spřátelenými zeměmi; že sankce nakonec učinily Rusko odolnějším, takže se zdá, že alespoň pokud jde o Kreml, sankce mohou zůstat.
Už žádný mladší partner: Carlson se zeptal, zda by Rusko uvažovalo o opětovném připojení k Západu jako protiváha Východu, jinými slovy, zda by Rusko uvažovalo o opětovném připojení k Západu a odstoupení od spojenectví s Čínou. Zde byl Lavrov kategorický: NE. Rusko by se nevrátilo ke stavu před rokem 2022. Uvedl, že od 90. let 20. století Západ s Ruskem zacházel přinejlepším jako s mladším partnerem v podřízeném postavení, kterému si Západ může diktovat vlastní podmínky.
Rozhovor se týkal velkého množství témat, včetně vytěžování mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou z dubna 2022 Borisem Johnsonem, masakru v Buči, smrti Alexeje Navalného, místa pobytu Skripalových, vyhoštění 120 členů ruského diplomatického personálu a jejich rodin Barackem Obamou a zabavení ruského majetku v USA, kdo možná řídí zahraniční politiku USA (Lavrov odmítl spekulovat); kdo podporuje „umírněné“ teroristy v Sýrii a dalších.
Ještě v roce 2018 německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel v rozhovoru pro Bild am Sontag prohlásil, že „zcela rozvrácené vztahy mezi Ruskem a USA jsou největší hrozbou pro mír na celém světě“ a že pokud obě mocnosti nenajdou společnou řeč, „naše děti zdědí nebezpečný a velmi nejistý svět, který bude stále více vyzbrojen jadernými zbraněmi“.
Po čtyřech letech Bidenovy vlády je zcela zřejmé, že tento vztah byl jednou ze stran konfliktu záměrně zničen. Tento proces destrukce probíhá již několik let, a to i za vlády Baracka Obamy. Když chtěl Donald Trump zlepšit vztahy s Ruskem, Deep State bažina ho sabotovala na každém kroku. Tým Biden/Blinken zničil vztahy mezi oběma mocnostmi téměř úplně, čímž ohrozil celý svět. Tucker Carlson si zaslouží uznání za svou snahu navázat kontakt s ruským vedením a přiblížit jeho poselství západnímu publiku.