Andrew Korybko, PhD: Sikorski se obává, že se Musk pokusí zabránit polským liberálům v převzetí prezidentského úřadu

V souladu s tím se o to mohou pokusit buď skandálními právními kroky, které riskují vyvolání národní krize, která by mohla dokonce poškodit vztahy Polska s USA, nebo mohou nechat věci, aby se vyvíjely, tak nějak samospádem.

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski zopakoval obavy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že kampaně Elona Muska na sociálních sítích na podporu německé opozice AfD a proti současnému britskému premiérovi Keiru Starmerovi lze chápat jakožto vměšování. Vyzval také Polsko, aby přijalo nové zákony, „aby to byli Poláci, kdo volí našeho prezidenta, ne cizinci“, což je ironické vzhledem k jeho přátelství se synem a dědicem George Sorose Alexem, jehož otec se po desetiletí vměšoval do evropských záležitostí.

Koncem minulého měsíce bylo vyhodnoceno, že „Orbán doufá, že Trump pomůže polským konzervativcům vrátit se k moci“, a tak poskytl azyl opozičnímu kandidátu, který by tvrdil, že je pronásledován z politických důvodů. V tomto ohledu bylo čtenářům krátce po Trumpově historickém volebním vítězství připomenuto, že „nezodpovědná minulá prohlášení předních polských politiků o Trumpovi ohrožují dvoustranné vztahy“ po hrubých poznámkách Sikorského a jeho šéfa Donalda Tuska o vracejícím se americkém vůdci.

Trump je blízkým přítelem odcházejícího polského prezidenta Andrzeje Dudy, který je rovněž konzervativním nacionalistou, který s ním v průběhu let udržoval kontakt, takže z toho vyplývá, že by dal přednost kandidátovi své strany Karolovi Nawrockimu, aby byl jeho nástupcem spíše než liberální globalista Rafal Trzaskowski. Za tímto účelem je zcela předvídatelné, že by se Musk mohl pokusit zabránit vládnoucím liberálům v převzetí prezidentského úřadu v květnových volbách, které by mohly mít podobu opakování jeho stávajících kampaní, ale s polským zvratem.

To by mohlo vést k tomu, že souběžně s projevy proti Tuskovi, Sikorskému a Trzaskowskému bude vášnivě hájit opoziční Právo a spravedlnost (PiS). Lze vyzdvihnout roli PiS jako jedné z nejvíce proamerických stran v evropské historii, stejně jako „probuzení“ vládnoucí Občanské platformy (PO) směrem k LGBT lidem. Stejně tak může Musk ignorovat skandál PiS ohledně víz za úplatky, který přivedl do Evropy čtvrt miliónu Afričanů a Asiatů, stejně jako může ignorovat robustní politiku PO v oblasti ochrany hranic.

Nezávislý kandidát na rumunského prezidenta Calin Georgescu

Precedens Rumunska, které minulý měsíc anulovalo první kolo svých prezidentských voleb pod záminkou, že zahraniční podpora předního kandidáta na sociálních sítích zdiskreditovala výsledky, které se později ukázaly jako neúspěšná kampaň jeho vlastních oponentů, by mohl aplikovat na Polsko. Rozdíl mezi Rumunskem a Polskem je ale v tom, že ústavní převrat prvního jmenovaného měl podporu Bidenovy administrativy, zatímco Trump by stejný scénář v druhém rozhodně nepodpořil.

Pokud jde o tuto možnost, minulý měsíc bylo oznámeno, že Tuskova vláda „navrhne, aby v polských prezidentských volbách v květnu 2025 certifikaci výsledků provedla Pracovní komora Nejvyššího soudu, a nikoli, jak předepisují současné volební zákony, dozorčí komora téhož soudu“. Širší kontext návrhu se týká Tuska a dlouhodobých obvinění EU, že strana PiS politizovala Nejvyšší soud během své téměř desetileté vlády.

Zmíněná zpráva uvádí, že polská vláda spolu s Evropskou komisí a Evropským soudním dvorem tvrdila, že dozorčí komora byla nesprávně ustavena, protože její členové byli jmenováni prezidentem spojence PiS Andrzejem Dudou na doporučení Národní rady Soudnictví (KRS). V rámci tohoto rozboru není možné hlouběji pronikat do podrobností tohoto sporu, ale pro náhodného pozorovatele postačí, když si jej jednoduše uvědomí.

Z toho vyplývá, že Tuskova vláda by mohla jednostranně zavést tento návrh, následně anulovat výsledky prvního kola, pokud Nawrocki vyhraje, odmítnout jakékoli rozhodnutí proti tomuto Nejvyššímu soudu nebo údajnému „ústavnímu tribunálu ovládanému PiS“ a místo toho se spoléhat na Evropskou komisi a Evropský soudní dvůr, aby legitimizoval jejich ústavní převrat. Jakýkoli odpor Trumpovy administrativy by tak mohl vyvolat velmi vážnou politickou krizi jak s Polskem, tak s EU.

Pokud se Trump v tomto ohledu rozhodne překročit Rubikon, mohl by buď pohrozit represivními cly vůči EU jako celku, naznačit cílené sankce proti polským vládnoucím liberálním globalistům, nebo koketovat s podstatným omezením americké vojenské přítomnosti v Polsku, či případně zmrazením velkých obchodů se zbraněmi. Poslední možnost je nejradikálnější, protože riskuje zničení protiruského základu, na kterém je polsko-americké strategické partnerství postaveno, ale přesto by mohla být použita k vyvolání nacionalistických protestů.

Toto je další eso v Trumpově podání, protože by mohl dát Muskovi úkol, aby vytáhl stránku ze Sorosovy příručky pomocí platformy X k podnícení masivních protestů, aby vyvinul maximální tlak na vládnoucí globalistické liberály v tom, co bude dalším bodem obratu historie Polska. Navíc záběry jakéhokoli násilného zásahu proti těmto pokojným demonstrantům by se pak mohly virálně šířit na platformě X, aby podnítily ještě více protestů, což by mohlo vést k sankcím proti odpovědným úředníkům.

Tusk by tedy udělal dobře, kdyby si přečetl nápisy na zdi a nechal Mayovo hlasování dopadnout, jak bude chtít, a uznal, že je nemožné zcela potlačit cizí vliv v moderních volbách kvůli sociálním sítím, a neodvážil se to použít jako možnost, jak zvrátit hlasování, pokud vyhraje Navrotsky. Je lepší zachovat status quo konzervativního nacionalistického prezidenta a globalistických liberálů, kteří řídí parlament, než riskovat národní krizi, která by také mohla poškodit vztahy s USA.

Předseda polské vlády Donald Tusk

Jediným důvodem, proč Tusk chce, aby se Trzaskowski stal prezidentem, je to, aby PiS už nestála proti plánům PO na radikální změnu polské společnosti. Nejhorší, co by se mohlo stát, pokud Nawrocki vyhraje, je, že Tusk nebude schopen plně realizovat svou legislativní agendu, čímž se udrží politická patová situace z minulého roku až do příštích parlamentních voleb v roce 2027, pokud nebudou vypsány dříve. Do té doby však bude Trump stále u moci, takže Musk může do toho hlasování také „zasáhnout“ mrknutím a přikývnutím.

V každém případě, jak bylo právě napsáno, sociální sítě umožňují zahraničním aktérům a vládám ovlivňovat volby v jiných zemích. Tento faktor také nelze zcela pominout, protože šíření sítí VPN neutralizuje potenciální zákazy, proto je důležité upřednostňovat „preventivní vyvracení dezinformací, mediální gramotnost a demokratickou bezpečnost“, jak bylo uvedeno v předchozí analýze hypertextových odkazů z roku 2022. Jsou to mnohem účinnější prostředky, protože jsou zaměřeny na ochranu občanů před cizím vlivem.

Stručně řečeno, Sikorského komentáře o Muskových kampaních na sociálních sítích v Německu a Spojeném království naznačují, že polští vládnoucí liberální globalisté propadají panice, protože se obávají, že brzy obrátí svou pozornost na jejich zemi, aby jim zabránil převzít prezidentský úřad v květnových volbách. V souladu s tím se to mohou buď pokusit zastavit skandálními právními kroky, které riskují vyvolání národní krize, která by mohla dokonce zničit vztahy Polska s USA, nebo mohou nechat věci, aby se vyvíjely samovolně.

ZDROJ (Překlad Naše Pravda)


Andrew (Andrej) Korybko, PhD (* 26. května 1988), je americký politolog, geopolitický analytik a novinář, člen odborné rady institutu sídlící v Rusku. Narodil se a vyrostl ve Spojených státech, má dvojí občanství: americké a polské. Novinář pro Sputnik News, je také členem odborné rady Institutu pro strategická studia a prognózy, specializované sekce Ruské univerzity přátelství národů.

Vystudoval Ohio State University v Kolumbii se specializacemi Mezinárodní vztahy a diplomacie, Mezinárodní studia (se zaměřením na východní Evropu) a ruský jazyk v roce 2010. V období od září 2013 do června 2015 absolvoval a dokončil magisterský program mezinárodních vztahů na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů (MGIMO), v oblasti řízení koncentrace a globálních problémů. V roce 2022 dokončil diplomovou práci Rusko-pákistánské vztahy v kontextu moderní mezinárodní politiky (2014-2019), jako požadavek pro získání doktorského titulu, rovněž na MGIMO.

Jeho hlavní oblasti zájmu jsou: strategie USA v Eurasii, barevné revoluce a nekonvenční válčení; ruská zahraniční politika, energetická geopolitika a euroasijské integrační strategie; multipolarita, konkurence mezi velmocemi a odolnými a náročnými státy. Specializuje se na vztah mezi americkou strategií v Afro-Eurasii, čínskou globální vizí Belt and Road o konektivitě New Silk Road a Hybrid Warfare.

Ve Sputniku začal pracovat v roce 2014, kdy se ještě jmenoval Hlas Ruska, a od té doby je ve společnosti. Pravidelně také přispívá do různých online publikací, jako jsou Geopolitica.Ru, Oriental Review, The Duran, Global Research, Regional Rapport a další. Nejvíce se však proslavil svou knihou «Hybridní války – od barevných revolucí po převraty», ve které z hluboce ruského pohledu odhaluje fungování severoamerických technik pro destabilizaci a kontrolu zemí (asymetrická válka, propaganda a dotace odpůrcům).

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality, Analytika, Politika se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *