Cesta vpřed bude velmi obtížná kvůli citlivým otázkám, které musí Rusko a USA vyřešit
12. únor 2025 se zapíše do dějin jako den, kdy oficiálně započalo završení zástupné války NATO-Rusko na Ukrajině.
* * *
Ministr obrany Spojených států Peter Brian Hegseth
Ministr obrany Pete Hegseth vše odstartoval prohlášením, že Ukrajina nevstoupí do NATO. USA nevěří, že Ukrajina může obnovit své hranice před rokem 2014. USA nerozmístí vojáky do konfliktní zóny. USA chtějí, aby tam Evropané místo toho převzali určitou mírovou odpovědnost, ale USA tam nerozšíří záruky podle článku 5 na síly EU.
Následoval rozhovor Trumpa a Putina vůbec poprvé od návratu Trumpa do svého úřadu. Oba souhlasili s bezodkladným zahájením mírových rozhovorů, po kterých Trump zavolal Zelenskému, aby ho o tom informoval a pravděpodobně si od něj vynutil ústupky, které pravděpodobně slíbil Putinovi. Trump také navrhl, že se brzy setká s Putinem v Saúdské Arábii a že by pak každý z nich mohl navštívit své země v rámci mírového procesu. Zde je několik základních informací o širším kontextu:
- 3. ledna: „Diplomacie v oblasti kreativní energie může položit základ pro velkou rusko-americkou dohodu“
- 17. ledna: „Zásluhy demilitarizovaného regionu ‚Trans-Dněpr‘ kontrolovaného nezápadními mírovými silami“
- 3. února: „Územní ústupky mohou předcházet příměří, které povede k novým ukrajinským volbám“
- 4. února: „Trumpův zájem o ukrajinské minerály vzácných zemin se může obrátit proti Zelenskému“
- 7. února: „Trumpův zvláštní vyslanec vrhl více světla na ukrajinský mírový plán svého šéfa“
První analýza o tvůrčí energické diplomacii obsahuje tucet navržených kompromisů pro každou stranu, které by mohly pomoci posunout jejich jednání dál. Ve skutečnosti ten o tom, že USA nerozšíří záruky podle článku 5 na síly EU na Ukrajině, je nyní politikou podle ministra obrany USA Hegsetha, takže je možné, že někteří další budou následovat. Kromě toho Trump právě poznamenal, nakolik nepopulárním se stal Zelenskij, což naznačuje, že plánuje „fázový přechod vedení“ prostřednictvím nových voleb, které byly v tomto článku také navrženy.
Zbývá zjistit, který z těchto dalších návrhů by se mohl brzy stát americkou politikou, přičemž totéž platí o těch, které by Rusko mohlo zavést, jako je souhlas s opatřením vojenských omezení na své straně demilitarizovaného pásma, která budou pravděpodobně vytvořena například do konce tohoto procesu. Následuje pět hlavních otázek, které budou utvářet rusko-americké mírové rozhovory o Ukrajině mezi jejich vůdci, diplomaty a kýmkoli z jejich expertů, kteří mohou být pozváni k účasti na těchto rozhovorech prostřednictvím doplňkových jednání RF-USA II:
Územní parametry
Nejbezprostřednějším problémem, který je třeba vyřešit, je to, kde bude probíhat nová rusko-ukrajinská hranice. Hegsethovo tvrzení o neschopnosti Ukrajiny obnovit své hranice z doby před rokem 2014 naznačuje, že Trump by mohl Zelenského donutit, aby se stáhl přinejmenším z celého Donbasu, který je středem územní dimenze jejich konfliktu, i když je možné, že jeho síly se stáhnou až k městu Záporoží. Nechat Rusko ovládat toto město a části jeho nových regionů na západ od Dněpru je v tuto chvíli nepravděpodobné.
Je to proto, že Trump zřejmě nebude chtít riskovat kritiku, která by následovala po převzetí Ruskem města s více než 700 000 obyvateli, jehož obyvatelé nehlasovali v referendu v září 2022. Totéž platí pro části nových oblastí Ruska na západ od řeky. Místo toho by mohl někdy po zmrazení bojů navrhnout referendum pod dohledem OSN, které by vyřešilo tento aspekt jejich územního sporu, a přitom by Rusku umožnilo i nadále oficiálně vznášet nároky na tyto oblasti. To by mohlo být dost pragmatické, aby Putin souhlasil.
Podmínky demilitarizovaného pásma a role strážců míru
Dalším problémem, který je třeba řešit po výše uvedeném, jsou podmínky demilitarizovaného pásma podél jejich prozatímní hranice a role mírových sil, které by se tam pravděpodobně rozmístily, aby je monitorovaly. Hegsethovo prohlášení, že USA nerozšíří záruky článku 5 tamním silám EU, by je mohlo odradit od toho, aby sehrály hlavní roli, kterou by Rusko muselo v každém případě povolit rezolucí Rady bezpečnosti OSN podle stálého představitele Vasilije Něbenzja, jinak budou legitimními cíli. Ty nezápadní jsou tak mnohem příjemnější.
Jak se ukazuje, naprostá většina příslušníků mírových sil OSN pochází z nezápadních zemí, takže by se tam mohli potenciálně rozmístit na základě mandátu Rady bezpečnosti OSN podle návrhu Něbenzja a možná dokonce vést k úplnému vyloučení jakýchkoli západních mírových sil, pokud se dohodne, že žádný nebude přispívat k této misi. Jejich podmínky by musely být přijatelné jak pro Rusko, tak pro USA, aby tato rezoluce prošla, takže není jasné, co přesně budou moci udělat nebo ne, ale to přímo navazuje na další problém.
Demilitarizace a denacifikace
Dva z hlavních cílů Ruska ve zvláštní operaci na Ukrajině jsou demilitarizace a denacifikace Ukrajiny, o což se původně snažilo tím, že k tomu Ukrajinu vojensky přinutilo za podmínek stanovených v návrhu mírové smlouvy z jara 2022, i když to kvůli Spojenému království a Polsku neuspělo. Je nereálné si představit, že Trump bude souhlasit s tím, aby Rusko rozmístilo své ozbrojené síly po celé Ukrajině, aby to provedlo, takže toho lze dosáhnout pouze podobnými diplomatickými prostředky zahrnujícími souhlas Kyjeva.
V tom spočívá možná role, kterou mohou mírové jednotky OSN hrát při monitorování a prosazování čehokoli, na čem se nakonec dohodne pro demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny. To by mohlo mít podobu inspekce stránek podezřelých z nelegálního zbrojení a veškerého přeshraničního obchodu Ukrajiny (včetně jejích přístavů) a zároveň mít právo nařídit podle potřeby změny svého zpravodajství v médiích a školních osnovách. To je jediný způsob, jak zajistit, aby Ukrajina po skončení konfliktu zůstala demilitarizovaná a denacifikovaná.
Úleva od sankcí
Rusko opakovaně požadovalo zrušení všech západních sankcí, ale lze argumentovat tím, že „mistr dohody“ Trump by s tím nikdy nesouhlasil najednou, místo toho raději navrhne plán postupného uvolňování sankcí jako odměnu za to, že Rusko dodržuje příměří nebo mírovou smlouvu. To by mohlo mít podobu toho, co bylo navrženo v analýze tvůrčí energické diplomacie, podle níž by se některé ruské vývozy do EU mohly obnovit během první fáze jako opatření na základě budování důvěry.
I když by Rusko upřednostnilo, aby byly všechny sankce okamžitě zrušeny, jeho politici by mohli dojít k závěru, že je lepší přijmout postupný plán, pokud je to vše, co je Trumpovi pohodlné nabídnout, místo toho, aby nebylo vůbec nic. I když by udělal dobře, kdyby se zapojil do gesta dobré vůle a zrušil sankce na ruský vývoz ropy po moři, protože by to mohlo přesvědčit politiky, že to Trump s uvolněním tlaku na Rusko myslí vážně. To by zase Putinovi usnadnilo prodat kompromis v podobě postupného uvolňování sankcí doma.
Nová bezpečnostní architektura
Rusko předpokládalo vytvoření nové evropské bezpečnostní architektury prostřednictvím vzájemných dohod s USA a NATO v prosinci 2021 na základě požadavků na bezpečnostní záruky, které s nimi v té době sdílelo. Ty měly ve zpětném pohledu diplomaticky vyřešit jejich bezpečnostní dilema, jehož kořeny jsou v pokračující expanzi NATO na východ po staré studené válce a zejména v jeho tajné expanzi na Ukrajinu, namísto zvláštní operace na Ukrajině, kterou Putin v té době tajně plánoval, kdyby se to nezdařilo.
Od té doby se toho tolik změnilo, že samostatné komplexní rozhovory o tom musí začít hned poté, co dosáhnou jakékoli dohody o Ukrajině. Mezi nové problémy patří nahromadění východní armády NATO, nové členství Finska a Švédska, ruské hypersonické Orešniky, jejich rozmístění v Bělorusku, ruské rozmístění jaderných zbraní i tam, budoucnost Nového STARTu, který vyprší příští rok, a nové závody ve vesmírném zbrojení a další. Dohoda na nové bezpečnostní architektuře proto stabilizuje svět.
Jak vidno, cesta vpřed bude velmi obtížná kvůli citlivým otázkám, které musí Rusko a USA vyřešit, ale jejich lídři ukázali, že mají vůli jednat v dobré víře.
Žádná ze stran pravděpodobně nedosáhne svých maximálních cílů, ale diplomacie je uměním možného, takže každá udělá maximum, aby v tomto ohledu vzhledem k okolnostem dosáhla co nejvíce. Nejlepším scénářem je spravedlivý a trvalý mír, který skutečně vyřeší základní příčiny v jádru tohoto konfliktu.
ZDROJ (Překlad Naše Pravda)
Andrew (Andrej) Korybko, PhD (* 26. května 1988), je americký politolog, geopolitický analytik a novinář, člen odborné rady institutu sídlící v Rusku. Narodil se a vyrostl ve Spojených státech, má dvojí občanství: americké a polské. Novinář pro Sputnik News, je také členem odborné rady Institutu pro strategická studia a prognózy, specializované sekce Ruské univerzity přátelství národů.
Vystudoval Ohio State University v Kolumbii se specializacemi Mezinárodní vztahy a diplomacie, Mezinárodní studia (se zaměřením na východní Evropu) a ruský jazyk v roce 2010. V období od září 2013 do června 2015 absolvoval a dokončil magisterský program mezinárodních vztahů na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů (MGIMO), v oblasti řízení koncentrace a globálních problémů. V roce 2022 dokončil diplomovou práci Rusko-pákistánské vztahy v kontextu moderní mezinárodní politiky (2014-2019), jako požadavek pro získání doktorského titulu, rovněž na MGIMO.
Jeho hlavní oblasti zájmu jsou: strategie USA v Eurasii, barevné revoluce a nekonvenční válčení; ruská zahraniční politika, energetická geopolitika a euroasijské integrační strategie; multipolarita, konkurence mezi velmocemi a odolnými a náročnými státy. Specializuje se na vztah mezi americkou strategií v Afro-Eurasii, čínskou globální vizí Belt and Road o konektivitě New Silk Road a Hybrid Warfare.
Ve Sputniku začal pracovat v roce 2014, kdy se ještě jmenoval Hlas Ruska, a od té doby je ve společnosti. Pravidelně také přispívá do různých online publikací, jako jsou Geopolitica.Ru, Oriental Review, The Duran, Global Research, Regional Rapport a další. Nejvíce se však proslavil svou knihou «Hybridní války – od barevných revolucí po převraty», ve které z hluboce ruského pohledu odhaluje fungování severoamerických technik pro destabilizaci a kontrolu zemí (asymetrická válka, propaganda a dotace odpůrcům).