Nějaký náčelník zbytkového indiánského kmene z USA by situaci mohl vidět třeba takto: „Velký Bílý Otec z Washingtonu D.C. poslal svého staršího bojovníka z kmenové rady do Evropy, aby v Mnichově svolaným evropským náčelníkům řekl vzkaz Bílého Otce:
Náčelníci Evropy, starejte se více o svá území a o své voliče. Starost o válčení na Ukrajině, kterou kdysi nazývali MALORUSKO, nechejte nám.
A co se stalo? Eurosalon odmítnutých náčelníků si nevzal nic z toho vzkazu k srdci.
Místo toho se jeden z předáků evropských kmenů rozplakal. To není dobré, naznal by Indián Američan. Tak copak se nám to ozývá z Eurosalonu odmítnutých? Nemusíme ani citovat zahraničí. Úplně stačí titulky našich komentátorů v Právu nebo MF Dnes. „Jedlíci drobků, co padají se stolu“ (komentátor Lukáš Jelínek, právo). „Mnichovská šoková terapie“ (Miloš Balabán Právo). „Vance v Mnichově: nestřílejte posla“ (Milan Vodička MF Dnes). „Schůzka uražených v Paříži. Rozhodovat se bude jinde“ (ČTK v MF Dnes) A tak dále a tak podobně.
Nejúžasnější fantasie zazněla od pana zástupce ředitele Institutu Europeum Viktora Vaňka: „Macronův pokus je to nejlepší, co teď Evropa má“ (čtenáři, prosím nesměj se, je to míněno vážně…) Prý se Macron v Paříži pokusil prosadit myšlenku „vojenské mírové mise“, která by na Ukrajině dohlížela na dodržování podmínek příměří – pokud se nějaké podaří vyjednat. Maně historika napadá otázka generalissima Stalina na tehdejšího „Hitlerova papeže Pia XII.“ (termín Johna Cornwalla z jeho knihy o papeži Piovi XII.), kdy na papežův „pokus“ o urovnání války, se generalissimus otázal: „Kolik má papež divizí?“ I když historické analogie jsou téměř vždy v detailu mylné, zde je to pouhá hyperbola – ptáme se „Kolik má Evropa divizí? Má nějaké divize? Má nějaké zbraně? Má nějaké brance?“ Všechny tyto otázky zodpovídají vojenští analytikové Evropy i USA – ano i USA! – záporně. Kdo má nejvíc vojáků v Evropě? USA. Kdo má nejvíce vojáků v EuroNATO? Turecko. Takže Britové, Švédové a Francouzi s Němci (ti nesmí od roku 1999, útoku na Jugoslavii, chybět) budou „vysílat své vojáky“, když jim jejich mnozí generálové říkají opak? A jdeme dál. President USA vyjádřil zájem o Grónsko, území podřízené Dánsku (i Kanadu, čili zemi Britské koruny a Commonwealthu). Tak nevím nevím. Kam pošle Eurosalon odmítnutých vojáky dřív? Na Grónsko či na Ukrajinu? K tomu vezměme rozlícené rusofóbky jako Kaju Kalas, která mává šavlí na Rusy a připomíná známý vtip z okupace II. války – Hitler se ptá Tisa: Potřebuji letadla na východě. Tiso odpovídá: Můj vodca, chcetě len jeden eroplán – alebo všetki tri?
Zkrátka a dobře, fantasie Macrona a společníků nemají reálné vyhlídky – naši ani nebyli do Paříže pozváni osobně a jako náplast jim má v budoucnu sloužit videokonference, no budiž. Je mi jasné, že Evropa, nastavená na bidenovský formát uvítězit Rusko do posledního Ukrajince a poté do posledního Východoevropana neuspěla po změně kursu protektora USA, se kterým nikdy Eurosalon odmítnutých nepočítal, a věřil v progresivní válečnické a neziskovky podporující USA, což se naštěstí pro svět nezdařilo.
Nyní se USA obrátily ke staré známé kissingerovské reálpolitice, a v té není místo pro válečnické fantasie NATO na Ukrajině. Dnes Eurosalon odmítnutých nemá Ukrajině co nabídnout – ani zbraně, ani armády, ani peníze. Kde na to zbídačená Evropa vezme? Vysaje své občany dalšími daněmi a bude za to chtít, aby jejich předáky, lupiče svých zemí, občané volili? Budou muset svého Zelenského proti své vůli ponechat v jeho vlastní mizérii, kterou zničil Ukrajinu a vzal tisícům Ukrajinců domovy, a nakonec i životy. Měl dvě možnosti, jak tuto mizérii zastavit – v Minsku a v Istanbulu. Dnes už nikdo nepovolá k zúčtování toho Brita, který perfidně Zelenskému sliboval a pak jej nechal v hnoji.
Jednání velmocí v Rijádu, kde Zelenský zůstává v předpokoji, nijak nezaručí jednání ani Zelenskému ani Eurosalonu odmítnutých. A zase tu historika napadá hyperbolická analogie Jalta II. Než, nepředjímejme. Vše ještě může být jinak, jak pravil rabín. Ovšem pro naši zbídačenou zemi z toho všeho mnoho positivního nekouká.
Krom zastavení války a uchránění životů našich mladých. Už to by byla veliká šance na lepší zítřek – i bez Eurosalonu odmítnutých, a zdá se, že i proti jeho vůli. Bylo by to zabezpečení i naší mladší generace před zbytečnou smrtí pro cizí zájmy. A mír bychom si měli přát konečně všichni, bez rozdílu světonázorů a partají.