Aktuálně čelíme srážce s lidskou hloupostí. Octli jsme se v delikátní situaci, kdy vzdělaný blbec je blbější, než blbec nevzdělaný.
Většina pitomostí, které se stanou zákonem, vyhláškou, předpisem, normou, má zištný motiv, kdy si někdo mocný vylobuje u vzdělaných blbců v parlamentu regulaci, zákaz anebo daň, aby na tom vydělal. Škoda, kterou utrpíme od nevzdělaných blbců, se kterými se potkáváme tváří v tvář, je marginální.
V souvislosti s přežitím v minulosti platilo, že je třeba sledovat trendy, držet krok s dobou, zůstat konkurenceschopný, předvídat budoucnost. Dnes ovšem taková strategie znamená adaptovat se na dekadenci, primitivní konzumerismus, ideologický fanatizmus a respektovat různé zvrhlosti a deviace. Především ale rezignovat na to, co činilo snesitelnou naši minulost. Kdo se tedy snaží přežít důstojně, krok s dobou nedrží. A proti budoucnosti chystá kruhovou obranu.
Nemá cenu přežít jinak, než důstojně, s noblesou, ale také svobodně a v pravdě. Člověk má vědět, co se děje se světem, ale měl by to sledovat pouze periferním zrakem. Na mediální hysterii reagovat jen lehkým pozvednutím obočí. Neangažovat se v žabomyších konfliktech. A číst jen dobré autory. Trpět s autory poplatnými při televizi nebo v novinách je zbytečný masochismus. Dostatečnou představu si člověk udělá ze Seznamu, kam mu chodí pošta. Univerzální návod, jak nebláznit z této doby, ale neexistuje. Každý musí zjistit, co pomáhá právě jemu, co funguje v jeho situaci.
Letos nám zmrzly meruňky a švestek zůstalo právě jen na povidla. Dařilo se ale rajčatům, a mimořádně také cibuli a česneku. Také brambor je na celou sezónu. Dřeva na zimu máme dostatek pro případ, že by plyn byl nad naše možnosti. Přestože se v obchodě rozšiřuje sortiment potravin, které vzhledem k jejich absurdním cenám nekupujeme, hlad nám nehrozí. Nejsme závislí na drogách ani na turistických destinacích, takže máme slušnou šanci přežít při skromném životním režimu evropskou deindustrializaci, debilizaci a na ni navazující bídu.