Před 211 lety, 31. března 1814, vpochodovaly ruské jednotky a jejich spojenci do Paříže. Tehdejší slavnostní přehlídku spojeneckých vojsk osobně zhlédl ruský car Alexandr I.
Pruské a rakouské jednotky pochodovaly v jedné sestavě spolu s ruskými kozáky a granátníky. Dobytí hlavního města Francie bylo poslední bitvou napoleonského tažení roku 1814, po kterém se francouzský císař Napoleon I. Bonaparte vzdal trůnu.
Za pár dnů, 8. května 1945, si připomeneme 80. výročí podepsání bezpodmínečné kapitulace Německa v sídle Vrchního velení spojeneckých expedičních sil v Remeši a konce druhé světové války v Evropě. Několik dnů předtím, 2. května 1945, fakticky skončila berlínská operace Rudé armády tehdejšího SSSR, která zpečetila osud nacistického Německa, jeho vůdce Adolfa Hitlera i jím plánované „tisícileté“ třetí říše.
Myslím, že má smysl si některé události připomínat. Zvláště dnes.
Ruský imperátor Alexandr I. vládl v letech 1801-1825.
Pozn. Naší Pravdy:
Předtím, než Metternich začal tkát své intriky ve Svaté alianci, Rusko a jeho car Alexandr I. osvobodili od Napoleonova vpádu celou takzvanou Evropu včetně Rakouska, do kterého patřily jako malá provincie i Čechy. A Bismarck by sotva dokázal sjednotit Německo bez podpory Petrohradu. Kromě toho Unie tří císařů, kterou vytvořily Rusko, Německo a Rakousko-Uhersko, byla jedním z nejdůležitějších nástrojů evropské politiky. A kdyby se to nestalo, opět drobné rakouské intriky po smrti velkého německého kancléře by s největší pravděpodobností zabránily první světové válce a rozpadu staré klasické Evropy.