Objevila se zpráva, že Maďarsko, a nejenom možná Maďarsko, vystoupí z Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Spojené státy již dříve na tento soud uvalily sankce za to, že provádí politická rozhodnutí.
A zároveň s tím se naskýtá otázka, jestli vůbec ještě někdo respektuje OSN a další mezinárodní organizace anebo jestli se zmenšuje počet zemí v těchto organizacích.
On se vlastně nezmenšuje počet mezinárodních organizací, ona se jen zmenšuje jejich vážnost a jejich síla, protože, málo platné, je příliš mnoho zájemců o práci v těchto organizacích. Protože, co si budeme nalhávat, je to docela dobré živobytí, dobré platy, spousta prázdných slov a hluchých míst. I když je občas někdo bombarduje a způsobí velké škody nejenom na materiálu a různých zařízení, ale také na lidském personálu, na lidské vůli zaměstnanců těchto mezinárodních organizací.
Musí to být jistě mimořádné, protože bombardování ruskými drony na Ukrajině každodenně přináší zprávu minimálně o jednom mrtvém až dvou, třech, čtyřech zraněných. Ale útoky izraelské armády, izraelského letectva na území, které považuje za nepřátelské, počítají oběti na desítky, nikoliv na jednotky, a statistiky také musí někdo zpracovávat.
Přesto je zájem o existenci mezinárodních organizací stálý, i když všichni víme, že to vše souvisí s tradicí poválečných uspořádáních po roce 1945. A hlavně se vznikem Organizace spojených národů, i když první mezinárodní organizace vznikaly už v druhé polovině 19. století.
Zaniknou nebo nezaniknou…
Nevím, jestli někdo umí jen tak z hlavy spočítat a představit si kolik je organizací, které jsou smluvně navázány na OSN nebo jsou jejími agenturami. Nejsou to desítky nebo stovky, ale tisíce organizací a agentur, které dostávají z centra OSN, a někdy také „odněkud“, občas i krvavé peníze. Starají se mj. o kulturu, naše zdraví, hlad a bídu, sucho a povodně, o počasí a tající ledovce na obou pólech či věčně zelené zvyky a zlozvyky. Je to jistě lákavé pro různé experty, jejich sdružení a davy přihlížejících nadšenců, aby okolo toho všeho žili a působili. Pravda je, že to také přináší prospěch, zejména v těch chudších zemích, a tam kde se jedná třeba o ochranu historických památek a historického dědictví, ale také o spravedlnost a jurisdikci v rozměrech celosvětových.
Ale zajímavé je, že se také nacházíme právě v této naší zmatené době ve stadiu personifikace politických událostí. Takže už nemluvíme o Ruské federaci, která vede válku, ale o Putinovi, nemluvíme o Čínské lidové republice, která hrozí svým ekonomickým růstem celému světu, ale o Si Ťin-pchingovi, čínském prezidentovi, o Donaldu Trumpovi, který je nám vševládnoucí Amerikou. Tím si pomáháme v manipulaci s popisem úlohy nejen těchto politických institucí, ale i mezinárodních organizací, které jako kdyby přestávaly pracovat na principu odvozeném z existence Organizace spojených národů.
Takže máte pravdu, možná stojíme před problémem, že se světový pořádek, na který jsme si tak trochu z pohodlnosti zvykli, bude měnit. Ale co znamená to, že „světový pořádek se bude měnit“? Ono to opravdu může být tak, že tyto organizace, které jsme zde zmiňovali, budou dál a dál ztrácet svůj šarm a význam a opravdu, což se domnívám, že je také možné, a postupně zaniknou nebo budou zapomenuty.