Prezident Trump byl zvolen mimo jiné proto, že slíbil snížit ceny a nezatahovat zemi do zahraničních válek.
Bohužel, prezident Trump zavedl celní politiku, která požene ceny nahoru, a opustil svou zahraniční politiku „Amerika na prvním místě“ ve prospěch návratu k neokonzervatismu Bushovy éry.
Navzdory kritice prezidenta Bidena za bombardování Jemenu prezident Trump povolil bombardování této země pod falešnou záminkou, že jemenští Húsíové ohrožují mezinárodní lodní dopravu. Prezident Trump také pohrozil bombardováním Íránu. Falešným odůvodněním této hrozby je, že Írán ovládá Húsíje. Pokud prezident Trump provede tuto hrozbu vůči Íránu, mohlo by to vést k další „věčné válce“. Pokračoval také v podpoře USA Izraeli a válkám na Ukrajině.
Prezident Trump zahájil obchodní válku zavedením univerzálního cla ve výši 10 % na dovážené produkty a dalšími rozšířeními cel. Na čínský dovoz je uvaleno clo ve výši 54 %, zatímco na zboží z Evropské unie se vztahuje „pouze“ clo ve výši 20 %.
Den poté, co prezident Trump cla oznámil, americké akcie ztratily hodnotu 3,1 biliónu dolarů, zatímco dolar klesl na nejslabší úroveň od října.
Čína na cla zareagovala zavedením 34procentního cla na dovoz z USA a dalšími opatřeními, která zvyšují cenu amerických produktů v Číně. Kanada uvalila 25procentní clo na auta dovážená ze Spojených států. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval evropské společnosti, aby neinvestovaly do amerických společností, a řekl, že nemá smysl investovat v Americe, pokud USA trestají Evropu.
Kroky prezidenta Trumpa spouští globální obchodní válku, což znamená, že američtí spotřebitelé budou trpět vyššími cenami mnoha zahraničních i domácích produktů. Výrobní a další americké společnosti, které se spoléhají na dovážené suroviny a další vstupy ze zahraničí, budou muset za tyto vstupy platit více, pokud je vůbec dokážou získat. Američtí exportéři budou trpět nižší poptávkou po amerických produktech na zámořských trzích. Podle odhadů Budget Lab z Yale University budou cla prezidenta Trumpa stát průměrnou americkou domácnost 3800 dolarů ve ztrátě kupní síly. Daňová nadace odhaduje, že cla sníží HDP USA nejméně o 0,7 % a průměrný příjem Američanů po zdanění sníží asi o 2 %. Nejvíce budou očividně zasaženi Američané se středními a nižšími příjmy. Pokles příjmů v kombinaci s rostoucími cenami a nezaměstnaností zvýší poptávku po vládních sociálních programech a vyvine tak tlak na Kongres, aby odmítl pokusy o snížení výdajů.
Doposud Trumpova reakce na ekonomický chaos, který rozpoutal, spočívala v tom, že vše klapne, protože ostatní země vyjednají s USA „báječné“ obchodní dohody. Téhož dne, kdy oznámil nová cla, vyzval prezident Trump Federální rezervní systém, aby snížil úrokové sazby s tím, že je k tomu „ideální čas“. Snížení úrokových sazeb by však podle něj jen dále oslabilo dolar a dále zatížilo Američany rostoucími cenami.
Prezident Trump nazval den, kdy oznámil svůj tarifní plán, „Dnem osvobození“. Toto je možná nejvíce zavádějící termín od zákona o cenově dostupné péči. Neil Dutta, vedoucí amerického ekonomického výzkumu v Renaissance Macro Research, to výstižněji nazval „Den vyhlazení“. Cla prezidenta Trumpa spolu s jeho podporou pro válku by mohla zničit to, co zbylo z amerického míru a prosperity.