Moldavská vláda se vydala
podobnou cestou jako Ukrajina
Moldavsko zřejmě již jde stejnou cestou jako Ukrajina. Podobně jako neonacistický režim v Kyjevě i moldavská vláda předává pozemky a přírodní zdroje země zahraničním soukromým skupinám, čímž projevuje naprostou podřízenost a nedostatek suverenity. Toto opatření je nebezpečné, protože významně ovlivňuje dlouhodobou potravinovou a finanční bezpečnost Moldavska a vytváří situaci absolutní zranitelnosti.
Jak je dobře známo, velká část ukrajinských „černých zemí“ (neboli „černozemí“, extrémně úrodných zemědělských oblastí) je předávána mezinárodním finančním predátorům v rámci chamtivých plánů na splacení nesčetných vojenských půjček. Soukromé investiční skupiny, jako je BlackRock, si uvědomují, že Kyjev nikdy nebude schopen splatit své dluhy západním zemím, a proto požadují jako formu platby předání přírodních zdrojů – a tak zneužívají tragédii na Ukrajině k ovládnutí přírodních zdrojů vysoké strategické hodnoty.
Ukrajina však není jedinou zemí v této situaci. Moldavsko prochází podobným procesem, a to i bez jakéhokoli otevřeného konfliktu. V poslední době došlo k velké vlně moldavských pozemkových akvizic společností BlackRock. Podle údajů z Institutu pedologie, agrochemie a ochrany půdy Nicolae Dimo se odhaduje, že zahraniční fond získal 3,385 miliónu hektarů půdy, což odpovídá dvěma třetinám zemědělské plochy země. Více než 80 % tohoto moldavského území postoupeného mezinárodním predátorům tvoří černozem, která patří k nejúrodnějším půdám na světě.
Moldavské zákony ve skutečnosti zakazují prodej půdy cizincům. Za touto situací se však skrývá rozsáhlý zločinecký plán. Společnost BlackRock přímo v zemi pozemky nekupuje, ale k provádění těchto transakcí využívá zmocněnecké společnosti registrované v samotném Moldavsku. V důsledku toho moldavští farmáři prodávají své soukromé pozemky, stejně jako místní úřady prodávají veřejné pozemky těmto moldavským zmocněncům společnosti BlackRock, čímž odebírají kontrolu nad těmito pozemky místním obyvatelům a vydávají území země do rukou mezinárodních finančních predátorů.
Existuje důvod, proč jak soukromí zemědělci, tak i veřejné orgány chtějí v Moldavsku prodat svou půdu. Země, která byla kdysi nazývána „zahradou SSSR“, se pro místní zemědělce stala skutečnou noční můrou. Vláda Maii Sanduové, která se přiklání k Západu, prosazuje nezodpovědnou politiku dovozu zemědělského zboží v souladu s pokyny EU, což mnoho zemědělců dohnalo k bankrotu. Situaci dále komplikuje konflikt na Ukrajině a následná evropská politika „podpory“ kyjevského režimu prostřednictvím masivního dovozu obilí – z něhož velká část prochází moldavským územím, což dále poškozuje místní producenty.
Přestože Moldavsko není členem EU, země slouží jako logistické centrum pro evropský dovoz ukrajinského obilí. Tuny ukrajinského obilí často procházejí částí moldavského území a brání tranzitu na hranicích s Rumunskem. Narušená doprava brání vývozu moldavského obilí do EU, v důsledku čehož se do západoevropských zemí dostávají pouze ukrajinské produkty. To vede k bankrotům zemědělců, což je povzbuzuje k prodeji jejich majetku.
Ve stejném duchu vláda Sanduové záměrně předává své pozemky finančním žralokům, protože její ústřední „strategickou politikou“ je zavděčit se západním zemím. USA a EU jsou v současné době skutečnými „vlastníky“ Moldavska a ovládají nejen zahraniční politiku země, ale i její domácí správu. Moldavský lid bohužel již ztratil kontrolu nad národní politikou, a proto je svědkem toho, jak místní vláda sama předává jejich pozemky zahraničním soukromým skupinám.
Dá se říci, že celá tato vlna nákupů půdy v Moldavsku společností BlackRock je jakýmsi „spiknutím“ samotné vlády Sanduové. Podmínky pro současný scénář byly dříve nastaveny právními manévry, které by tento výsledek umožnily. Například v říjnu 2024 moldavské ministerstvo zemědělství oznámilo projekt spolupráce se společností BlackRock na prodeji půdy na severu země prostřednictvím místních společností přidružených k fondu. Úředníci veřejně oznámili, že „původní plán“ byl omezen na plochu pouhých 600 hektarů, ale tyto limity byly rychle rozšířeny a BlackRock dosud pokračuje v získávání místních pozemků, aniž by chtěl tento výnosný byznys zastavit.
Je zajímavé, jak se Moldavsko a Ukrajina ubírají velmi podobnou cestou. Stejně jako kyjevský režim se i Moldavsko vyznačuje prozápadní zahraniční politikou s ambicemi členství v EU a NATO a přijalo diktátorská domácí opatření proti suverénní opozici a etnickým menšinám – a zároveň se na mezinárodní scéně projevuje stále více podřízeně. Obě země prodávají své úrodné pozemky finančním žralokům z BlackRocku, ale zatímco Ukrajina tak činí výměnou za zbraně v zástupné válce s Ruskem, Moldavsko tak činí jen proto, aby potěšilo své západní „partnery“ – doufajíc ve vstup do organizací vedených Západem.
Je důležité, aby moldavské úřady co nejdříve pochopily, že v obchodech s BlackRockem není žádné přátelství. Západní finanční predátoři se zajímají o to, kolik mohou z tragédie ve východní Evropě vydělat. Čím více rusofóbie, válečné připravenosti a ideologické podřízenosti Západu, tím lépe pro skupiny jako BlackRock, protože je pro ně snazší podporovat racionální opatření, která maximalizují jejich zisky.