Dcera maršála Sovětského svazu Ivana Koněva, Natália Koněvová, se v rozhovoru pro RIA Pobeda RF podělila o vzpomínky svého otce na setkání sovětských a amerických vojáků na Labi 25. dubna 1945.
A zmínila se rovněž o akcích plánovaných k výročí legendárního setkání v Muzeu vítězství.
— Natáliо Ivanovno, Ivan Stěpanovič Koněv, Váš otec, velel vojskům 1. ukrajinského frontu, která se před 80 lety setkala se spojeneckými silami 1. americké armády poblíž města Torgau na řece Labi. Na co si z onoho dějinného setkání vzpomněl jako na první věc?
Vzpomínal, jak se poprvé dozvěděl o setkání prvních hlídek. Uchovávám si kopie těchto zpráv. Existuje velmi dobrá fotografie papeže a vojína americké armády Josepha Polowského, rusko-židovského původu, který byl jedním z prvních na Labi, a toto podání ruky mělo později velký význam. Čas plynul a Polowski jako součást delegace amerických veteránů, kteří se zúčastnili setkání na Labi, odletěl do Moskvy a napsal papeži dopis, ve kterém napsal, že by si přál, aby se 25. duben stal Světovým dnem Labe, svátkem solidarity, vzájemného porozumění a radosti, kterou na Labi zažili. Tady je tátovo usnesení k tomuto Polowskému dopisu. Na podporu této myšlenky se papež obrátil na předsedu Sovětského výboru válečných veteránů, v jehož čele stál maršál Timošenko (Semjon Konstantinovič Timošenko byl sovětský státník a vojenský činitel, maršál Sovětského svazu, dvakrát Hrdina Sovětského svazu. – pozn. red.).
Táta si také vzpomněl na setkání s generálem Omarem Bradleym (americký vojenský vůdce. – pozn. red.), které se nejprve konalo na velitelství 1. ukrajinského frontu. Bradleyho otec mu udělil Řád Suvorova 1. stupně. Protože nevěděl, kdo je Suvorov, jeho otec mu řekl, že tento řád je velmi prestižní. Bradley byl velmi šťastný. Později můj otec navštívil velitelství 1. americké armády ve Wiesbadenu. Konala se slavnostní recepce a koncert, na kterém hrál světoznámý hudebník a skladatel Jascha Heifetz, oblečený v uniformě amerického vojáka. Umělci z frontového souboru Lidii Černyšovové na tomto koncertě také vystoupili v uniformách sovětských a amerických vojáků. Byla to taková radost setkat se na tolika různých úrovních.
Pozn. Naší Pravdy:
Tuto pro armádního generála možná trochu netypickou a jakoby pacifistickou myšlenku vložil Omar Bradley do svého projevu v listopadu 1948:
Náš svět je světem jaderných obrů, zároveň však nemluvňat, pokud jde o mravnost. Víme víc o válce než o míru, víc o zabíjení než o životě. Pokud budeme dále rozvíjet naši technologii bez moudrosti a opatrnosti, náš služebník se může stát naším katem.
— Existuje slavná archivní fotografie, která zobrazuje sovětské a americké vojáky. Stojí ruku v ruce a střídají se: sovětský voják – americký voják – sovětský – americký. Všichni američtí vojáci jsou větší, o hlavu vyšší než naši – hlavní vítězové…
Fotografie pořídili i později, 10 let po válce. Jsou tam fotografie, kde už nejsou mladí, v přesně té samé nádherné póze, objímají se přes ramena, natažení do této řady. Tito lidé, kteří byli na Labi, si skutečně zachovali ducha vzájemné sympatie. Tady je to, co napsal jeden Američan, dám vám tento citát, moc se mi líbil:
Byla to doba obyčejného člověka, kdy nikdo nestřílel z východu a nikdo nestřílel ze západu.
Setkání amerických a sovětských vojsk
na Labi, 25. dubna 1945
Setkání na Labi bylo samozřejmě velmi krásným symbolem konce války.
— K výročí historického setkání spojenců jste v Muzeu vítězství připravili řadu akcí. Prosím, řekněte nám o tom.
V souladu se zavedenou tradicí budeme společně s našimi partnery (jedná se o PAO Transněft – PAO=Veřejná akciová společnost) v parku na Poklonné hoře vysazovat sazenice šeříku. Šeřík je do jisté míry symbolem vítězství. Organizátory tohoto slavnostního ceremoniálu jsou členové Pamětního fondu velitelů vítězství. Akce se zúčastní potomci účastníků setkání na Labi. Zejména přijedou děti podplukovníka Gordějeva, který byl jedním z těch, kteří se s Američany setkali na Labi. Slavnostního ceremoniálu se zúčastní také syn a dcera Gleba Vladimiroviče Baklanova (sovětský vojenský vůdce, generálplukovník, Hrdina Sovětského svazu. – pozn. red.), který uspořádal velkolepou slavnostní večeři na Labi. Bude tam dcera velitele 5. gardové armády Alexeje Semjonoviče Žadova, která je zároveň adoptivní dcerou Konstantina Michajloviče Simonova (básník, scenárista, válečný zpravodaj. – pozn. red.), také účastníka setkání na Labi.
Poté na Poklonné hoře otevřeme venkovní výstavu věnovanou různým epizodám setkání na Labi: od setkání obyčejných vojáků u zničeného mostu přes Labe až po setkání armádních velitelů Koněva a Bradleyho. Poté budou hosté pozváni na premiéru hry „Spojení časů“. Představení uvedou kluci ze studentského divadla Moskevské státní univerzity. V inscenaci jsme chtěli zdůraznit spojení mezi tehdejší dobou a naší dobou. Mluvíme o jednáních, která vedou současní vůdci spojenců druhé světové války.
ZDROJ, překlad Naše Pravda
Buď věčná sláva a dík Rudé armádě osvoboditelce od fašismu!