Žijeme v době, která si opět v dějinách zahrává se lží o Rusku. Jako za Hitlera se vytahují lži o impériu na hliněných nohou, o zemi asijských hord a zemi vlkodlaků, o zemi útoku na evropské nadlidi. Samy ruské dějiny a kultura nám vypráví opak.
Rusko několikrát zachránilo Evropu a ta mu nikdy neoplatila vděkem. Naopak Anglosasové a Germáni vždy útočili na Rus počínaje teutonskými rytíři a konče hitlerovskými nacisty. Dvakrát to byli i Francouzi a bezpočet federátů Hitlera. Nebudu to vše rozebírat. Uvedu pouze dva nejvýznamnější příklady. Jednoho Rusa a jednoho Gruzínce, jenž pochopil ruský svět, ruský způsob života a ruskou duši.
Lev Nikolajevič Tolstoj ve svém vrcholném díle, klenotu světové literatury, ukázal chování Rusů v době ohrožení národa. V úvodu svého díla vyslovil toto:
Všechny myšlenky, které mívají nedozírné následky, jsou velmi prosté. Spojí-li se špatní lidé tak, že tvoří sílu, musí čestní lidé učinit totéž.
A dále líčil napadení Ruska Napoleonem a jeho nahnanými spojenci celé Evropy, počínaje Němci, Poláky, Italy a dalšími národy Evropy pod jeho vládou.
Tak Napoleon došel až k Borodinu, kde proběhla osudová bitva a zahynuly tisíce lidí obou stran. Rusové vydrželi, ale neměli sílu pronásledovat v té době Francouze. Proto Michail Kutuzov vydal rozkaz ustoupit na Rjazaň a vydat Moskvu na nějakou dobu nepříteli. Napoleon vstoupil do prázdné Moskvy a Francouzi rabovali a popravovali zbylé Rusy, kteří nestačili uniknout. Kutuzov musel oponovat rádcům panovníka Alexandra, kteří chtěli útočit:
Nesmíme ztratit armádu, musíme posílit. Ztracenou zemi si vezmeme zpět.
A stalo se. Když Napoleon doraboval, neměl z čeho žít. Musel ustoupit a byla zima. Armáda dobyvatele se táhla zpět tisíce mil a Francouzi umírali hladem a nemocemi. Napoleon poprvé opustil svou armádu jako vévoda z Vicenzy a dojel jako poražený do Paříže. Jeho slavkovské slunce v Rusku navždy zhaslo. On dobýval, Rusové bojovali za své rodiny, za svou zem, věděli, že brání nejen sebe, ale celý národ. To byla ta myšlenka, to bylo přesvědčení, na kterém zvítězili.
Kutuzov jim řekl:
Máte to těžké, ale počkejte, oni budou žrát koňské maso a pak udeříme. Pak jim ukážeme soucit, jsou to také lidé. Ale kdo je sem zval? Mají co chtěli. Dejme jim to nyní sežrat.
Michail Illarionovič Kutuzov (16. září 1747 Petrohrad – 28. dubna 1813 Bolesławiec, Slezsko, Polsko) byl ruský vojevůdce z období napoleonských válek. ▬ Na počest maršála Kutuzova byl roku 1942 v SSSR zaveden Řád Kutuzova. Za druhé světové války po německém neúspěchu v bitvě u Kurska (červenec 1943) následovala ruská ofenziva s názvem operace Kutuzov. Cílem bylo zničení německých uskupení u Orla a Brjanska a prolomení fronty v těchto oblastech.
Bitva u Borodina 7. září 1812
Jednalo se o největší a nejkrvavější jednodenní bitvu napoleonských válek. Zúčastnilo se jí celkem na čtvrt miliónu vojáků.
A po 128 letech se to opakovalo (pomíjím krymskou a I. válku). Tehdy už to nebyli jen Francouzi, ale opět Germáni s opět nahnanými spojenci – Vlámy, Nory, Belgičany, Francouzi, Italy, Rumuny, Maďary, Španěly, Chorvaty a Slováky – opět stáli před Moskvou. Hitler jim říkal:
Stačí kopnout do dveří a celá shnilá stavba se zřítí. (takto nám to propagandisti melou i dnes.)
A stavba se nezřítila, naopak bylo to poprvé, co byl Hitler u Moskvy odražen. A u Stalingradu a Kurska doražen. I s jeho slavnými federáty. Dostali nářez, ze kterého se už nevzpamatovali. A místo koní žrali konzervy…
Tehdy byl SSSR v nejtěžší situaci. Sám držel východní frontu, největší a nejtěžší frontu války. Tehdy Josef Vissarionovič uspořádal v Moskvě přehlídku, ze které šli vojáci rovnou na frontu. A vydal takovou výzvu vojákům:
Na vás se dívá celý svět jako na sílu schopnou zničit lupičské hordy německých vetřelců. Na vás se dívají zotročené evropské národy, které se dostaly pod jařmo německých vetřelců, jako na své osvoboditele. Připadlo vám veliké osvobozenecké poslání. Válka, kterou vedete, je válka osvobozenecká, válka spravedlivá. Buďte hodni tohoto poslání!
Nechť vás v této válce posiluje mužný vzor našich velikých předků, Alexandra Něvského, Dmitrije Donského, Kuzmy Minina a Dmitrije Požarského, Alexandra Suvorova, Michaila Kutuzova. Nechť vás vede vítězný prapor velikého Lenina! Za úplné rozdrcení německých vetřelců.
A vojáci národů SSSR šli. Došli do Minska, do Rigy, do Tallinu, do Vilnjusu, do Kyjeva, do Lvova, do Varšavy, do Varny, do Bukurešti, do Bělehradu, do Budapešti, do Vídně, do Bratislavy, do Brna a do Prahy – došli do Berlína.
Kolorizované video bitvy o Stalingrad,
nejstrašnější a největší bitvy v lidských dějinách:
Zúčastnilo se jí celkem na dva milióny vojáků.
Rozhodně stojí za zhlédnutí!
Ztráty obyvatelstva ve II. svět. válce
podle jednotlivých zemí (vzestupně):
A pro nás, je tu poučení – nikdy nebojujme s našimi bratry Rusy.
Nikdy nepáchejme zradu Slovanů. Byť by ji nařizovaly vlády. Ctěme památku a paměť našich osvoboditelů od fašismu. Nenechme ničit památníky padlých. Učme to své děti a jejich děti. Na věčnou paměť.
Autor je pozůstalý oběti gestapa, příbuzný obětí Osvětimi a sekyrárny na Pankráci.
Velká pravda o Rusku. Je smutné, že dnes po tolika letech po roce 1989, si jen málokdo uvědomuje, kde se dnes Rusko nachází doopravdy. Jen neznalí mohou tvrdit, že se v Rusku nic nezměnilo od dob neslavného komunismu. Každý, kdo je jen trochu seznámen s Koncepcí společné bezpečnosti vypracované vlasteneckými silami v devadesátých letech v tehdejším Rusku ví, kde se dnes Rusko nachází. Oni na rozdíl od nás se podívali na svou minulost komplexně a důkazem vlivu této koncepce je i dnešní tvář zahraniční politiky Ruska. Mimochodem SSSR existuje, má jen jiný název a to Souborná Sociálně Spravedlivá Rus. Jsem přesvědčen, že se Rusko k názvu SSSR zase vrátí. Jen neznalí neví, že nová SSSR je založena na zcela jiných základech než tomu bylo za komunismu. Naši politici jsou slepí, nemají ani tušení, s kým mají co do činění a s kým by měli čest mluvit, kdyby opravdu byli informováni.
Bohouši, zdravím Vás.
Tak zaprvé, v Rusku komunismus (nedosažitelná fikce, asi jako rychlost světla) nikdy nebyl, byl tam socialismus. Ostatně, zkratka SSSR = Svaz sovětských socialistických republik je toho dokladem, jako i ČSSR = Československá socialistická republika.
Zadruhé, v Rusku byl po násilném převratu a tedy po násilném zničení socialismu rukama kom. pohlavárů v r. 1991 nastolen oligarchický kapitalismus, jenž tyje ze surovinového bohatství Sibiře, takže Vámi uvedená „Souborná Sociálně Spravedlivá Rus“ je opravdu naprostý nesmysl, protože v Rusku o sociálně spravedlivé společnosti nemůže (!) být ani řeči, poněvadž míra vykořisťování ruského proletariátu je doslova zničující.
Zatřetí, k zahran. politice Ruska. Pokud sledujete vývoj rusko-ukrajinské frontové linie na Donbasu, za tři a půl roku války se nepohla skoro vůbec. Donbas doposud osvobozen od ukronacistů NEBYL. A další vývoj pro Rusko příznivý není, podrobněji ZDE.
Ano, nesmíme toho nikdy zapomenout. Nepřipusťme válku proti našemu osvoboditeli.
Pane Petře, za tento postoj Vám vyslovuji velké poděkování. V dnešní ideově silně rozkolísané době je takový přístup velikou vzácností.