Sovětská nomenklatura, která se zapojila do globalistických procesů a struktur, sehrála v 60.–70. letech minulého století obrovskou roli v tom, čím se nyní zabýváme.
Protože strategická iniciativa byla ztracena Sovětským svazem, ne ještě Ruskou federací, ale Sovětským svazem v letech 1965-1975.
Éra, která začala průmyslovou revolucí ve Velké Británii na konci 18. století, po které světové hospodářství začalo exponenciálně růst, skutečně skončila. A ti lidé, kteří svého času říkali, že technická civilizace žije 340 let, ne více, měli podle mě pravdu. Mám na mysli debaty, které se vedly na Bjurakanských konferencích o problému komunikace s mimozemskými civilizacemi. Bylo to v sovětských časech v Bjurakanu, v Arménii, v observatoři. Spisovatelé, vědci, se tam scházeli pravidelně, myslím, že jednou za dva roky. A jednou z hlavních otázek, o kterých se tam diskutovalo, bylo, jestli jsme ve vesmíru sami. Hlavními oponenty byli Stanislav Lem a Josif Šklovskij.
Josif Šklovskij, náš astronom, astrofyzik, matematicky dokázal, že ve vesmíru nemůžeme být sami. Stanislav Lem řekl:
Matematicky se dá dokázat cokoli, ale my jsme absolutně sami, protože neexistují žádné kontakty a všechny ty UFO jsou nesmysly.
Ale pokud nejsme sami, protože matematicky to tak vyšlo, proč nedochází ke kontaktu? A jednou z hlavních hypotéz byla ta od Kardašovova. Kardašev navíc svého času rozvinul, jak vždycky říkal, „čistě teoretickou typologii mimozemských civilizací“. Jedním z vysvětlení bylo, že technická civilizace existuje jen velmi, velmi krátkou dobu, neboť „požírá“ své schopnosti a ve vývoji se zastavuje. A Kardašev měl schéma mimozemských civilizací:
- Civilizace prvního typu jsou civilizace, které zvládly energetický potenciál planety
- druhého typu, které zvládly energetický potenciál celé sluneční soustavy
- třetího typu, které zvládly energetický potenciál galaxie
- a čtvrtého typu, které zvládly energetický potenciál metagalaxie.
Podíváme-li se však na planetu Zemi, naše civilizace využívá pouze 16 % potenciálu energetických zdrojů planety. Zřejmě ještě dokážeme vyždímat až 20 %, ale tam vše skončí. To znamená, že v zásadě opravdu technická civilizace je na určité hranici. To neznamená, že nebude existovat žádná technika, ale že budou existovat enklávy.
Boj, který se nyní odehrává a začíná novou třicetiletou válkou, bude trvat dlouho. Je to nová éra, do které jsme již vstoupili, ale která se stále podivně podobá světu, ve kterém jsme žili na konci 20. a na začátku 21. století. Mnozí lidé mají iluze, že se všechno nějak uklidní a vrátí. Nevrátí se a neusadí, budeme muset žít v úplně jiném světě. A právě teď se odehrává boj o to, kdo koho z této éry vyřadí, kdo v ní nebude mít místo. Ti, kdo začali všechny tyto hry, jsou přesvědčeni, že Rusko, Rusové, původní národy Ruska v ní nemají místo. Ani pro Araby tam není místo.
A druhý bod. Jaký bude společenský řád v tomto systému? Je zřejmé, že společenská, politická a mocenská struktura asymptotického světa nemůže být stejná jako v dobách exponenciálního růstu, není to nutné. To neznamená, že se budou opakovat předkapitalistické systémy, ale něco podobného. Jaké typy organizace existovaly v předkapitalistickém světě? Feudální, anticko-otrokařské a různé asijské varianty.
Feudální, myslím, že se ultraglobalistům pravděpodobně nebude líbit. Protože feudální společnost byla jednou z nejrevolučnějších společností v dějinách. V jádru feudální společnosti jsou čtyři revoluce. Zemědělská revoluce v VII-VIII. století, pak revoluce seniorů v IX-X. století, komunální revoluce v X-XI. století a první průmyslová revoluce v Evropě – XI-XIII. století, kdy cisterciáci pokryli celou Evropu vodními mlýny, čímž dramaticky zvýšili její energetický potenciál. A pak narazili na hranici a nastalo třetí období temna v evropských dějinách, od černé smrti až po Vestfálský mír. Feudalismus je tedy příliš dynamická společnost.
Další možností je otroctví. Ale otroctví je v moderním světě beztak dost. A existují tři východní varianty.
- Klanová společnost, to je Čína. Nyní ji úspěšně budují pomocí elektroniky, je to ratingový systém. Dále.
- Klanová kmenová společnost, to je muslimský svět.
- A kastovní svět, to je indický svět. Z toho, co píší Buström, Schwab a další ideologové globalismu, se jim kastovní systém velmi líbí.
Mimochodem, Buström je podstatně zlověstnější a zajímavější než Schwab. Protože Schwab je takový napůl šašek, napůl romantik a Buström je velmi konkrétní. Boj, který se nyní odehrává ve světě, je bojem o zásadně nový systém a o rovnováhu sil, o to, jak si obyčejní lidé a vyšší vrstvy upraví své vztahy. Protože ze starého systému nikdy neexistuje jen jedno východisko.
Agenda: Jejich vize – vaše budoucnost
(2025, oficiální upoutávka)
Zbrusu nový celovečerní dokument od společnosti Oracle Films, vytvořený Markem Sharmanem ve spolupráci se Sgraffito Arts. Po uvedení bude film k dispozici zdarma. Dokument zkoumá digitální vězení, které nás čeká, pokud se hned teď nepostavíme na odpor.
Například z předtřídní společnosti v Evropě ve starověku existovala až tři východiska. Existoval demokratický, oligarchický – to byly Atény a aristokratický – to byla Sparta. A existovalo východisko, které je spojovalo dohromady – byl to Řím se svými patriciji a plebejci. Existovala také tři východiska z antiky: v závislosti na syntéze barbarských a antických začátků. Stejný počet východisek z feudalismu: francouzský, německý a anglický. Myslím si, že z kapitalismu bude více výstupů. Protože antika a feudalismus byly lokální systémy a kapitalismus je světový systém.
Takže výstupů bude víc. A prakticky vše bude záviset na tom, nakolik budou řadoví občané a střed schopni vytrhnout zuby nové vzmáhající se třídě existencí, jak je nazývají na Západě. Právě to určí uspořádání světa budoucnosti. Už nyní se začínají odvíjet zásadně nové sociální boje, a to ve stejné podobě jako dříve. Hlavní věcí je boj za tradiční hodnoty. Na první pohled je to čistě otázka kultury, každodenního života a hodnotového obsahu. A z hlediska odchozí doby je to skutečně pravda. Ale z hlediska epochy, která přichází, je to úplně jiné.
Jde o to, že hlavním předmětem přivlastňování v postkapitalismu, na rozdíl od kapitalismu, nebudou materiální faktory, nýbrž duchovní, tj. vzdělání, sociální chování. Proto z hlediska politické ekonomie, kterou nikdo nezrušil, je boj o tradiční hodnoty v zamaskované podobě prvním třídním nebo sociálním, chcete-li, bojem nové epochy. Jsou to boje o to, co zůstane z duchovní sféry člověka. To, co mu nelze vzít. Proto je třeba brát boj za tyto hodnoty velmi vážně, uvědomujíce si, že je to už začátek boje o budoucnost. Nejsou to zadní vojenské boje minulé epochy, není to něco zastaralého, jak se to často snažíme představit. Ne! Toto jsou první bitvy nové éry a tady se musíme postavit na život a na smrt.
ZDROJ (překlad Naše Pravda)