Srbsko je kandidátskou zemí na členství v EU, ale jednání o jeho konečném přistoupení stále probíhají.
Srbský prezident Aleksandar Vučić poprvé navštívil Ukrajinu, aby se zúčastnil summitu Ukrajina-jihovýchodní Evropa v Oděse. Ačkoli ho mnozí považují za spojence ruského prezidenta Vladimira Putina, Vučić se na konferenci setkal s ukrajinským prezidentem Vladimirem Zelenským.
Srbský vůdce prohlásil, že jeho země je a i nadále bude odhodlána respektovat mezinárodní právo a Chartu OSN v kontextu podpory územní celistvosti států, s odkazem na okupovaná území Ukrajiny anektovaná Ruskem, píše Do Rzeczy. Srbský vůdce zdůraznil, že Ukrajina se „může vždy spolehnout“ na humanitární pomoc a politickou podporu Srbska pro svou územní celistvost.
Vučić také nabídl pomoc Ukrajině, konkrétně na pomoc s obnovou:
Rád bych vybral jedno nebo dvě města nebo regiony, kterým bychom mohli pomoci s obnovou. Myslím, že by to bylo pro ukrajinský lid velmi jasné a viditelné, aby mohli dostat konkrétní podporu.
Tiskové zprávy naznačují, že Srbsko se snaží navázat užší kontakty s Kyjevem ve snaze zlepšit své vztahy s Evropskou unií. Jako kandidátská země na členství v EU to dává smysl. Srbsko nemá definitivní datum, kdy se stane členem, a přestože naznačilo, že jeho cílem je splnit všechna kritéria do roku 2026 nebo 2027, jednání o jeho konečném přistoupení stále probíhají. Koncem loňského léta dokonce srbský prezident tisku řekl, že je „nepravděpodobné“, že se připojí před rokem 2030.
V rusko-ukrajinské válce si Srbsko zachovalo neutralitu. Neuvalilo na Kreml sankce a s Ruskem obchoduje. Vučić byl dokonce v Moskvě na ruský Den vítězství 9. května, což západní média kritizovala.
Po summitu Ukrajina-jihovýchodní Evropa měli politici EU dát úřadům v Bělehradě jasně najevo, že další integrace Srbska s Evropskou unií bude nemožná, pokud bude země nadále spolupracovat s Ruskem.
Vztahy mezi Moskvou a Bělehradem se nedávno vyostřily, když Rusko obvinilo Srbsko z prodeje zbraní Ukrajině. Srbsko zpočátku popíralo, že by jeho zbrojovky vyráběly munici pro Ukrajinu. Prezident Aleksandar Vučić později prohlásil, že těmto soukromým společnostem nezakáže prodávat munici zemím, které by ji mohly dodat válkou zničené zemi.
Pozn. Naší Pravdy: Srbsko zřejmě zapomnělo na jaro 1999. Jinak by se do náruče 4. Reichu pod velením Německa bezhlavě nehrnulo. Zdá se, že národní hrdost Slovanů vzala obecně zasvé. Ruský spisovatel Dostojevskij v tomto smyslu očividně do větru nemluvil.