Ve své provokativní knize s názvem „Co kdyby medicína zmizela?“ sociologové Gerald E. Markle a Frances B. McCreaová zpochybňují základní předpoklady současné západní medicíny.
Předkládají přesvědčivé argumenty, že její absence nemusí být až takovou katastrofou, jak by si mnozí mysleli. Kniha zkoumá dalekosáhlé důsledky světa bez lékařů, nemocnic a léků – nejen ekonomické důsledky, ale také z hlediska veřejného zdraví a blahobytu jednotlivců. Jejich argumentace se opírá o překvapující statistiky a přehlížené skutečnosti, které naznačují, že moderní medicína může reálně způsobovat více škody než užitku.
Z ekonomického hlediska je zdravotnictví obrovským gigantem, který představuje v USA zhruba 15 % HDP (na Slovensku je to kolem 7,8 %) a zaměstnává miliony lidí. McCreaová však provokativně tvrdí, že zmizení medicíny by mělo jen malý vliv na míru nemocí a úmrtnosti. Toto její tvrzení podporují alarmující údaje:
- Správně předepsané léky způsobují v USA ročně dva miliony závažných nežádoucích reakcí, což vede ke 106 000 úmrtím. To z léků činí pátou nejčastější příčinu úmrtnosti ve Spojených státech amerických.
- Nakažení infekcemi v nemocnicích si vyžádá 88 000 životů, zatímco lékařské chyby a zbytečné operace přispívají k desítkám tisíc dalších. Tato úmrtí způsobená medicínou dohromady představují přibližně 11 % všech úmrtí. Jde o číslo, které nutí se zamyslet nad nedostatky zdravotnického systému.
- Placebo efekt dále podkopává důvěru v konvenční léčbu. Studie ukazují, že placebo může v mnoha případech konkurovat účinnosti reálných léků, což vyvolává otázky o skutečné nezbytnosti užívání mnoha z nich.
- Mezitím alternativní medicína, které důvěřuje více než 40 % lidí, představuje odvětví v hodnotě 21 miliard dolarů. To naznačuje rozšířený skepticismus vůči tradiční zdravotní péči.
Markle a McCrea tvrdí, že veřejné zdraví zaměřené na prevenci v celé populaci, a nikoli na individuální léčbu, nabízí efektivnější model, který je navíc méně zapleten do nástrah medicínsko-průmyslového komplexu.
Autoři rozebírají základní předpoklady medicínského modelu a odhalují jeho redukcionistický pohled na zdraví jako pouhou absenci nemoci, jeho dichotomii mysli a těla a jeho mechanistický přístup k lidskému tělu. Tvrdí, že tyto principy ignorují kulturní a behaviorální faktory, což vede k fragmentované a často neefektivní zdravotní péči.
Lékaři primární péče, kteří jsou strážci tohoto systému, stráví v průměru pouhých 19 minut s jedním pacientem, přičemž často přeruší vyšetření do 22 sekund.
Preventivní prohlídky, jako jsou mamografie a testy na prostatický specifický antigen (PSA), často přinášejí falešně pozitivní výsledky, což vede ke zbytečným zákrokům bez zlepšení výsledků pro pacienta. Například úmrtnost na rakovinu prsu se od roku 1930 nezměnila, a to i přes pokrok ve screeningu a léčbě.
Chirurgie na tom není o nic lépe. Mnohé zákroky jako císařské řezy, hysterektomie (odstranění dělohy) a zákroky na srdci se provádějí zbytečně. Studie ukazují, že fingované operace mohou být stejně účinné jako skutečné (placebo efekt).
Přestože v kritických případech medicína zachraňuje životy, urgentní medicína se potýká s tíhou systémových nerovností a v USA nechává napospas nepojištěné a marginalizované lidi odkázané na přetíženou záchrannou síť.
Na Slovensku jsou to zase dlouhé čekací lhůty pro pacienty, kteří nemají peníze na to, aby si „připlatili“ za operaci, což je realizováno ve formě poplatku za „výběr operatéra“.
Ústřední otázka knihy se ani tak netýká obhajoby zrušení západní medicíny jako takové, ale spíše odhalování jejích rozporů. Medicína zachraňuje životy, ale zároveň je ohrožuje jako ekonomická síla, zatímco jako imperativ veřejného zdraví upadá.
Závěr
Práce Marklea a McCreaové vybízí ke změně paradigmatu směrem k holistické, integrativní zdravotní péči, která upřednostňuje prevenci a uznává limity lékařské intervence. Jejich kritika je výzvou k přehodnocení zdravotní péče – takové, která vyvažuje skepticismus s nadějí a tradici s inovací ve snaze o zdravější budoucnost.
Kniha „Co kdyby medicína zmizela?“ je v konečném důsledku katalyzátorem dialogu a výzvy čtenářům, aby si uvědomili nepříjemné pravdy o institucích, kterým svěřujeme své životy. Nevyžaduje konec medicíny, ale spíše její vývoj směrem k systému, který více léčí, než škodí.
Video o knize „Co kdyby medicína zmizela?“
od Geralda E. Marklea a Francesy B. McCreaové (v angličtině):
Ramon Tomey (ZDROJ)