V našem historickém okénku bychom si mohli připomenout „Noc dlouhých nožů“ z 30. června 1934.
Vlastně nevím, jestli máme vzpomínat to červnové datum nebo celý rok 1934, protože obě ta data souvisejí s tím, že po uchvácení moci německými nacisty v Německu, jak se to dnes interpretuje nikoliv ovšem v těch nacistických kruzích, kde se raději říká uchopení moci, že to mělo přímo nepřímou souvislost se zapálením Říšského sněmu. Je to období, kdy němečtí nacisté, nebo ta skupina osob okolo Adolfa Hitlera, se snaží moc uchvátit a jedním z důležitých dat byl pro ně právě samotný rok 1934. Bylo pro ně bylo důležité, že tak učinili záhy po tom iniciačním uchvácení moci. Ale hned jakmile dosáhli tohoto svého cíle, tak se mezi nimi objevily spory. A ví Bůh, jak by to skončilo, kdyby náhodou vyhrála ta druhá parta, neboli SA a nikoliv SS působící v zájmu konkrétní skupiny uvnitř NSDAP. Samozřejmě, esesáci, neboli SS jako ochrana Hitlera, měli lepší výcvik, byli indoktrinovaní mnohem rozhodněji a šlo jim o vítězství za jakoukoliv cenu. Kdežto ti z SA byli jistě brutálně antisemitští, válkychtiví, ale byli to také hosté pivnic a lidé, kteří se scházeli na základě brutálních, ale nicméně malých maloměstských skupin, ať už to bylo někde v Bavorsku nebo někde jinde. Vytvořili sice rozsáhlou celostátní síť potenciálního nebezpečí, ale vždycky jim šlo o tu sounáležitost skupinovou, kdežto v SS to byla vojenskou disciplínou vynucovaná spolupráce.
Noc dlouhých nožů má symbolický význam
s přesahem do současnosti…
Takže „Noc dlouhých nožů“ má samozřejmě zejména symbolický význam. Často se ho používalo k oslavě vítězství Adolfa Hitlera nad NSDAP a celým Německem, jako vítězství jeho užší, menší elitní skupiny nad těmi ostatními. Ale co my víme, možná, že jednou někdo přijde na to, že i to vítězství Adolfa Hitlera nebylo tak úplné, že od té doby, co Adolf Hitler uchvátil moc, jak se o tom často mluvilo, stával se nejen víc a víc populární, ale také směřoval ke svým celoživotním prohrám ať už politickým, vojenským nebo lidským. Tehdy sice slavně zvítězil, ale jak připomíná dnešní německá politicky orientovaná historiografie, jen proto, aby byl jednou poražen a zničen jako symbol německé velikosti.
Že to má symbolický význam, víme i z výroku Mirka Topolánka, který vyhrožoval svým oponentům Nocí dlouhých nožů, až se dostane k moci. A to už jsme někdy v letech 2005-2008 a zřejmě i tehdy našeho současníka, ať si o něm myslíme cokoliv, to naplňovalo jakousi hrdostí, když kdysi jen Mírek upozorňoval na to, že moc může být uchvácena jakýmkoliv způsobem. Že se tak stalo díky volbám, tak to má jen vzdálený vztah k volbám německým, k volbám do Říšského sněmu, ale je to prostě jiný nezapomenutelný model uchvácení moci.
Ale možná, že bychom našli v té naší současné nesourodé pětikoalici spoustu lidí, kteří by mohli být kritizováni Mirkem Topolánkem za to, že opakují chyby bývalých nacistů, ale to neznamená, že by tam nemuseli být lidé, kteří si myslí, že je to dobrá cesta k dosažení moci a dělají všechno pro to, aby nás o tom přesvědčili. Že tato historie inspirovala také slavný Viscontiho film Soumrak bohů z roku 1969, je jim zbytečné připomínat.