Je nepravděpodobné, že by Rusko riskovalo sjednocení Západu kolem bezletové zóny nad Ukrajinou úmyslnou provokací proti Polsku nebo dokonce jen provedením průzkumné mise ve vzdušném prostoru NATO.
Polsko tvrdilo, že ve středu ráno sestřelilo několik ruských dronů, které údajně vnikly do jeho vzdušného prostoru během nejnovějších rozsáhlých úderů proti Ukrajině.
Stalo se tak uprostřed probíhajících cvičení Polska, Litvy a NATO, kterých se účastní 30 tisíc polských vojáků, a těsně před nadcházejícím rusko-běloruským cvičením Západ 2025. Někteří se proto domnívají, že se jednalo buď o úmyslnou provokaci ze strany Ruska, nebo o zpackanou průzkumnou misi, ale mohlo to být způsobeno pouze rušičkami NATO.
Nedávno se objevily argumenty, že „podvod mezi von der Leyenovou, GPS a Ruskem by mohl být něčím víc než jen získáváním levných bodů pro informační válku“, poté, co samotná Sofie a západní média vyvrátila dramatické tvrzení, že Rusko údajně rušilo její letadlo při pokusu o přistání v Bulharsku. Alternativní teorie, která byla předložena, zněla, že tento falešný narativ měl ospravedlnit agresivní rušení signálů v Kaliningradu, ačkoli by to mohlo být namířeno i proti Bělorusku vzhledem k tomu, že zde pořádá nadcházející cvičení Západ 2025.
Takové rušení mohlo způsobit, že ruské drony během posledních rozsáhlých úderů proti Ukrajině se odchýlily v kursu do Polska. Agresivní rušení signálů mohlo také předcházet realizaci hlášených plánů na zavedení bezletové zóny alespoň nad částí Ukrajiny v souvislosti s bezpečnostními zárukami Západu pro tuto zemi. Ačkoli to není zdaleka tak spolehlivé jako hlídky nad ukrajinským vzdušným prostorem a povolení raket Patriot se základnou NATO k ochraně její oblohy, s sebou by neslo mnohem menší riziko eskalace.
Navíc, pokud NATO očekávalo, že jeho spekulativní rušení signálů – pravděpodobně zesílené po podvodu mezi von der Leyenovou, GPS a Ruskem, který mohl být načasován tak, aby se shodoval s nadcházejícím cvičením Západ 2025 – způsobí, že ruské drony se odchýlí od kursu, pak by to mohlo být součástí předem plánované eskalace. Cílem by mohlo být získat podporu pro výše zmíněný návrh bezletové zóny, nebo dokonce zahájit postupný proces jeho implementace pod záminkou „proaktivní obrany“ s ohledem na tento incident.
Po více než 3½ letech zvláštní voj. operace by Rusko pravděpodobně již prozkoumalo vše, co by realisticky mohlo napodobit scénář několika jeho dronů, které by přeletěly do Polska, a tvůrci politiky by si tak pravděpodobně byli vědomi toho, že by to mohlo být zneužito k prosazování plánu na bezletovou zónu. Výše uvedený poznatek proto snižuje pravděpodobnost, že se jednalo o úmyslnou provokaci nebo zpackanou průzkumnou misi, přičemž obojí by pravděpodobně bylo provedeno silou, aby se kompromis mezi náklady a výnosy vyplatil.
Toto je podobná logika, jako ta, která byla nedávno sdílena v této analýze, kde se argumentovalo, že Rusko pravděpodobně úmyslně necílilo na budovu kabinetu ministrů v Kyjevě, aby se vyhnulo podnícení plánu na bezletovou zónu. Zatímco tento konkrétní incident mohl být náhodně způsoben troskami dronu, ten poslední mohl být plánován v mnohem větší míře, pokud by za něj skutečně bylo zodpovědné rušení signálu NATO, jak se předpokládá. Zda se však Polsko v důsledku toho zapojí do nějaké bezletové zóny nad Ukrajinou, se teprve uvidí.
Bývalý prezident Andrzej Duda nedávno odhalil, že se Zelenskij pokusil manipulovat Polsko do války s Ruskem kvůli incidentu v Przewodowě z listopadu 2022, kterému odmítl naletět, zatímco jeho nástupce Karol Nawrocki před druhým kolem voleb slíbil, že na Ukrajinu nenasadí vojska. Tato kontinuita politiky, která se shoduje s tím, že Poláci už mají dost ukrajinských uprchlíků a tohoto sousedního konfliktu, by mohla zhatit plány NATO manipulovat Polsko do této situace, i když by stále mohlo souhlasit se zvýšením rušení signálů.
* * *
Pozn. Naší Pravdy:
zajímavý je následující diskusní příspěvek
pod zdrojovým článkem autora.
Tato aféra s drony má všechny znaky akce pod falešnou vlajkou, jejímž cílem je shromáždit NATO/EU na podporu Ukrajiny.
A přesto by to Rusko mohlo využít jako varování pro evropské válečné štváče. Ruští (turbo)nacionalisté už dlouho volají po reakci na to, že Západ překročil všechny červené linie, a Dugin zjevně tuto epizodu interpretoval právě takto.
Bylo by divné, dokonce trochu vtipné, kdyby se akce pod falešnou vlajkou, jejímž cílem bylo shromáždit podporu, stala varováním k uklidnění situace!
ZDROJ (Překlad Naše Pravda)
Andrew (Andrej) Korybko, PhD (* 26. května 1988), je americký politolog, geopolitický analytik a novinář, člen odborné rady institutu sídlící v Rusku. Narodil se a vyrostl ve Spojených státech, má dvojí občanství: americké a polské. Novinář pro Sputnik News, je také členem odborné rady Institutu pro strategická studia a prognózy, specializované sekce Ruské univerzity přátelství národů.
Vystudoval Ohio State University v Kolumbii se specializacemi Mezinárodní vztahy a diplomacie, Mezinárodní studia (se zaměřením na východní Evropu) a ruský jazyk v roce 2010. V období od září 2013 do června 2015 absolvoval a dokončil magisterský program mezinárodních vztahů na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů (MGIMO), v oblasti řízení koncentrace a globálních problémů. V roce 2022 dokončil diplomovou práci Rusko-pákistánské vztahy v kontextu moderní mezinárodní politiky (2014-2019), jako požadavek pro získání doktorského titulu, rovněž na MGIMO.
Jeho hlavní oblasti zájmu jsou: strategie USA v Eurasii, barevné revoluce a nekonvenční válčení; ruská zahraniční politika, energická geopolitika a euroasijské integrační strategie; multipolarita, konkurence mezi velmocemi a odolnými a náročnými státy. Specializuje se na vztah mezi americkou strategií v Afro-Eurasii, čínskou globální vizí Belt and Road o konektivitě New Silk Road a Hybrid Warfare.
Ve Sputniku začal pracovat v roce 2014, kdy se ještě jmenoval Hlas Ruska, a od té doby je ve společnosti. Pravidelně také přispívá do různých online publikací, jako jsou Geopolitica.Ru, Oriental Review, The Duran, Global Research, Regional Rapport a další. Nejvíce se však proslavil svou knihou «Hybridní války – od barevných revolucí po převraty», ve které z hluboce ruského pohledu odhaluje fungování severoamerických technik pro destabilizaci a kontrolu zemí (asymetrická válka, propaganda a dotace odpůrcům).