Tento článek je těžko překonatelným vrcholem klimatické žurnalistiky. Pro Frankfurter Rundschau jej prezentoval autor jménem Julian Mayr.
Držte se pevně:
Když ráno vyjdete z domu,
riskujete, že spadnete do hluboké díry
Ty se v dnešní době spontánně tvoří po celém světě. Důvodem nejsou píseční červi ani ještěří lidé, ale změna klimatu. Celých 20 % Spojených států by bylo akutně ohroženo. Zachrání nás pouze tvrdá klimatická politika.
Nejprve všem doporučujeme přečíst si článek „Fenomén pod našima nohama: Klimatická změna trhá v zemi obrovské díry – stále více ohrožených míst“ ve Frankfurter Rundschau. Dopady klimatické krize pravděpodobně způsobí, že nám země zmizí pod nohama, což ohrožuje milióny lidí.
Už se bojíte? Měli byste se bát, protože o to v „klimatické žurnalistice“ jde.
Nejde o fakta, pravdu ani realitu, jde o vytváření co největšího strachu, aby se ospravedlnilo přerozdělení miliard daňových příjmů „na klima“. Vzhledem k tomu, že takzvaná kvalitní média jsou na to štědře dotována a zaplavena reklamou od státních společností, je na místě i termín „žurnalistika“.
Cesta, na kterou nás bere klimatický novinář, který studoval žurnalistiku a politologii, je dobrodružná. Představte si, že jdete ráno po ulici a najednou najdete obrovský kráter. To by nebyla noční můra, ale „realita“. Jak to funguje, je vysvětleno dále v textu. Představte si to, jako byste vysávali tekutinu z tetrapaku. Tekutina už uvnitř není. A fuuu, všude jsou díry. Nebezpečné! Pětině USA hrozí, že se někde propadnou do temné země. Může za to klimatická změna, kdo jiný?
Chytrolínská vysvětlení jsou založena na práci „vědců“, které, jak všichni víme, člověk prostě musí následovat bez větších otázek. To jsme se naučili z doby koronaviru nebo ne, v závislosti na tom, zda se výtah vůbec dostane až nahoru.
Zaprvé, pan Hong Yang, profesor environmentálních věd na Univerzitě v Readingu, a Antonios Marsellos z Hofstra University (USA). Oba jsou považováni za „uznávané výzkumníky“ a Hong Yang dokonce obdržel ocenění (Research Engagement & Impact Award 2022). Oba jsou v článku citováni.
Marsellos se v dírách evidentně vyzná. Zjevně je zaneprázdněn jejich objevováním a zaplňováním:
Děláme přesně totéž co zubař, tj. kontrolujeme kazy. Všechny nalezené kazy se pak vyplní cementem.
Nejdůležitějším opatřením proti dírám je však zpomalení klimatických změn. Regulovat je nutné i využívání podzemní vody, což je jen snem vlád a velkých korporací, které tuší další přerozdělování miliard.
V praxi je zcela nepravděpodobné, že by náhle se objevující díry v zemi byly způsobeny změnou klimatu. Propadliny jsou stále častěji způsobeny lidskými zásahy do podpovrchových vrstev. Nejčastější příčinou je snížení hladiny podzemní vody v důsledku intenzivního odběru vody pro zemědělství, průmysl nebo zásobování měst. Když je podpůrná voda čerpána z porézních nebo krasových vrstev, materiál se zhutňuje, vytváří dutiny a povrch se může zřítit. Netěsnící kanalizace nebo vadné kanalizační systémy také vedou k erozi, která narušuje stabilitu půdy.
Dalším faktorem je podzemní těžba, která po sobě zanechává dutiny, jež se nakonec propadnou. V městských oblastech představují další namáhání staveniště, ražba tunelů a silné vibrace. Obzvláště ohrožené jsou regiony s vápencovým nebo sádrovcovým podložím, jako jsou ty ve střední Evropě. Tam, kde se setkávají přírodní krasové procesy a technické zásahy, se případy náhlého poklesu půdy stávají častějšími, což naznačuje, že geologická stabilita nemůže být považována za samozřejmost, ale může být ohrožena nesprávným hospodařením se zdroji.
Považujeme za poměrně malou pravděpodobnost, že takové díry ohrožují 20 % USA, ale vždyť nejsme úspěšní, silně dotovaní výzkumníci ani klimatičtí novináři. Šance, že vstanete brzy ráno a ocitnete se před kráterem, jak je uvedeno výše, je pravděpodobně stejně malá. Je ale samozřejmě na každém jednotlivci, aby důvěřoval mainstreamovým médiím a bál se takových děr.
Pozn. Naší Pravdy:
Nebetyčné LŽI o glob. oteplování a vlivu CO₂ se dají snadno vyvrátit následujícím grafem průběhu teplot za posledních 12 500 let na ruské stanici Vostok v Antarktidě.
Nejtepleji tam bylo před 9000 lety, a sice o 2.5 °C tepleji než v současnosti. Ovšem, CO₂ před 9000 lety bylo ve vzduchu 2x méně (!) než dnes, což naprosto skvěle dokumentuje do nebe volající nesmyslnost vlivu CO₂ na průběh glob. teplot.
GRAF Z RUSKÉ STANICE VOSTOK
na základě ledového jádra odvrtaného vedle stanice:
Před 9000 lety bylo v Antarktidě o 2.5 °C tepleji než v současnosti.