Mohlo by se jednat o falešnou akci, jejímž cílem je podkopat částečnou deeskalaci polsko-běloruského napětí a vyvolat zhoršení rusko-amerického. Stalo se tak také šest týdnů poté, co ruští špioni varovali před společným polsko-ukrajinským „simulovaným útokem na kritickou infrastrukturu v Polsku“.
Polští vyšetřovatelé tvrdí, že železnice spojující Varšavu s Lublinem byla poškozena tím, co považují za explozi. Premiér Donald Tusk napsal na X.com, že „vyhození železniční trati na trase Varšava-Lublin do povětří je bezprecedentní sabotážní akt zaměřený přímo na bezpečnost polského státu a jeho civilistů. Tato trasa je také zásadně důležitá pro dodávky pomoci Ukrajině. Pachatele chytíme, ať už se jedná o kohokoli.“ Kontext kolem tohoto incidentu je velmi relevantní.
Podezření ze sabotáže na polské železniční trati
Dříve téhož dne Polsko znovu otevřelo dva hraniční přechody s Běloruskem, které v září uzavřelo v reakci na cvičení Západ 2025 mezi Ruskem a Běloruskem, které se konalo v daném měsíci. Ve stejný den náčelník generálního štábu polských ozbrojených sil Wieslaw Kukula také prohlásil, že „Rusko zahájilo období příprav na válku. Vytvářejí zde prostředí, jehož cílem je vytvořit podmínky příznivé pro potenciální agresi na polském území.“ Toto prohlášení následovalo po Tuskově komentáři z minulého týdne:
Nechci zacházet do detailů, ale nepochybuji o tom, že nedávné útoky na několik digitálních systémů, nejen na elektronický platební systém BLIK, jsou výsledkem úmyslné, plánované sabotáže. A bude jich stále více, po celé Evropě. Protože válka, kterou Putin vede proti Západu, probíhá i uvnitř našich společností. Putin má nástroje, které mohou zničit Evropskou unii jako organizaci, ale i Evropu jako kulturní fenomén. Těmito nástroji jsou ruské páté kolony, které jsou přítomny v každé zemi Evropy.
Polský prezident Karol Tadeusz Nawrocki
To vše se odehrálo asi dva měsíce poté, co ruské návnadové drony vstoupily do polského vzdušného prostoru, pravděpodobně kvůli rušení NATO. NATO se je poté pokusilo sestřelit, ale zbloudilá střela poškodila místní dům. Tuskova vláda však lhala, že za incident mohl ruský dron, a jeho rival, prezident Karol Nawrocki, se pravdu dozvěděl až z úniku informací z médií. Čtenáři se o tom mohou dozvědět více zde, ale pointou je, že polský „hluboký stát“ se pravděpodobně snažil manipulovat Nawrockého do války s Ruskem.
Události předcházející incidentu sabotáže na polské železnici vysvětlují, proč je to velmi podezřelé. Polský „hluboký stát“ se již neúspěšně pokusil manipulovat prezidenta do války s Ruskem, a proto se očekávalo, že se o to brzy pokusí znovu. Jeho rival, premiér, pak šířil paniku ohledně ruské páté kolony připravené provádět sabotáže po celém Západě, a to týden předtím, než se něco takového zdánlivě stalo, což se shodovalo s částečnou deeskalací polsko-běloruského napětí.
Tento vývoj je v souladu s ruskými zájmy a lze jej vnímat jako vedlejší výsledek probíhajících jednání s USA navzdory Trumpově eskalaci sankcí před měsícem. Proto nedává smysl, aby Rusko celou situaci zničilo drobným aktem sabotáže, který předvídatelně riskuje zvrácení výše uvedeného, nemluvě o posílení Trumpovy nově nepřátelské pozice tím, že by poskytl důvěryhodnost tvrzením válečných štváčů o Putinově údajné proradnosti. Jediní, kdo z toho profitují, jsou ti samí váleční štváči.
Lindsey Graham, americký senátor
Incident sabotáže na polské železnici by proto mohl být falešnou vlajkou pro dosažení těchto dvou cílů, zejména zhoršení rusko-amerického napětí, k němuž by mohlo dojít, pokud Kongres prosadí návrh zákona Lindseyho Grahama o trestném clu na ruské obchodní partnery, jaký Trump právě schválil. Americký „hluboký stát“, jejich polské protějšky, Spojené království a Ukrajina na tom mají zájem a ruští špioni nedávno varovali před společným polsko-ukrajinským „simulovaným (pod falešnou vlajkou) útokem na kritickou infrastrukturu v Polsku“.
* * *
Pozn. Naší Pravdy:
zajímavé jsou následující diskusní příspěvky
pod zdrojovým článkem autora.
► Myslím, že Tusk si pro dramatický efekt fouká kouř zezadu. Pod jeho příspěvkem jsou obrázky ukazující poškození, které vypadá jako selhání v důsledku namáhání. Je vysoce nepravděpodobné, že by byly použity výbušniny, soudě podle žádných známek poškození nebo stop po opálení na železničních pražcích a štěrku. Pokud by se jednalo o sabotáž, pravděpodobným scénářem by bylo použití tekutého dusíku na kolejnici, aby se oslabila, a projíždějící vlak nebo okamžité tepelné namáhání by způsobilo prasklinu a hlasitý rachot, protože kolejnice je v chladném počasí napjatá. Jen můj názor.
► Je to záminka. Pokud by Rusko chtělo zničit železniční tratě přepravující pomoc na Ukrajinu, mohlo by, víte, vyhodit do povětří železniční tratě na Ukrajině.
► Od té doby, co Polsko na začátku 17. století dvakrát napadlo Moskvu a dostalo pořádný kopanec, jsou vztahy mezi zeměmi konfliktní. Rusko by mělo Polsko varovat, že pokud dojde k další válce, Polsko bude vymazáno z mapy jadernými zbraněmi. Jak jinak se dá jednat s hloupými Poláky??
► Je to směšné. Sikorsky se pravděpodobně znovu spiknul se svým britským šéfem… nebo to byl nápad von der Leyenové?
ZDROJ (Překlad Naše Pravda)
Andrew (Andrej) Korybko, PhD (* 26. května 1988), je americký politolog, geopolitický analytik a novinář, člen odborné rady institutu sídlící v Rusku. Narodil se a vyrostl ve Spojených státech, má dvojí občanství: americké a polské. Novinář pro Sputnik News, je také členem odborné rady Institutu pro strategická studia a prognózy, specializované sekce Ruské univerzity přátelství národů.
Vystudoval Ohio State University v Kolumbii se specializacemi Mezinárodní vztahy a diplomacie, Mezinárodní studia (se zaměřením na východní Evropu) a ruský jazyk v roce 2010. V období od září 2013 do června 2015 absolvoval a dokončil magisterský program mezinárodních vztahů na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů (MGIMO), v oblasti řízení koncentrace a globálních problémů. V roce 2022 dokončil diplomovou práci Rusko-pákistánské vztahy v kontextu moderní mezinárodní politiky (2014-2019), jako požadavek pro získání doktorského titulu, rovněž na MGIMO.
Jeho hlavní oblasti zájmu jsou: strategie USA v Eurasii, barevné revoluce a nekonvenční válčení; ruská zahraniční politika, energická geopolitika a euroasijské integrační strategie; multipolarita, konkurence mezi velmocemi a odolnými a náročnými státy. Specializuje se na vztah mezi americkou strategií v Afro-Eurasii, čínskou globální vizí Belt and Road o konektivitě New Silk Road a Hybrid Warfare.
Ve Sputniku začal pracovat v roce 2014, kdy se ještě jmenoval Hlas Ruska, a od té doby je ve společnosti. Pravidelně také přispívá do různých online publikací, jako jsou Geopolitica.Ru, Oriental Review, The Duran, Global Research, Regional Rapport a další. Nejvíce se však proslavil svou knihou «Hybridní války – od barevných revolucí po převraty», ve které z hluboce ruského pohledu odhaluje fungování severoamerických technik pro destabilizaci a kontrolu zemí (asymetrická válka, propaganda a dotace odpůrcům).