Andrew Korybko, PhD: Stáli Britové za úniky informací mezi Ruskem a USA od Bloomberga?

Ruská zahraniční zpravodajská služba varovala, že Britové se v den zveřejnění zprávy Bloomberga odhodlaně snaží zdiskreditovat Trumpa, aby podkopali jeho nejnovější mírové úsilí o vyřešení konfliktu, z něhož profitují.

Bloomberg sdílel údajné přepisy hovorů mezi Trumpovým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a Putinovým hlavním poradcem pro zahraniční politiku Jurijem Ušakovem, jakož i mezi Ušakovem a Putinovým dalším poradcem Kirillem Dmitrijevem o ukrajinském mírovém procesu. Podstatou hovoru mezi Witkoffem a Ušakovem byl Witkoffův návrh, aby Putin během nadcházejícího hovoru s Trumpem navrhl pro Ukrajinu 20bodovou mírovou dohodu podobnou té pro Gazu (Pozn. Naší Pravdy: podrobněji ZDE), zatímco hovor mezi Ušakovem a Dmitrijevem naznačoval, že uniklý návrh byl ovlivněn Ruskem.

Ušakov se odmítl vyjádřit ke svým rozhovorům s Witkoffem, ale řekl, že „někdo odposlouchával, někdo prozradil informace, ale my ne“, zatímco Dmitrijev přímo označil svůj údajný hovor s Ušakovem za „falešný“. Trump se zase zastal Witkoffova údajného „koučování“ Ušakova o tom, jak by s ním měl Putin jednat, a všem připomněl:

To je to, co dělá ten, kdo se dohodne. Musíte říct: Podívejte, oni to chtějí, musíte je tím přesvědčit. To je velmi standardní forma vyjednávání.

Ministr zahraničí Spojených států amerických Marco Antonio Rubio

Pokud jde o možnost, že návrh rámce byl ovlivněn Ruskem, což byla myšlenka, kterou prosazovala tradiční média, aby zdiskreditovala navrhované vzájemné kompromisy v něm obsažené, byla již vyvrácena. Ministr zahraničí Marco Rubio, který je zároveň poradcem pro národní bezpečnost, uvedl:

Mírový návrh vypracovaly USA. Je nabízen jako silný rámec pro probíhající jednání. Je založen na vstupech z ruské strany. Je však také založen na předchozích a probíhajících vstupech z Ukrajiny.

Ani jeden z přepisů tedy není skandální, i kdyby byl jejich obsah přesně uveden.

Vyvstává však otázka, kdo mohl tyto hovory odposlouchávat a zveřejnit. Je zajímavé, že dříve téhož dne, kdy agentura Bloomberg později zveřejnila svou zprávu, ruská Zahraniční zpravodajská služba varovala, že Spojené království „se snaží podkopat Trumpovo úsilí o vyřešení konfliktu jeho diskreditací“.

Čtenáři si jistě vzpomenou na roli Spojeného království v případu Russiagate, který proti němu spiklo s CIA, FBI a táborem Clintonové.

Vzhledem k tomu, že se Spojené království již nemůže takto spolčit se svými třemi předchozími spiklenci, se mohlo uchýlit k úniku těchto dvou hovorů s Ušakovem, které mohlo odposlouchávat (možná mimo jiné) jako poslední zoufalý pokus zdiskreditovat nejnovější bezprecedentní pokrok směrem k míru. Tato provokace mohla mít také za cíl vyvolat Trumpovu paniku a vyhodit Witkoffa ze strachu z dalšího vyšetřování Russiagate 2.0, pokud by tento skandál pomohl demokratům v příštím roce obrátit Kongres.

Odvolání Witkoffa, který byl klíčový pro nedávný pokrok směrem k míru, by mohlo zničit proces právě v jeho nejdůležitějším okamžiku, jelikož Zelenskij údajně zvažuje brzkou schůzku s Trumpem, aby dokončil detaily mírového rámce s Ruskem zprostředkovaného USA. Svým neochvějným postojem Trump brání snahám zničit vše, čeho dosud dosáhl na rusko-ukrajinské mírové dohodě, a následně oživit podvod Russiagate, který měl pomoci demokratům během příštích volebních období.

Ruský prezident Vladimir Putin vítá zvláštního vyslance USA Steva Witkoffa před jejich jednáním v Moskvě 6. srpna 2025.

Úniky informací agentury Bloomberg mezi Ruskem a USA lze proto považovat za operaci britských tajných služeb, která má za cíl narušit mírový proces a udržovat konflikt, z něhož profituje Spojené království, nemluvě o vměšování se do volebních období tím, že demokratům poskytuje podporu na základě falešných zpráv. Trump prozradil, že Witkoff se v pondělí setká s Putinem a že by se k němu mohl připojit i jeho zeť Jared Kushner, který pomáhal s vyjednáváním dohody o Gaze, takže se očekávají další britské provokace ze zoufalé snahy zničit jejich rozhovory.

* * *

Pozn. Naší Pravdy:
zajímavé jsou následující diskusní příspěvky
pod zdrojovým článkem autora.

► Chápu, jak demokraté profitují z maření Trumpových mírových rozhovorů. Můžete vysvětlit, jak Spojené království profituje z prodlužování války? Zdá se, že to nedělá nic jiného, ​​než že poškozuje zájmy Spojeného království. Pokud není frustrace Ruska a zabíjení Slovanů samoúčelným cílem? Jde o návrat do EU? (Cíl elit, který není v národním zájmu). Jaký je vnímaný přínos?

► Velmi nedávno, v kontextu venezuelského debaklu, Britové prohlásili, že pozastavují úzkou zpravodajskou spolupráci s USA, údajně proto, že se obávají o morálku a zákonnost potopení lodí.

To mi vyvolává úšklebek, protože odkdy se britské zpravodajské služby zabývají morálkou postupu? Jsou naprosto nemorální a kdyby to bylo byť jen trochu v /jejich/ zájmu, bez mrknutí oka by ty rybáře zavraždili sami.

Ale teď začínám mít podezření, že zdůvodnění související s Venezuelou bylo jen narychlo vybranou záminkou. Že skutečným důvodem pro pozastavení spolupráce bylo, že plánovali a plánují nepřátelské zpravodajské operace proti USA a samozřejmě nechtějí s cílem volně sdílet informace. Tento únik je toho příkladem.

ZDROJ (Překlad Naše Pravda)

Andrew (Andrej) Korybko, PhD (* 26. května 1988), je americký politolog, geopolitický analytik a novinář, člen odborné rady institutu sídlící v Rusku. Narodil se a vyrostl ve Spojených státech, má dvojí občanství: americké a polské. Novinář pro Sputnik News, je také členem odborné rady Institutu pro strategická studia a prognózy, specializované sekce Ruské univerzity přátelství národů.

Vystudoval Ohio State University v Kolumbii se specializacemi Mezinárodní vztahy a diplomacie, Mezinárodní studia (se zaměřením na východní Evropu) a ruský jazyk v roce 2010. V období od září 2013 do června 2015 absolvoval a dokončil magisterský program mezinárodních vztahů na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů (MGIMO), v oblasti řízení koncentrace a globálních problémů. V roce 2022 dokončil diplomovou práci Rusko-pákistánské vztahy v kontextu moderní mezinárodní politiky (2014-2019), jako požadavek pro získání doktorského titulu, rovněž na MGIMO.

Jeho hlavní oblasti zájmu jsou: strategie USA v Eurasii, barevné revoluce a nekonvenční válčení; ruská zahraniční politika, energická geopolitika a euroasijské integrační strategie; multipolarita, konkurence mezi velmocemi a odolnými a náročnými státy. Specializuje se na vztah mezi americkou strategií v Afro-Eurasii, čínskou globální vizí Belt and Road o konektivitě New Silk Road a Hybrid Warfare.

Ve Sputniku začal pracovat v roce 2014, kdy se ještě jmenoval Hlas Ruska, a od té doby je ve společnosti. Pravidelně také přispívá do různých online publikací, jako jsou Geopolitica.Ru, Oriental Review, The Duran, Global Research, Regional Rapport a další. Nejvíce se však proslavil svou knihou «Hybridní války – od barevných revolucí po převraty», ve které z hluboce ruského pohledu odhaluje fungování severoamerických technik pro destabilizaci a kontrolu zemí (asymetrická válka, propaganda a dotace odpůrcům).