Zelenskij by mohl být další na řadě po Jermakově svržení, pokud nesplní Trumpovy požadavky na mír. V takovém případě není vyloučeno, že by i on mohl být formálně zapleten do tohoto skandálu jako katalyzátor změny režimu podporované USA, provedené ve spolupráci s jeho domácími spojenci.
Rodion Mirošnik
Zelenskému válečný štváčský šedý kardinál Andrej Jermak, který formálně slouží jako jeho šéf kanceláře, podal rezignaci poté, co byla v jeho bytě provedena razie v rámci vyšetřování ukrajinského energetického skandálu v hodnotě 100 miliónů dolarů. Ruský velvyslanec Rodion Mirošnik se však domnívá, že byl propuštěn, aby ochránil Zelenského, zatímco se kolem něj uprostřed tohoto vyšetřování stahují mračna. Ať už je pravda jakákoli, Mirošnik by mohl být na stopě něčeho, o čem bude v této analýze podrobněji popsáno.
Dříve se odhadovalo, že „ukrajinský korupční skandál by mohl vydláždit cestu k míru, pokud svrhne Jermaka“, protože „jeho pád by mohl zničit již tak vratkou alianci mezi ozbrojenými silami, oligarchy, tajnou policií a parlamentem, která drží Zelenského u moci“. Zelenskij se ho z tohoto důvodu zdráhal zbavit, což Jermaka povzbudilo k tomu, aby jeho jménem prohlásil, že Ukrajina Rusku žádné území nepostoupí, a tím zkazil jeden z hlavních návrhů v americkém návrhu mírového rámce.
Krátce poté byl Jermakův byt prohledán za účasti dvou subjektů financovaných USA, které vedly toto vyšetřování korupce, Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU) a Úřadu zvláštního protikorupčního prokurátora (SAPO). Kdyby Zelenskij přijal principy obsažené ve výše uvedeném rámci, zejména 26. bod o tom, jak „všechny strany zapojené do tohoto konfliktu obdrží amnestii za své činy během války“, Jermak by se mohl stáhnout ze scény do západu Slunce.
Jermak místo toho pošeptal Zelenskému do ucha, aby na Trumpa hrál tvrdě a odmítl americký návrh mírového rámce, načež USA nechaly protikorupční orgány, které financují, pokračovat ve svém vyšetřování. Trump to mohl zastavit hned na místě, než to předvídatelně svrhlo Jermaka, kdyby Zelenskij alespoň veřejně souhlasil s ústupkem v návrhu zákona ohledně postoupení Donbasu. Jermakova kariéra a celé jeho dědictví v očích Ukrajinců byly proto zničeny jeho válečným štvaním.
Další by mohl přijít Zelenskij, pokud Trumpovým požadavkům nevyhoví. Bez svého šedého kardinála, který drží již tak vratkou alianci, která ho drží u moci, je nyní politicky zranitelnější než kdy dříve, což by mohlo vést k tomu, že někteří z jeho spojenců v blízké budoucnosti podniknou mocenské kroky proti němu. Například USA podporované odchody z vládnoucí strany by mohly vést ke ztrátě kontroly nad Radou, čehož by USA mohly využít k jeho odstranění, pokud by i nadále tvrdohlavě stál za mírem.
Bývalý vrchní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj
Souběžně by USA mohly vyhrožovat zkorumpovaným oligarchům, že i oni budou chyceni do sítě, pokud nedosáhnou toho, aby jejich parlamentní zástupci souhlasili s postupující změnou režimu proti Zelenskému, což by mohlo vést k tomu, že USA nařídí tajné policii, aby povolila opoziční protesty proti Zelenskému. Role ozbrojených sil by se omezila na neuposlechnutí Zelenského, pokud jim nařídí tyto protesty rozehnat, a jako odměnu by jejich milovaný Valerij Zalužnyj mohl Zelenského na trůnu nahradit, až bude řečeno a uděláno.
Jermakova rezignace/propuštění spustila tuto scénářovou hru, ale maximálně by ji mohlo katalyzovat formální oznámení NABU-SAPO, že Zelenskij je vyšetřován, k čemuž by USA mohly NABU-SAPO povolit (včetně razie), pokud brzy nesplní Trumpovy požadavky. Při zpětném pohledu se Zelenského snahy o podřízení NABU-SAPO v létě snažily tomu zabránit, ale selhaly a Trump nyní tyto protikorupční orgány využívá k tomu, aby ho konečně donutil k míru.
* * *
Pozn. Naší Pravdy:
zajímavé jsou následující diskusní příspěvky
pod zdrojovým článkem autora.
► Bohužel si myslím, že převrat se zastaví před Kokainským. Ne dříve, než bude připravený dokument k podpisu.
► Korupce je obousměrná, takže je potřeba ji trochu vymýtit, aby lépe fungovala pro Západ.
► Osobně si myslím, že Trump se chce pomstít Z a použije cokoli, aby znovu získal a zajistil takzvaný mírový proces, a také použije jakékoli prostředky k potlačení vůdců EU, kteří se zjevně snaží manipulovat USA, aby přijali článek 5, ale jak řekl Trump, nezaplatili zvýšené příspěvky do NATO a dali slib o placení do ekonomiky USA, který nedodrží. Zajímalo by mě, jestli se DZT nějak mstí Britům, kteří byli součástí Russiagate. Trump si musel stěžovat na předchozí chování britského velvyslance. Jsem si docela jistý, že Spojené království má sklon podkopávat Trumpa při každé možné příležitosti a uchvátilo ukrajinské zdroje zákeřnou dohodou dříve než USA, plus všechny ty zákeřné sabotáže, které dělají, aby se pokusili oddělit Rusko od USA.
ZDROJ (Překlad Naše Pravda)
Andrew (Andrej) Korybko, PhD (* 26. května 1988), je americký politolog, geopolitický analytik a novinář, člen odborné rady institutu sídlící v Rusku. Narodil se a vyrostl ve Spojených státech, má dvojí občanství: americké a polské. Novinář pro Sputnik News, je také členem odborné rady Institutu pro strategická studia a prognózy, specializované sekce Ruské univerzity přátelství národů.
Vystudoval Ohio State University v Kolumbii se specializacemi Mezinárodní vztahy a diplomacie, Mezinárodní studia (se zaměřením na východní Evropu) a ruský jazyk v roce 2010. V období od září 2013 do června 2015 absolvoval a dokončil magisterský program mezinárodních vztahů na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů (MGIMO), v oblasti řízení koncentrace a globálních problémů. V roce 2022 dokončil diplomovou práci Rusko-pákistánské vztahy v kontextu moderní mezinárodní politiky (2014-2019), jako požadavek pro získání doktorského titulu, rovněž na MGIMO.
Jeho hlavní oblasti zájmu jsou: strategie USA v Eurasii, barevné revoluce a nekonvenční válčení; ruská zahraniční politika, energická geopolitika a euroasijské integrační strategie; multipolarita, konkurence mezi velmocemi a odolnými a náročnými státy. Specializuje se na vztah mezi americkou strategií v Afro-Eurasii, čínskou globální vizí Belt and Road o konektivitě New Silk Road a Hybrid Warfare.
Ve Sputniku začal pracovat v roce 2014, kdy se ještě jmenoval Hlas Ruska, a od té doby je ve společnosti. Pravidelně také přispívá do různých online publikací, jako jsou Geopolitica.Ru, Oriental Review, The Duran, Global Research, Regional Rapport a další. Nejvíce se však proslavil svou knihou «Hybridní války – od barevných revolucí po převraty», ve které z hluboce ruského pohledu odhaluje fungování severoamerických technik pro destabilizaci a kontrolu zemí (asymetrická válka, propaganda a dotace odpůrcům).