Projevem současné společenské krize je i stav dostupnosti bydlení pro mladou generaci a hrozba ztráty bydlení u seniorů. Přesto velká část společnosti je vnitřně přesvědčena o tom, jak byl bývalý socialistický režim neúspěšný a jak trh, co vyřeší vše, uspokojuje lépe potřeby lidí v současnosti.
Uspokojení potřeby bydlení je jedna ze základních existenčních potřeb. Byt pro rodinu plní několik významných funkcí, které souvisí s reprodukcí jedince i lidského druhu. Poskytuje odpočinek a obnovuje fyzické i duševní síly pro studium a produktivní činnost. Upevňuje rodinné vztahy a tím zajišťuje i kontinuitu kulturního vývoje společnosti.
Jak bytová výstavba uspokojovala
potřeby bydlení od roku 1948
Aby bylo možné se v bytě zabydlet, někdo ho musí postavit. Porovnejme jednotlivá období: „neúspěšného socialismu“ a „veleúspěšného kapitalismu“, pardon, tržní ekonomiky, která vystřídala „zločinné plánování“. Dejme proto prostor číslům, ať promluví o tom, komu se dařilo ve výstavbě bytů lépe. V následujícím grafu je zobrazena výstavba bytů od roku 1948 do roku 2025. Údaj za rok 2025 je odhad na základě výsledků do června 2025.
Počet dokonč. bytů v ČR v letech 1948-2025
V posledním roce socialismu, v roce 1989, bylo dokončeno 58·583 bytů v bytových a rodinných domech. V celém Československu bylo toho roku odevzdáno 92·482 bytů. Česká republika se na tuto hodnotu už nikdy nedostala, přestože se mladí lidé stále potýkají s nedostatečným uspokojováním potřeby bydlení.
Z porovnání je zřejmé, že co se týče výstavby bytů, tržní ekonomika zdaleka nedosahovala výkonnosti plánovité ekonomiky. Společenského řádu zaměřeného na uspokojování potřeb lidí oproti řádu zaměřeného na zisk.
Milióny lidí opustily nevhodné a někdy i zdraví škodlivé byty a nastěhovaly se do moderních domů. Nové byty měly tekoucí teplou a studenou vodu a kanalizaci, byly vybaveny kuchyní s elektrickým nebo plynovým sporákem. Bytovou výstavbu doplňovala výstavba robustní energetické soustavy. To umožnilo domácnostem masově využívat elektrospotřebiče, které osvobodily ženy i muže od řady namáhavých domácích prací. Uhlí nahrazoval plyn. Lokální topení v bytech bylo nahrazováno dálkovým topením. Plynofikace obcí a měst zlepšila ovzduší, zejména v zimních měsících. Kultura bydlení a životní úroveň rostly.
Uvedené výsledky vytvářely podmínky pro udržení porodnosti, a tím i kontinuitu dostatečného množství lidí pro aktivní ekonomický život. Zároveň umožnily vytvářet zdroje, které zajišťují důstojný život lidem po skončení jejich aktivní ekonomické činnosti. Z výsledků ekonomicky aktivní generace je tak zajišťována příprava generací, které se na tuto činnost připravují, i zabezpečení generace, která je již za jejím horizontem. To je smysl a význam udržování porodnosti v zemi.
Zatímco do roku 1990 se stavěly byty typu 1+1, 2+1, 3+1 atd, po roce 1990 se začaly stavět byty typu 1+KK, 2+KK, 3+KK atd. Kuchyně přestala být samostatnou místností a stala se součástí obytného prostoru. Tím dochází ke snížení počtu místností v bytě o jednu, aniž by prostor pro kuchyňskou linku chyběl.
Moderní byty se již po roce 1960 stavěly s přívodem teplé a studené vody, s kanalizací, ústředním vytápěním a plynem. V suterénech domů byly zřízeny společné prádelny. Když si domácnosti začaly pořizovat automatické pračky, byly byty projektovány i s přípojnými místy pro jejich napojení. Kuchyně byly standartně vybaveny vestavěným nábytkem a elektrickými nebo plynovými sporáky.
Po roce 1990 vzrostl zájem lidí bydlet ve svém. Ten, kdo dosáhl na hypotéku, se rozhodl investovat do vlastního bydlení. Volil proto větší užitnou plochu, i když počet místností klesal. Rostoucí diferenciace společnosti na více a méně majetné, na občany s nižším a vyšším příjmem, se promítla do parametrů pořizovaných bytů. Současně se objevila móda nevyčleňovat kuchyň do zvláštní místnosti, ale naopak ji propojit s obývacím pokojem. Tak vznikaly byty 1+KK, 2+KK, 3+KK atd.
Nízkopříjmové skupiny se spokojily s nájmem, zatímco občané, kteří splnili parametry banky pro poskytnutí hypotečního úvěru, se orientovali na koupi bytu nebo postavení vlastního domu.
V roce 1990 tak společnost vstupovala do dalšího období s poměrně vyřešenou bytovou otázkou. Neviditelná ruka trhu třicet šest let pracovala docela viditelně. Investice do nemovitostí se ukázaly jako velice výhodné. Pro někoho. Rostla jak hodnota nemovitostí, tak i výše nájmů v případě jejich pronájmu. Pro investory je to podnikatelský ráj. Půjčí si, pronajmou a nájemník jim splácí hypotéku. Po deseti letech má byt dvounásobní hodnotu.
Dnes se však pro jiné lidi byty staly nedostupné. Například byt v Praze 1+KK o výměře 11,1 m² stojí 2·800·710 Kč. Byt 1+KK 24,4 m² je za 5·502·200 Kč. No, nekupte to za ty peníze. Pak splácejte 20 až 30 let a v tomto bytě vychovejte 2 až 3 děti. Pokud si pronajmete byt 2+KK o výměře 65 m², zaplatíte nájem 45·000 Kč. Přitom byt 2+KK není zrovna vhodný pro čtyřčlennou rodinu.
Dušan Mišík (redakčně kráceno)