Zatímco lidi už léta přivádějí k šílenství obavy z rostoucí hladiny moří a viní je z toho skrze CO₂, nově publikovaná studie z Brazílie vykresluje zcela jiný obrázek. Před několika tisíci lety bylo totiž mnohem tepleji a hladina moře byla výrazně vyšší než dnes.
Zatímco politici, média a klimatické instituty neúnavně hlásají narativ o dnešní „bezprecedentní“ změně klimatu, geovědy opět přinášejí nepříjemná fakta.
Nová studie o vývoji brazilského pobřeží ukazuje, že před zhruba 6 000 až 7 000 lety byla relativní hladina moře v této oblasti nejen mírně, ale výrazně vyšší než dnešní – o více než dva metry, realisticky spíše o tři až tři a půl metru. A to se dělo při teplotách moře, které o několik stupňů překračovaly dnešní úrovně.
Pozn. Naší Pravdy: existují studie, ze kterých plyne, že v holocénu před 6 000 až 7 000 lety byla hladina světového oceánu oproti dnešku dokonce až o 8 metrů výše, viz graf:
Studie publikovaná v časopise Quaternary Science Reviews pod názvem „Stáří různých druhů schránky spojených s pozůstatky biokonstrukcí červovek (čeledi mořských plžů) a jejich důsledky pro křivky hladiny moře v Brazílii od středního do pozdního holocénu“ se odkazuje na rozsáhlý výzkum plžů červovek. Jedná se o nenápadné, trubkovité mořské šneky, kteří jsou v paleoklimatologii považováni za obzvláště spolehlivé markery.
Takoví plži jsou důležitými markery v klimatické archeologii.
Tyto organismy žijí výhradně v úzkém pásmu pod hladinou moře a jsou velmi citlivé na změny teploty. Jejich fosilní pozůstatky jsou proto přesným archivem minulých pobřeží. Podél brazilského pobřeží radiokarbonově datované červovky jasně ukazují, že během holocenního klimatického optima byly hladiny moří výrazně vyšší než dnes.
Toto zjištění je obzvláště pozoruhodné, vezmeme-li v úvahu teplotní podmínky. Dnes mohou tito plži přežít pouze do 22. až 23. stupně jižní šířky. Během raného až středního holocénu se však jejich kolonie rozšířily až na 28. nebo dokonce 29. stupeň jižní šířky, tedy o více než 500 kilometrů dále k pólu.
To opět potvrzuje: Teplá období s vyšší hladinou moří nejsou výjimečným jevem, ale neoddělitelnou součástí historie Země.
Došlo k nim dlouho před lidskou průmyslovou činností a v žádném případě nebyly doprovázeny globálním kolapsem. Naopak:
Ale hladina moře o tři metry vyšší než dnešní hladina před 6 000 lety jednoduše neodpovídá narativu o jedinečné, člověkem způsobené klimatické nouzi.
Ještě méně oteplování oceánů o několik stupňů bez průmyslových emisí odpovídá požadovanému narativu šíření strachu. Tato studie se tak bezproblémově připojuje k rostoucímu souboru geologických prací, které vyvracejí současnou klimatickou šarádu. To je ale pravděpodobně také jeden z důvodů, proč se tato studie zřejmě nedostane na titulní stránky mainstreamových médií.
Tento článek jen potvrzuje to, že kdyby se normální lidé víc starali o znalost historie, a to i té geologické, dopracovali by se rešeršemi k tomu, že by je neohlupovalo denně třeba i deset mainstreamových informací.
Absolutní souhlas, paní Nováková.
Za Váš osvícený názor – má poklona.