Trump 2.0 chce vést komplexní reformy západní civilizace s cílem vybudovat vznikající civilizační stát, který by pak bez omezení používal svou obnovenou kolektivní sílu k donucení rostoucích rivalů k podřízení se mu a obnovení unipolarity.
Marco Rubio, který je díky své roli ministra zahraničí a poradce pro národní bezpečnost jednou z nejmocnějších osobností v USA, přednesl minulý víkend na mnichovské bezpečnostní konferenci historický projev, v němž podrobně popsal Trumpův nový světový řád, který si představuje pod pojmem Iniciativa 2.0.
Jeho slova formovala Národní bezpečnostní strategie, Národní obranná strategie a „Trumpova doktrína“, o kterých se čtenáři mohou dozvědět více z předchozích analýz s hypertextovými odkazy. Tato analýza se bude zabývat jeho projevem, jeho kontextem a analýzou.
Kritizoval myšlenku, že „konec dějin“ nastal po staré studené válce, v níž se liberální demokracie údajně rozšíří po celém světě a „globální řád založený na pravidlech“ nahradí národní zájmy.
Rubio zejména kritizoval outsourcing (svěření činností jiné společnosti) průmyslu protivníkům a rivalům, outsourcing suverenity mezinárodním institucím, sebeožebračení „k uklidnění klimatického kultu“ a masovou migraci, což vše přiznal jako chyby a říká, že USA to chtějí napravit.
Rubio prohlásil, že Trump 2.0 v případě potřeby obnoví a opraví západní civilizaci sám, ale raději to udělá společně s Evropou, z níž USA vzešly. Poté vznešeně chválil jejich společnou civilizaci v mnoha ohledech, než prohlásil, že její oživení inspiruje jejich ozbrojené síly. Tomu předcházelo, že se dotkl plánů Trumpa 2.0 na reindustrializaci, ukončení masové migrace a reformu globální správy věcí veřejných za tímto účelem, což podle něj přinese hmatatelné dividendy západním masám.
Daleko od izolacionistické politiky, kterou někteří šiřitelé strachu prosazují, chtějí USA ve skutečnosti optimalizovat svou globální síť spojenectví, ale to se může stát pouze spravedlivějším sdílením zátěže. Obnovení hrdosti na západní civilizaci je dalším z hlavních cílů zahraniční politiky Trumpa 2.0. Při pohledu na tento zamýšlený světový řád se jasně inspiruje pracemi Samuela Huntingtona a Alexandra Dugina o civilizaci, které se zaměřují na tento aspekt sdílené identity jako na rostoucí faktor v globálních záležitostech.
Jak se dalo očekávat, Rubiovým projevem prostupuje koncept americké výjimečnosti, což je patrné z jeho prohlášení, že USA v případě potřeby obnoví západní civilizaci samy, a také z popisu vnímaného „terminálního úpadku“ Západu po druhé světové válce jako „volby“.
To druhé naznačuje, že USA nevěří, že multipolarita, chápaná v tomto kontextu jako vzestup jiných civilizačních států k vyvážení rodící se západní, kterou chce Trump 2.0 vytvořit, je nevyhnutelná.
Extrapolací z toho vyplývá, že vzestup dalších pólů (ať už jsou popsány jakkoli [země, civilizační státy, bloky atd.]) je výsledkem kontraproduktivní politiky Západu, nikoli důsledkem nějaké jejich vlastní politiky. To je sporné, protože i když je pravda, že Nixonovo čínsko-americké uvolnění napětí ze staré studené války poskytlo kapitál zodpovědný za vzestup Číny, Komunistická strana Číny řídila tento proces tak, aby chránila národní suverenitu a proměnila Čínu v ekonomickou supervelmoc.
Trump 2.0 chce vést komplexní reformy západní civilizace s cílem vybudovat rodící se civilizační stát, který by pak neomezeně používal svou obnovenou kolektivní sílu k donucení rostoucích rivalů, aby se mu podřídili a obnovili unipolaritu.
USA v uplynulém roce dosáhly určitých zahraničněpolitických úspěchů, ale to neznamená, že se jim podaří reformovat západní civilizaci, vytvořit z ní civilizační stát a poté ovládnout svět.
* * *
Pozn. Naší Pravdy:
zajímavé jsou následující diskusní příspěvky
pod zdrojovým článkem autora.
► Nic nového. Zpátky do budoucnosti, Rubio chce znovuzrození požehnaného 19. století pro bílého muže.
► V něčem má ale pravdu.
► Jiné mocnosti jako Čína, Rusko, Indie, Brazílie, Indonésie a další rostly jedinečně, protože západní páni chtěli dosáhnout obrovských zisků s přesunem průmyslu a masivní imigrací a s internacionalistickou mentalitou západních intelektuálů, kteří prosazovali ekonomickou globalizaci a konec hranic.
Kdyby si Evropa a USA chtěly udržet nezpochybnitelnou moc, udržely by průmysl a zbytek světa by udržovaly ve slabosti a chudobě a všude by živily kompradorské třídy.
- Kdyby se SSSR rozpadl, rozdělily by Rusko na 10 částí a nechaly by Čínu v neštěstí.
- Jak řekl Lenin. Západ je tak chamtivý, že koupil Číně provaz, aby se oběsila.
- Nevím, jak chce Rubio uzavřít hranice, vrátit průmysl a poslat otroky zpět na plantáže.
► Židé se nepovažují za bílé, pro to Rubio pracuje, pokud jde o 19. století, obchod s otroky provozovali oni. Recenze UNZ, statistiky NOI, podívejte se na to.
► Všimněte si, jak se Evropanům z té představy sbíhají sliny. Cokoliv, jen aby nás Pán neopustil!
► Ať už si to člověk formuluje, snaží se to upřesnit nebo to šířit jakkoli, Trump je ultimátní globalista, který se snaží prosadit agendu Nového světového řádu s jednou světovou vládou.
Ať se Rubio/Trump snaží jakkoli prezentovat tuto situaci jako druh „společného podniku“, nakonec to bude jako v EU, kde i když každá země údajně spadá pod suverénní vládu a je pod svou vlastní vládou, je nakonec zavázána Radě EU v Bruselu, což byla samozřejmě první fáze globalistického plánu, který se Trump snaží posunout do další fáze.
► Pane Korybko, váš popis projevu Narca Rubia v Mnichově nebyl ani tak pokusem o spravedlivý popis, jako spíše pokusem políbit zadek a získat práci na americkém ministerstvu zahraničí. Projev Narca Rubia byl otevřenou výzvou k neoimperialismu a rekolonizaci třetího světa ze strany USA a Evropy. Jeho projev byl výzvou k obnově evropských koloniálních říší a k nové Berlínské konferenci v roce 1884, která by rozdělila svět mezi koloniální říše. Ale o tom jste se ani v nejmenším nezmínil. Místo toho jste tento hrozný projev chválil a chválil pozitivními slovy. Proč? Znělo to, jako byste hledal práci na Trumpově ministerstvu zahraničí.
► Luisi, analyzoval a formuloval jsem zájmy USA v rámci své role analytika a je to jen váš ideologicky motivovaný paranoidní klam, který vysvětluje, proč jste to hrubě mylně interpretoval jako prosazování zájmů USA.
Nejsem „aktivista“, což je někdo, kdo otevřeně prosazuje nějakou agendu, vy jste, a to je to, co zde nepříjemně a velmi neuctivě děláte. Tvrdit, že hledám práci na ministerstvu zahraničí, je také neuvěřitelně urážlivé.
Víte, že žiji v Moskvě a mám dvojí americko-polské občanství s částečným „staroruským“ („ukrajinským“) dědictvím po patrilineární linii, takže veřejně spekulovat, že pracuji pro cizí vládu jako de facto zahraniční agent, mi má způsobit potíže.
Nebojím se, protože od roku 2022 se o to pokoušelo mnoho lidí, ale všichni selhali, protože skutečně nejsem zahraniční agent a vy byste měl nižší IQ, než jsem si myslel, kdybyste opravdu věřil, že mě bezpečnostní služby neprověřily kvůli mým národním charakteristikám, jak jsem vysvětlil.
Nicméně mě nesmírně znechucuje, že se stále uboze snažíte ublížit mně a mé nevinné rodině (manželce a dětem) čistě kvůli svému ideologicky motivovanému paranoidnímu bludu. Jste typický západní levicový „aktivista“, skutečný POS, a já „lidi“, jako jste vy, nesnáším.
ZDROJ (Překlad Naše Pravda)
Andrew (Andrej) Korybko, PhD (* 26. května 1988), je americký politolog, geopolitický analytik a novinář, člen odborné rady institutu sídlící v Rusku. Narodil se a vyrostl ve Spojených státech, má dvojí občanství: americké a polské. Novinář pro Sputnik News, je také členem odborné rady Institutu pro strategická studia a prognózy, specializované sekce Ruské univerzity přátelství národů.
Vystudoval Ohio State University v Kolumbii se specializacemi Mezinárodní vztahy a diplomacie, Mezinárodní studia (se zaměřením na východní Evropu) a ruský jazyk v roce 2010. V období od září 2013 do června 2015 absolvoval a dokončil magisterský program mezinárodních vztahů na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů (MGIMO), v oblasti řízení koncentrace a globálních problémů. V roce 2022 dokončil diplomovou práci Rusko-pákistánské vztahy v kontextu moderní mezinárodní politiky (2014-2019), jako požadavek pro získání doktorského titulu, rovněž na MGIMO.
Jeho hlavní oblasti zájmu jsou: strategie USA v Eurasii, barevné revoluce a nekonvenční válčení; ruská zahraniční politika, energická geopolitika a euroasijské integrační strategie; multipolarita, konkurence mezi velmocemi a odolnými a náročnými státy. Specializuje se na vztah mezi americkou strategií v Afro-Eurasii, čínskou globální vizí Belt and Road o konektivitě New Silk Road a Hybrid Warfare.
Ve Sputniku začal pracovat v roce 2014, kdy se ještě jmenoval Hlas Ruska, a od té doby je ve společnosti. Pravidelně také přispívá do různých online publikací, jako jsou Geopolitica.Ru, Oriental Review, The Duran, Global Research, Regional Rapport a další. Nejvíce se však proslavil svou knihou «Hybridní války – od barevných revolucí po převraty», ve které z hluboce ruského pohledu odhaluje fungování severoamerických technik pro destabilizaci a kontrolu zemí (asymetrická válka, propaganda a dotace odpůrcům).