Bylo chladno a chtěl jsem se při vyřizování ve městě zahřát v nějaké čajovně. Než jsem jednu vhodnou našel, prošel jsem kolem více lékáren. V každé byla u okénkа řada, ale v čajovně jsem měl místa na výběr, ačkoli byla docela malá. Že by tak rapidně vzrostla nemocnost?
A tak si kladu otázku, proč upřednostňujeme léčení chemickými výrobky namísto výluhů z bylin? Vždyť se často jedná o podobné účinné látky. Co je tělu přirozenějšího? Na co bylo zvyklé tisíce let?
A ještě úvaha ke zvýšené nemocnosti. Proč nejsou do nemocnic připuštěny i certifikované alternativní formy léčení, ale jsou vytěsňovány do různých periferií? Samozřejmě, že nepopírám život ohrožující stavy, kdy musíme brát antibiotika, mnohé jiné léky a podrobit se chirurgickým výkonům.
Přiznám se, že někdy mi tento celý systém připomíná závod zaměřený na byznys, výkon a co největší zisk
Velmi často mi v této souvislosti vytane na mysli Antoine de Saint Exupéry a jeho pohled do budoucnosti ohledně medicíny:
Fyzika jednou udělá takový pokrok, že nemocnému odeberou kapku krve a dají mu pilulku a bude zdravý. A já i přesto půjdu za starým doktorem, který mě vyslechne, zaposlouchá se, poklepe, prohmatá, zapálí si dýmku a řekne hm, hm a podívá se na mě.
Mám rád pokrok, ale raději mám rád lidskost a moudrost. Exupéry byl letec a z výšky viděl daleko do budoucnosti. Viděl pokrok a jeho odtržení se od duše člověka a absenci moudrosti a lidskosti. Pohlazení, chycení za ruku nebo přitisknutí na hruď v současnosti velmi chybí i v medicíně. A kde najdu ty lidi, kteří mají tyto kvality?
Vnímám to tak, že se řítíme po informačně-technologické spirále kamsi do nenávratna. Na všechno jsou aplikace a samo-diagnostické postupy doktora Googla.
Problém vidím i v tom, že se stále více vytrácí význam státu, což je součást boje proti společnosti, její podstatě, hodnotám a organizování. Čím bude slabší stát, tím budou silnější nadnárodní korporace.
Občané si neváží státu, zejména vidí-li jeho nízkou schopnost řešit reálné problémy. No a v konečném důsledku si myslím, že určitou roli zde hraje (ačkoli by se mohlo zdát, že jde pouze o otázku jazykovědnou) i pojmenování ministerstva. Nemělo by to být ministerstvo zdravotnictví, ale ministerstvo zdraví!
A to myslím naprosto vážně, ale nejde mi jen o změnu názvu, ale o podstatu jeho fungování. Pokud nebudeme dostatečně aktivní, nebudeme nemocem předcházet, vykašleme se na prevenci a podobně, pak nás nezachrání žádné pilulky. Nezapomínejme, že velký díl viny/odpovědnosti je na nás – pacientech.
Ani ministerstvo zdraví nás neochrání,
pokud s tím nezačneme sami
Třeba znát své tělo, umět se poslouchat, sledovat příznaky (a to vůbec nemám na mysli lidi typu hypochondr), a vědět, co nám prospívá. Ministerstvo zdraví by nám pak spolu s ministerstvem školství mělo pomoci získat potřebné informace o zdravovědě. Vždyť posuďte, že každému se v životě bude hodit, když si dokáže regulovat výživu podle fyzického stavu, sám si léčit běžná banální sezónní onemocnění, pomoci si při jednoduchých poraněních nebo sobě či rodinným příslušníkům uvolnit ztuhlé svaly.
Co dodat na závěr
Mně osobně by se moc líbilo, kdyby se naše společnost změnila tak, že by ve městě bylo více čajoven než lékáren.
Museli bychom však zvrátit tendenci dnešní doby, která nepřeje zdravým a sebevědomým lidem.
Mnohé farmaceutické firmy potřebují lidi léčit, ne vyléčit. Pamatuji si doby, kdy na celou Bratislavu stačilo pár lékáren a lidé neměli pocit, že jich je málo, protože je ani moc nevyužívali.
Možná i proto, že ještě doháněly recepty „starých mám“, svépomocné postupy. V povědomí bylo, že k lékaři se chodí, až když selže všechno ostatní.
Jak mi napsal můj přítel lékař, radiolog. Dnes se volá sanitka například i k pokaženému tlakoměru (osobní zkušenost při úrazu mé mámy, kdy byla sanitka blokována tímto zneužitím) a tento mentální posun nikdo neřeší zosobněním, které by se rozšířilo mezi sousedy a známé, aby se takové věci neděly. Tolik jeho stanovisko.
Nedělám si přílišné iluze, že by se tento můj nápad (co se týká čajoven) rozšířil, neboť atmosféra v čajovně a blahodárné účinky čaje a bylinek jsou subtilní a působí mnohem méně intenzivně oproti farmakologii. Dnešní svět holduje rychlému efektu a zkratkám.
PhDr. Dušan Piršel (Devana), ředitel Institutu pro pracovní rehabilitaci občanů se zdravotním postižením