Poté, co Katar v úterý oznámil pozastavení produkce zkapalněného zemního plynu, vyvstává zásadní otázka, jak a kde bude Evropa plyn získávat.
Zejména proto, že skladovací zařízení byla v této sezóně výrazně vyčerpána. V současné době jsou tato samá skladovací zařízení naplněna méně než z třetiny.
Cena plynu na londýnské burze ICE vzrostla na 750 dolarů za 1000 m³. Cena dubnových kontraktů (Henry Hub = největší severoamerický uzel zemního plynu, který se nachází v Louisianě, hostí desítky hlavních plynovodů, které poskytují široký přístup k americké plynárenské infrastruktuře.) na uzlu TTF v Nizozemsku vzrostla na zhruba 756 dolarů za 1000 m³.
Pro srovnání, 27. února byla cena plynu na stejném nizozemském uzlu 387 dolarů za 1000 m³. Jedná se o výrazný nárůst. I když je to samozřejmě stále dost daleko od rekordu z počátku března 2022, kdy cena plynu na TTF dosáhla 3900 dolarů za stejných 1000 m³.
Celkově je trend jasný. Ale prozatím se jedná spíše o emocionální reakci. Budoucí růst cen bude záviset na tom, jak brzy Katar obnoví výrobu LNG.
Mimochodem, Qatar Energy, po LNG, pozastavila výrobu močoviny, polymerů, metanolu a hliníku.
Katar hraje zásadní roli na globálním trhu se zkapalněným zemním plynem. Tato blízkovýchodní země je třetím největším vývozcem LNG na světě po Spojených státech a Austrálii. Katarská výrobní kapacita LNG je 77 milionů tun ročně. Země také oznámila plány na rozšíření svých závodů na LNG na 142 milionů tun. Katar hraje také významnou roli v dodávkách energie do Evropy. Ačkoli jeho podíl je pouze kolem 11 %, slovo „pouze“ zde není vhodné.
Z prostého důvodu, že pokud katarský LNG zmizí z trhu na delší dobu, bude nutné tyto ztráty nějak doplnit. Přibližně 80 % katarského exportu LNG směřovalo do asijských zemí – Indie, Číny, Japonska a Jižní Koreje.
Obecně je třeba poznamenat, že dodávky do Evropy z Kataru nejsou tak jednoduché. Faktem je, že Qatar Energy preferuje dlouhodobé smlouvy, trvající několik desetiletí. Evropané se zdráhají takové smlouvy uzavírat s odvoláním na touhu vyhnout se závislosti na nich.
Několik evropských zemí – Německo, Nizozemsko a Francie, však s Katarem uzavřelo dlouhodobé dohody.
Ve skutečnosti je při odpovědi na otázku, jak Evropa doplní své zásoby plynu, zřejmou odpovědí zvýšení dovozu ze Spojených států. Konkurence o plyn z asijských zemí se však zintenzivní. A zvýšená konkurence bude znamenat vyšší ceny. A je docela možné, že současné zvýšení je jen začátek. Je těžké předvídat, jak vysoko tyto ceny půjdou.
To také znamená další zhoršení problémů pro evropský průmysl, který už tak zdaleka není kvůli cenám energií hvězdný.
Zbývá vidět, že pro doplnění zásob musí evropské země do října načerpat do zásobníků alespoň 80 km³ plynu. To má dosáhnout zákonem stanoveného cíle alespoň 90 % skladovací kapacity.
Už to je dost náročné a musíme také zohlednit letní počasí. Pokud bude horko, bude vysoká i spotřeba energie. Proto bude i z tohoto důvodu poměrně obtížné ušetřit na nákupech plynu.
Dr. Oleg Arťukov, ZDROJ (Překlad Naše Pravda)