Ač o jeho původu koluje
i několik konspiračních teorií,
svým fundamentem
byl TGM ryzí plebejec.
Masaryk apriorně nebyl ani proti demokratickému socialismu! Sám by se nejspíš hodně divil, kdo z politiků dnes mluví jeho jménem.
On sám pocházel z ryze plebejských poměrů. V jedné malé světničce, kde vyrůstal, bydlelo šest lidí.
Plebejský charakter měly i první 2 zákony Národního shromáždění z roku 1918, a sice zrušení šlechtických titulů a uzákonění 8-hodinové pracovní doby.
Foto: Jaroslava FREJKOVÁ
Pokud budeme pečlivě studovat Masarykovo dílo Naše nynější krize, Otázku národní či Otázku sociální, zjistíme, že Masaryk viděl právě v idejích demokratického socialismu jedno z možných společenských východisek z krize modernity.
Pochopíme, že ho trápila sociální nerovnost, že i on sám varoval před úskalími bezbřehého moderního liberalismu. A že, jak sám tvrdil, „socialismus je nutno chápat jako úplný a nový názor na svět„.
Třebaže tzv. První republika měla k realizaci sociálně spravedlivé společnosti ještě hodně daleko, bylo nezpochybnitelnou Masarykovou zásluhou, že představovala pevnou hráz vůči postupně se fašizující okolní Evropě.
Druhý čs. prezident JUDr. PhDr. Edvard Beneš
A že pokračovatelem jeho politiky se stal právě Dr. Edvard Beneš, jenž už v rozbouřených 30. letech aktivně usiloval o dobré vztahy nejen se západními spojenci, ale rovněž i se Sovětským svazem.
Poučme se i my z dějin a podpořme myšlenku vytvoření jakési antifašistické lidové fronty i v současné rozbouřené době. V naší malebné vlasti a v Evropě, která znovu tápe v otázkách války a míru, a která právě hledá svá příští životní východiska…
Nezapomínejme však při studiu TGM ani na další Masarykovy spisy – vždyť jsou stále aktuální – Rusko a Evropa, sociologické dílo Sebevražda, a v neposlední řadě Masarykovo dílo nejvzácnější: Ideály humanitní.
Demokracie je diskuse
Kdo tohle zapomíná, nezná Masaryka a nechápe svět,
ve který Masaryk věřil.
Foto: Jaroslava FREJKOVÁ
Bylo nesmírnou chybou a křivdou, že v některých obdobích našich dějin byl odkaz a význam Pana Prezidenta Osvoboditele upozaďován, účelově špiněn, nepochopen, a tudíž nesprávně vykládán a upravován – zkrátka zkreslován.
Stejně tak je ovšem i dnes (z opačného hlediska) zkreslována doba tzv. první Československé republiky, v níž ve skutečnosti neměli všichni lidé rovné šance (někteří tehdy ještě neměli ani na boty). A nebylo vše pouze tak růžové, jak nám dnes (poněkud idylicky) lakují seriály mapující minulost z růžové perspektivy prvorepublikových plesů…
Existuje pravda rozumu, pravda víry a pravda sociální reality. Ale vždy zůstává jen a pouze pravdivé zobrazení otiskem skutečného živobytí.
Potřebovali bychom dnes hodně takovou osobnost na Pražském hradě, jakou představoval TGM.
Člověka, jenž nikdy nepřestal zohledňovat hledisko mravní a jenž se nebál jít proti proudu, pokud byl vnitřně přesvědčen, že bojuje za správnou věc. Tak jako ve středověku mistr Jan Hus.
Ano, právě česká reformace byla Masarykovým zásadním, ba přímo životním tématem a ideovou inspirací. Masaryk sám se stal jejím věčně živým a trvalým odkazem. Snad právě proto se v památce prvního československého prezidenta, člověka s nekonečným lidstvím, skrývá i cosi až magicky nadosobního…
