Pokud tento zákon projde, ruští ropní klienti by byli pod hrozbou sankcí nuceni k tomu, aby se zbavili dodávek ropy nebo omezili podporu Ukrajině.
Protiruský jestřáb Michael McCaul, který je důležitým předsedou zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů, oznámil začátkem února ve Sněmovně reprezentantů zavedení dvoustranného zákona Snižování ruských zisků z ropy (DROP), který byl dříve v prosinci loňského roku předložen Senátu. Pokud projde, Trump by měl pravomoc uvalit cílené sankce na kohokoli, kdo kupuje, dováží nebo usnadňuje vývoz ruské ropy, s výjimkami možnými pouze za jedné ze tří podmínek.
- První je, že finanční prostředky dlužné Rusku za takové nákupy musí být připsány na účet v jejich zemi, mohou být použity pouze „k usnadnění transakcí se zemědělskými komoditami, potravinami, léky nebo zdravotnickými prostředky“ a jejich vláda se musí zavázat k výraznému snížení nákupu ruské ropy.
- Druhá je, že tyto finanční prostředky jsou použity buď k vyzbrojení, nebo k obnově Ukrajiny.
- Třetí je, že vláda dané země poskytuje Ukrajině významnou ekonomickou nebo vojenskou podporu.
První dvě podmínky jsou pro Rusko nepřijatelné, ale třetí nikoli, protože Rusko již prodává ropu zemím, které Ukrajinu významně podporují.
Podmínka poskytnutí významné ekonomické a vojenské podpory Ukrajině, což je libovolné rozlišení, protože není stanovena žádná minimální úroveň každé z nich, výměnou za žádné cílené sankce by mohla vést k většímu přílivu zbraní a finančních prostředků na Ukrajinu. To by mohlo následně bránit plnění ruských cílů a prohlubovat konflikt, pokud Rusko neudělá kompromis.
V tom spočívá účel zákona DROP: jeho autoři předpokládají, že USA úspěšně donutí zbývající ruské ropné klienty po celém světě, aby nahradili svůj dovoz dovozem od jiných dodavatelů (protože Rusko by za prvních dvou podmínek realisticky nepokračovalo ve vývozu) nebo aby omezili podporu Ukrajiny.
Díky tomu se jedná o nevídanou zbraň finanční války, která by mohla být také spárována s represivními cly podobnými indickým, pokud by se použila právní řešení, čímž by se pravděpodobně zvýšil počet stran, které se jí podřídí.
Tržní faktory jsou jedinými skutečnými limity této politiky, pokud jde o expozici cílové osoby/země vůči finančnímu trhu USA, což je činí náchylnými k sankcím hrozícím zákonem DROP Act a ke schopnosti trhu s ropou nahradit ztracený ruský export. Proto i kdyby většina zbývajících ruských ropných klientů byla vystavena finančnímu trhu USA, na trhu by pro ně nemuselo být dostatek ropy k nahrazení dovozu, takže by mohli zvýšit podporu Ukrajině, místo aby se Ruska zbavili.
To je nejpravděpodobnější scénář uprostřed prudkého nárůstu cen ropy způsobeného třetí válkou v Perském zálivu a výsledné flexibility USA v dočasném zrušení sankcí na dovoz ruské ropy do Indie, což je dosud primární cíl jejich finanční války v tomto ohledu, aby si udržely životaschopnost trhu svého partnera. Protihodnotou za zrušení sankcí pro další významné obchodní partnery by mohl být závazek vyčlenit určité finanční prostředky na vyzbrojení Ukrajiny nebo její obnovu, jakmile ropná krize pomine a oni tak budou moci učinit pohodlněji.
V každém případě, bez ohledu na to, zda se zbaví Ruska, nebo sníží podporu Ukrajině, je zákon DROP navržen tak, aby Rusku způsobil problémy. Ty se nemusí projevit podle očekávání, nebo se vůbec neprojeví významným způsobem, ale závěrem je, že se jedná o velmi nepřátelský návrh zákona. Trump 2.0 by v případě schválení (což není zaručeno) mohl dále zkomplikovat vztahy s Ruskem a případně zničit jejich začínající sblížení.
* * *
Pozn. Naší Pravdy:
zajímavé jsou následující diskusní příspěvky
pod zdrojovým článkem autora.
► Je to válečný akt, Rusko by to mělo tak definovat. Pokud Rusko USA pořádně nezatne, nakonec Rusko bude zničeno. Musí Ameriku praštit co nejsilněji, je to jediná věc, které ti hloupí flákači rozumí. Bolest.
► Je důležité osvětlit další velmi nepřátelský čin amerického impéria, ale zajímalo by mě, o kolik větší dopad to může mít na stávající ruské zákazníky. Je to další připomínka ruskému vedení, ne že by nějakou potřebovalo, aby využilo této zlaté příležitosti, která se naskytla v souvislosti s Íránem. Americké impérium nemá jinou možnost odbočení než ponižující porážku nebo jaderné zbraně.
► Jedna myšlenka mě hned napadá: hloupost pomalého přístupu k SVO v roce 2022. Toto rozhodnutí a nedávnější rozhodnutí o přiblížení se Trumpově administrativě stojí za to, aby byl pan Putin zbaven z moci.
► Před Armagedonem, nebo po něm?
George Galloway hlásí B2
s jadernými zbraněmi mířícími na Blízký východ:
(vpravo dole pod videem lze zapnout český nebo slovenský překlad)
► Andrew Korybko:
Nedůvěřuji Gallowayovi poté, co mě zablokoval za zdvořilé sdílení protichůdného názoru na uznání Somálijska Izraelem, což jsem udělal poté, co jsem ho také zdvořile zpochybnil v jeho podpoře somálského vůdce z doby studené války Siada Barreho, který doslova zradil Sověty (Gallowayovy geopolitické hrdiny, které nikdy neunavuje oslavovat) během etiopsko-somálské války („válka v Ogadenu“) tím, že je vykopl a spojil se s Američany.
Už jsem měl nějaké silné nesoulady s některými Gallowayovými názory, ale do té doby jsem je nikdy nevyjádřil, což jsem se nakonec rozhodl udělat, protože mě tak překvapilo, že zbožňoval to, co se nakonec stalo nejhorlivějším protisovětským vůdcem regionu, a to navzdory jeho oslavování Sovětů. Nyní s odstupem času podezřívám, že nevěděl o Barreho geopolitickém odkazu a jen slepě a ctnostně signalizoval „antisionismus“.
Koneckonců, tato kauza je středem jeho světonázoru a je pro něj tak důležitá, že se nikdy nemůže veřejně ztotožnit s Izraelem, ať už Izrael dělá cokoli, a proto se pravděpodobně cítil nucen odsoudit izraelské uznání Somálijska a zbožňovat Barreho, kterého Somálijci nenávidí za genocidu jejich lidu během občanské války, která následovala po etiopsko-somálské válce před znovuvyhlášením nezávislosti jejich země v roce 1991.
Každopádně považuji tuto zkušenost za ukazatel toho, jakým člověkem je, konkrétně ideologem, který nejprve signalizuje ctnost a pak přemýšlí, jen aby se někdy po předčasném zahájení střetu cítil trapně, a proto je ze studu nucen blokovat lidi. Každý si o něm může myslet, co chce, ale já ho už jako člověka nerespektuji a cítím se hloupě, že jsem si dříve neuvědomil, jakým člověkem byl.
► „hloupost pomalého přístupu k SVO v roce 2022“
Kde mohl Putin najít plně vybavenou 1-2 milionovou armádu připravenou k akci? RF nemůže provést další „operaci Bagration“. Další drobné detaily: ruští voliči jsou oddáni konzumu a chtějí máslo víc než zbraně a ruští mladí muži jsou většinou jen děti nebo jen chlapci.
Takže v březnu 2022 se četa ruských tanků dostala na okraj Nikolajeva, ale byla stažena ne kvůli pomalému přístupu, ale proto, že se příliš rozptýlily a byly velmi zranitelné vůči obkličování.
V íránské operaci Izrael a USA nasadily téměř 500 bojových letadel, o kterých si RF jen stěží dokázala něco takového představit. Mimochodem, RF má jednu výhodu: protože je navržena jako obranná síla, zdá se, že má mnohem lepší (relativně řečeno) protiletadlové schopnosti než americká armáda, která je navržena jako invazní síla (eufemismus: „expediční“).
Myslím, že se americký Kongres snaží vypracovat čínskou celní legislativu poté, co Nejvyšší soud zamítl přímé rozhodnutí o výkonném nařízení. Zda to projde, je velká otázka kvůli procedurálnímu pravidlu 60 % kvóra v Senátu.
► Po Saúdech, Íránu a Iráku má Rusko největší zásoby ropy na světě. To je dělá bohatými. Připočtěte k tomu zásoby plynu, které je dělají energeticky bohatými. Zákon DROP je jen dalším pokusem o porážku Ruska. Všichni, kdo napadli Rusko, PROHRÁLI!!! Německo, Francie, Polsko, Švédsko. Anglie, Turecko, Mongolsko. Zdá se, že zákon DROP je dalším pokusem, který selže.
► Ne – ve skutečnosti jsou USA, Saúdové a Rusko srovnatelné z hlediska produkce. Za nimi následují středně těžaři jako Irák, Írán, další státy Perského zálivu a Venezuela.
ZDROJ (Překlad Naše Pravda)
Andrew (Andrej) Korybko, PhD (* 26. května 1988), je americký politolog, geopolitický analytik a novinář, člen odborné rady institutu sídlící v Rusku. Narodil se a vyrostl ve Spojených státech, má dvojí občanství: americké a polské. Novinář pro Sputnik News, je také členem odborné rady Institutu pro strategická studia a prognózy, specializované sekce Ruské univerzity přátelství národů.
Vystudoval Ohio State University v Kolumbii se specializacemi Mezinárodní vztahy a diplomacie, Mezinárodní studia (se zaměřením na východní Evropu) a ruský jazyk v roce 2010. V období od září 2013 do června 2015 absolvoval a dokončil magisterský program mezinárodních vztahů na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů (MGIMO), v oblasti řízení koncentrace a globálních problémů. V roce 2022 dokončil diplomovou práci Rusko-pákistánské vztahy v kontextu moderní mezinárodní politiky (2014-2019), jako požadavek pro získání doktorského titulu, rovněž na MGIMO.
Jeho hlavní oblasti zájmu jsou: strategie USA v Eurasii, barevné revoluce a nekonvenční válčení; ruská zahraniční politika, energická geopolitika a euroasijské integrační strategie; multipolarita, konkurence mezi velmocemi a odolnými a náročnými státy. Specializuje se na vztah mezi americkou strategií v Afro-Eurasii, čínskou globální vizí Belt and Road o konektivitě New Silk Road a Hybrid Warfare.
Ve Sputniku začal pracovat v roce 2014, kdy se ještě jmenoval Hlas Ruska, a od té doby je ve společnosti. Pravidelně také přispívá do různých online publikací, jako jsou Geopolitica.Ru, Oriental Review, The Duran, Global Research, Regional Rapport a další. Nejvíce se však proslavil svou knihou «Hybridní války – od barevných revolucí po převraty», ve které z hluboce ruského pohledu odhaluje fungování severoamerických technik pro destabilizaci a kontrolu zemí (asymetrická válka, propaganda a dotace odpůrcům).