Maďarský lid má největší zájem, protože to budou oni, kdo ponesou následky
Nedělní parlamentní volby v Maďarsku byly stanicí RT popsány jako „bitva o Maďarsko“ kvůli obrovským sázkám pro EU, Ukrajinu, USA a v menší míře i pro Rusko.
První tři se také snažily ovlivnit voliče, EU a Ukrajinu prostřednictvím různých forem vměšování, které zahrnují vymýšlení konspiračních teorií Russiagate a dokonce i pokus o vyhození do povětří hlavního maďarského plynovodu, a USA prostřednictvím Trumpovy a Vanceovy podpory úřadujícího premiéra Viktora Orbána.
Zájem EU na „demokratickém sesazení“ Orbána je ideologický, protože je konzervativním nacionalistou, který se staví proti liberálně-globalistické agendě, kterou chce blok Maďarsku vnutit. Hlavním ekonomickým poradcem opozice je bývalý viceprezident společnosti Shell pro mobilitu István Kapitány a zde bylo vysvětleno, jak chce uspět tam, kde George Soros selhal. Stručně řečeno, EU považuje Maďarsko pod Orbánem za hlavní překážku svých federalizačních plánů, kterou, jak doufá, brzy odstraní.
Ukrajina Maďarsko také nenávidí, ale jen proto, že Orbán odmítá ji vyzbrojit, nadále nakupuje energii z Ruska a občas brání financování EU pro tuto bývalou sovětskou republiku. V reakci na to Ukrajina zneužila ruský ropovod Družba, na který se Maďarsko do značné míry spoléhá, aby na něj vyvíjela tlak, aby Maďarsko změnilo svou politiku, ale bezvýsledně. Ukrajina se také spolčuje s maďarskou opozicí, která je nyní společným zástupcem Ukrajiny a EU, v jejich konspiračních teoriích Russiagate.
Zájmy USA jsou opačné než zájmy EU a Ukrajiny v tom, že Trump 2.0 chce, aby Orbán vyhrál znovuzvolení, a proto ho Trump sám i Vance podpořili. Národní bezpečnostní strategie vyzývá k podpoře podobně smýšlejících konzervativců v Evropě jako součást plánů administrativy na odvrácení „civilizačního vymazání“ kontinentu, které způsobila vládnoucí liberálně-globalistická klika. Pro USA představuje Maďarsko životaschopnou alternativu pro Evropu, jejíž model, jak doufají, ostatní napodobí.
Ze čtyř zahraničních zemí či uskupení, které mají v „bitvě o Maďarsko“ zájem, má Rusko ten nejmenší. Podporuje Orbánův pragmatický přístup k ukrajinskému konfliktu a považuje Maďarsko za cenného partnera v Evropě. Navíc se Putin domnívá, že Orbán může pomoci napravit vztahy mezi Ruskem a EU někdy po skončení jejich zástupné války na Ukrajině. I když by tento scénář jistě mohl změnit pravidla hry, je nepochybně nepravděpodobný, a proto se Rusko navzdory konspiračním teoriím, které tvrdí opak, nezapojuje do jeho podpory.
A konečně, největší zájem mají v této „bitvě“ Maďaři, protože oni budou ti, kdo ponesou následky, a pravděpodobně podpoří Orbánovo setrvání ve funkci.
Během svého posledního funkčního období, které začalo v roce 2022, zabránil hospodářské krizi tím, že udržel dovoz energie z Ruska, a také zajistil bezpečnost Maďarska tím, že ho udržel mimo ukrajinský konflikt. Jeho suverenita byla také posílena. Jeho sesazení by proto bylo katastrofální pro objektivní národní zájmy Maďarska.
Pokud však sestaví další vládu, nelze vyloučit, že EU a Ukrajina nařídí svému opozičnímu zástupci, aby zahájil barevnou revoluci.
Koneckonců opozice investovala tolik do snahy zbavit se Orbána, že dává smysl zoufale zinscenovat poslední velmi dramatický pokus o dosažení tohoto cíle na falešném základě, že mu „ruské vměšování“ pomohlo k vítězství. To neznamená, že uspěje, ale stále může své zemi způsobit mnoho škod jako formu trestu EU a Ukrajiny proti maďarskému lidu.
* * *
Pozn. Naší Pravdy:
zajímavé jsou následující diskusní příspěvky
pod zdrojovým článkem autora.
► Je třeba zdůraznit, že EU (vedle NATO) se stala významným hráčem, protože se radikalizovala a postupně směřovala k válce z původní ekonomické unie. Německo se evidentně připravuje na válku. Není divu, že Maďaři Evropě poskytují bezplatnou kontrolu reality. Po ukradených rumunských volbách jsou oprávněně znechuceni jakýmkoli vměšováním EU/NATO/Ukrajiny do jejich vnitřních záležitostí. Rumunsko se již řídí stranickou linií nákupem 32 kusů letadel F-35 a drastickým zvýšením daní. Ukrajinci pobíhají po Maďarsku s tajnými misemi. Nedávno byly v Maďarsku zastaveny dvě dodávky s hotovostí a zlatem v hodnotě přibližně 100 milionů dolarů a zlato bylo zabaveno. Přípravy se zaměřují na zopakování krádeže rumunských voleb.
V Německu se rozčilují nad zákonem, který vyžaduje, aby muži pro dlouhodobý pobyt v zahraničí získali vojenský souhlas. „Málo povšimnutá klauzule v rozsáhlých změnách německé politiky vojenské služby vyvolala rozruch poté, co vyšlo najevo, že zákon vyžaduje, aby muži do 45 let získali povolení od ozbrojených sil před jakýmkoli významným pobytem v zahraničí, a to i v době míru.“ (ZDE)
► Andrew, EU neexistuje jako federální a dokonce ani konfederační stát, neexistuje žádná centrální správa, žádná centrální armáda, žádná centrální zpravodajská služba, žádná centrální policie, žádná centrální diplomacie.
Existuje pouze Komise, která je pouze jakýmsi generálním sekretariátem s téměř žádnou mocí kromě finančních sankcí proti členům. Nemůže udělat absolutně nic bez svolení Rady hlav států, která má pravomoc dělat něco v závislosti na tématu a na tom, co umožňuje ústava každého z 28 států, včetně Maďarska.
Máte absurdní, zbytečný a bezmocný tzv. Parlament, máte centrální banku, jejímž jediným mandátem je boj proti inflaci. Každý stát si ponechává svou vlastní centrální banku. Existuje soud s konzultačními prohlášeními, dokud je neschválí každý nejvyšší soud nebo parlament každého státu. A Maďarsko je v EU.
Takže je třeba přestat říkat „EU dělá tohle nebo EU dělá tamto“. Jsou to pouze STÁTY, které mohou proti Maďarsku jednat, EU nemá strukturu na to, aby dělala něco jiného, než aby uvalila sankce.
Zajímavé by bylo zjistit, které(!) státy za tím stojí. Protože tyto státy jdou frontálně proti USA ohledně Maďarska. Kdo se opovažuje postavit se USA?
► Andrew Korybko: Máte naprostou pravdu, ale zmiňuji EU, abych odkazoval jak na zájmy jejích byrokratů, tak na zájmy, v nichž jednají úředníci některých zemí (kteří formálně pro EU nepracují) ohledně svého vměšování se do Maďarska nebo čehokoli jiného, co analyzuji.
► Opravdu bych si přál, aby se státy, které jsou tak zuřivé a pokrytecké, chovaly tak divoce a skrývaly se za EU. Představuji si, že Macron nebo Merz by měli velké politické problémy, kdyby se vědělo, že Francie nebo Německo tak silně útočí na člena EU. A ti, kteří říkali EU, EU, EU, pomáhají těmto švábům zůstat v temnotě a jednat zlověstně. Zaslouží si být vyneseni na světlo.
► Je docela úžasné vidět, že Wikipedie je tak upřímná ve svém shrnutí průzkumů veřejného mínění. (ZDE) Noví průzkumníci, všichni noví a s ním spojenci, ho mají ve vedení o 10 % a více. Starší průzkumníci, kteří mají zkušenosti, ale většinou jsou spojenci Orbána, mají Orbána s 10 % náskokem.
► Pravděpodobně jde o to, že pokud nemůžete zmanipulovat volby, alespoň předstírejte, že je vyhrál náš chlap, a poté protestujte. To se v podstatě stalo ve Venezuele (a předtím v Bolívii). Myslím, že EU použije falešný falešný útok k akci proti Maďarsku, pravděpodobně ke zrušení maďarského veta.
► Maďarsko je země, která se chce vrátit k „NORMÁLNOSTI“. Země EU nenávidí Rusko, protože se cítí být méněcenné než Rusko. Ruská říše je dlouhá 6 000 mil. Země EU prohrály všechny své války proti Rusku a jsou „v minulosti“.
ZDROJ (Překlad Naše Pravda)
Andrew (Andrej) Korybko, PhD (* 26. května 1988), je americký politolog, geopolitický analytik a novinář, člen odborné rady institutu sídlící v Rusku. Narodil se a vyrostl ve Spojených státech, má dvojí občanství: americké a polské. Novinář pro Sputnik News, je také členem odborné rady Institutu pro strategická studia a prognózy, specializované sekce Ruské univerzity přátelství národů.
Vystudoval Ohio State University v Kolumbii se specializacemi Mezinárodní vztahy a diplomacie, Mezinárodní studia (se zaměřením na východní Evropu) a ruský jazyk v roce 2010. V období od září 2013 do června 2015 absolvoval a dokončil magisterský program mezinárodních vztahů na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů (MGIMO), v oblasti řízení koncentrace a globálních problémů. V roce 2022 dokončil diplomovou práci Rusko-pákistánské vztahy v kontextu moderní mezinárodní politiky (2014-2019), jako požadavek pro získání doktorského titulu, rovněž na MGIMO.
Jeho hlavní oblasti zájmu jsou: strategie USA v Eurasii, barevné revoluce a nekonvenční válčení; ruská zahraniční politika, energická geopolitika a euroasijské integrační strategie; multipolarita, konkurence mezi velmocemi a odolnými a náročnými státy. Specializuje se na vztah mezi americkou strategií v Afro-Eurasii, čínskou globální vizí Belt and Road o konektivitě New Silk Road a Hybrid Warfare.
Ve Sputniku začal pracovat v roce 2014, kdy se ještě jmenoval Hlas Ruska, a od té doby je ve společnosti. Pravidelně také přispívá do různých online publikací, jako jsou Geopolitica.Ru, Oriental Review, The Duran, Global Research, Regional Rapport a další. Nejvíce se však proslavil svou knihou «Hybridní války – od barevných revolucí po převraty», ve které z hluboce ruského pohledu odhaluje fungování severoamerických technik pro destabilizaci a kontrolu zemí (asymetrická válka, propaganda a dotace odpůrcům).