Nová zpráva v britském deníku Daily Mail bije na poplach: Porodnost v Anglii a Walesu klesla na nejnižší úroveň za několik desetiletí.
Čtyři z deseti novorozenců mají nyní alespoň jednoho rodiče narozeného v zahraničí. To, co se v Británii začíná projevovat, však není ojedinělý případ, ale spíše příznak mnohem většího problému: Západ se nachází uprostřed historického demografického kolapsu.
Čísla z Velké Británie odhalují realitu společnosti, která stále více ztrácí schopnost sebereprodukce – ekonomicky, kulturně i sociálně. Stále méně lidí na Západě zakládá rodiny, má děti nebo dokonce věří ve stabilní budoucnost. Zároveň se vlády snaží kompenzovat výsledný kolaps svých systémů stále rostoucí migrací.
Místo rodinné politiky
se provádí populační politika
Moderní Západ vytvořil systém, v němž se děti pro mnoho lidí staly luxusem. Explozivně rostoucí ceny bydlení, nejistota zaměstnání, stagnující mzdy, vysoké daně, rostoucí osamělost a totální ekonomizace života systematicky ničí tradiční rodinné struktury. K tomu se přidává kultura, která upřednostňuje spotřebu, kariéru a individualismus před generacemi, komunitou a stabilitou.
Výsledek je dramatický:
Téměř všude v Evropě je porodnost hluboko pod úrovní potřebnou k nahrazení populace. Bez masivní imigrace by se mnoho západních zemí již zmenšovalo. Důchodové systémy, systémy zdravotní péče a trhy práce jsou stále více závislé na umělém populačním růstu prostřednictvím migrace.
Ale právě tohle mění západní společnosti tempem, které je historicky bezprecedentní
Zatímco politická třída veřejně hovoří o „rozmanitosti“ a „kosmopolitismu“, v pozadí je patrná mnohem brutálnější realita:
Západ zjevně již není schopen ekonomicky motivovat vlastní obyvatelstvo k narození dětí. Migrace se tak stává nejen strategií na trhu práce, ale také ústředním mechanismem pro udržení fungování stárnoucích společností.
Kritici proto varují před nebezpečnou slepou uličkou.
Systém, který se trvale spoléhá na stále rostoucí migraci, aby oddálil svůj ekonomický a demografický kolaps, nevyhnutelně generuje sociální napětí, kulturní konflikty a politický rozpad. Zároveň však základní příčiny zůstávají neřešeny.
Protože hlavním problémem není migrace.
Jádrem problému je západní civilizace, která se technologicky stává stále silnější, ale biologicky i sociálně začíná vymírat.
Stále více států se dnes podobá stárnoucím ekonomickým strojům, které již nemohou fungovat bez neustálého přílivu externí pracovní síly.
Rodiny se rozpadají, narození dětí je odkládáno nebo se s ním ani neplánuje, zatímco politické elity se chovají, jako by neomezená migrace mohla trvale vyřešit jakoukoli strukturální krizi.
Britská čísla jsou tedy mnohem víc než jen statistiky. Jsou varovným signálem pro stav celého Západu. (Pozn. Naší Pravdy: Uvedená fakta se však netýkají jen Západu, ale i Východu, tj. i Číny, Ruska však zejména.)
Příspěvek byl publikován v rubrice
►DŮLEŽITÉ,
Aktuality,
Analytika,
Soc. politika. Můžete si uložit jeho
odkaz mezi své oblíbené záložky.
Nová zpráva v britském deníku Daily Mail bije na poplach: Porodnost v Anglii a Walesu klesla na nejnižší úroveň za několik desetiletí.
Fenomén nízké porodnosti je systémový. Řízení států se silnou sociální politikou a řízení světa si uzurpovali firemní účetní, kteří umí řídit firmu, stát ani náhodou (Babiš: Chci řídit stát jako firmu). Celý problém našeho přežití nebo pádu civilizace do propasti dějin, se dá shrnout do dvou vět: Vylhaná ekonomie, zákony plné lží a falešná Nobelova cena. Buď přežijí ekonomové, nebo přežijeme my.
Právě vyjednávám s nakladatelstvím o vydání mé druhé knihy, ve které jsem se soustředil na údajné ekonomy a jejich destruktivní úlohu ve státní správě a v politice. Právě údajní ekonomové nastavili daně a průběžně financované státní sociální systémy, důchodový a zdravotní tak, že zničili mezigenerační solidaritu. Doslova je nastavili jako antagonistické k systému přirozenému. Konkrétně: Ekonomové udělali z dítěte luxusní věc, protože investice do výchovy dítěte považují za fiktivní. Proto aktuální daňový odpočet na dítě ve výši cca 1/5 skutečných nákladů, místo odpočtu 1/2 nákladů, jak tomu bylo do 31. 12. 1992. Rozdíl v neprospěch našich rodin dělá 40 miliard korun ročně. Ještě horší věci provedli ekonomové v důchodovém a zdravotním systému. Pro lepší pochopení, pro čtenáře šokujících informací, uvedu analogii z podnikatelského prostředí: Dovedete si představit situaci, kdy investice firmy do výroby nejsou daňově odečitatelnou položkou? Dokonce je investujícím a proto úspěšným firmám jejich zisk následně odebrán a přerozdělen ve prospěch firem špatně hospodařících! Jistě řeknete, že by se v tom případě nic nevyrábělo. Rodina s dětmi je ve své ekonomické podstatě stejnou produkční jednotkou jako firma. Důsledky toho, jak zle zacházejí ekonomové s našimi rodinami, nám ukazuje demografická křivka s údaji hluboko ve statistickém suterénu, tj. hluboko pod prostou reprodukcí! Jen v roce 2026 zneužije vláda ekonoma A. Babiše, přes opakované písemné varování, 142,9 miliard korun na potlačování porodnosti v našich rodinách a souběžně s tím na masivní propagaci bezdětnosti mezi mladými. Doslova se dá říci, že ekonomové financují náš zánik z našich daní.
Pane Patta, zdravím Vás.
Uvedl jste vše podstatné. Doplním jen toto:
USA: Průměr dosahuje 1.60 dítěte na jednu ženu (údaje CDC a Pew Research Center).
EU: Průměr činí 1.34 dítěte na jednu ženu (údaje Eurostatu).
Následující srovnání ukazuje vývoj úhrnné plodnosti na 1 ženu v čase a srovnání s přirozenou obnovou obyvatelstva:
USA: 1.60 – výrazný pokles z 1.93 v r. 2010, chybí 24 % pro přirozenou reprodukci.
EU: 1.34 – pokles z 1.57 v r. 2010, kriticky chybí 36 % pro přirozenou reprodukci.
PS:
Nejvyšší hodnoty v Československu dosáhla plodnost v roce 1974, kdy průměrně připadalo 2.44 dítěte na ženu (tzv. Husákovy děti). Tyto hodnoty byly způsobeny rozsáhlými prorodinnými opatřeními (půjčky, přídavky, mateřská). Blíže k tématu ZDE. Dokonce i v Číně porodnost významně klesá – ZDE. Z uvedeného plyne, že náprava stavu věcí bez zásadní systémové společenské změny možná NENÍ.