PhDr. Václav Šůstek CSc.: 22. června 1941 začala Velká vlastenecká válka Sovětského svazu (video)

Fašistické Německo porušilo Smlouvu o neútočení a 22. června 1941 zasadilo nenadále a bez vypovězení války Sovětskému svazu mimořádně mohutný úder.

K provedení plánu Barbarossa shromáždilo u západních hranic Sovětského svazu téměř 200 divizí (včetně 33 tankových a motostřeleckých) a čtyři letecké armády.

Kromě nich tam byla vojska, která na východ vyslalo Maďarsko, Itálie, Finsko a Rumunsko. Tyto útočné síly čítaly téměř čtyři miliony mužů. Sovětský svaz měl v pohraničním pásmu něco přes milión mužů, jeho vojska však byla rozptýlena mezi Severním ledovým a Černým mořem. (A. Axel, Válka a Stalin, NV2009, s. 83)

V téže noci začaly aktivně působit německé diverzní skupiny vyslané na sovětské území. Již v první hodině války byl vysazen do týlu paradesantní pluk Brandenburg se zvláštním posláním.

Jeho vojáci a důstojníci, záškodníci nejvyšší úrovně, rozdělení do mnoha skupin, zahájili rušení spojení a likvidaci velitelského sboru Rudé armády. Během noci naváděli německá letadla na umístění sovětských jednotek, šířili šeptandu a přijímali všemožná opatření k vyvolávání paniky a zmatku. Německé letectvo uskutečnilo hromadné nálety na letiště, železniční křižovatky, uskupení sovětských vojsk v pohraničním pásmu, zvláště na Minsk, Kyjev, Oděsu a Murmansk.

Fašistické dělostřelectvo provedlo hodinovou dělostřeleckou přípravu na pohraniční opevnění, na prostory rozmístění předsunutých armád, svazků a útvarů pohraničních vojsk. Po skončení dělostřelecké přípravy přešlo do útoku pozemní vojsko a rozpoutaly se boje na frontě od Baltu po Karpaty a Černé moře.

Německá armáda byla na začátek války lépe připravena, vycvičena, vyzbrojena a také psychologicky lépe připravena. Měla bojové zkušenosti s vítěznou válkou v Evropě. Také německý generální štáb i štáby vojsk pracovaly v té době lépe. Němci měli přednost ve všech směrech. Účinnost nenadálého napadení spočívala také v tom, že pro obránce byla překvapivá šesti až osminásobná převaha útočících na rozhodujících směrech. Nečekaná byla i měřítka soustředění německých vojsk a tím i síla jejich úderu.

Ve svých pamětech maršál Žukov uvádí:

Před úsvitem 22. června byla ve všech západních příhraničních okruzích narušena spojovací síť mezi vojsky. Štáby okruhů neměly možnost rychle předat své rozkazy. Předtím shozené diverzní skupiny ničily spojovací sítě, zabíjely spojaře a útočily na velitele. Rádiovými prostředky nebyla značná část vojsk okruhů vybavena.

Velké síly hitlerovců včetně podstatné části tankových svazků, soustředěné na směrech hlavních úderů, měly značnou převahu nad sovětskými armádami krytí. Na křídlech Severozápadního a Západního frontu, kde zasazovala úder německá vojska skupiny armád Mitte (Střed), se na čtyři sovětské střelecké divize, jež se vysouvaly ke státní hranici, vrhly tři tankové, dvě motorizované a deset pěších divizí německých. Vzhledem k početní převaze se podařilo vojskům skupiny armád Nord (Sever) a Mitte do večera 22. června postoupit do hloubky 30 a místy až 50 kilometrů.

Za tři týdny války dosáhl nepřítel velkých operačně-strategických úspěchů. Pozemní vojsko za podpory letectva, jež bylo pánem ve vzduchu, vyhrálo pohraniční bitvy, způsobilo sovětským vojskům prvního strategického směru těžkou porážku a postoupilo na severozápadním směru o 400-450, na západním 450-600 a na jižním směru o 300-350 kilometrů.

Sovětský vojskový operační týl pracoval ve složitých podmínkách. Jeho útvary neměly plný stav a potřebné množství automobilů. Při narušeném řízení a bez spolehlivého spojení s vojsky nemohlo plnit své úkoly. Hned na počátku války měly bojující armády nedostatek střeliva, pohonných hmot a dalšího materiálu, ačkoli ve skladech a na základnách v pohraničním pásmu byly postačující zásoby.

PhDr. Václav Šůstek CSc. (* 1.9.1929 Kaňovice v okr. Zlín, † Milonice, 6.1.2021) byl vysokoškolský učitel, autor knih s politickou tématikou.