Podle analýz amer. společnosti Bloomberg a dat americké centrální banky dosáhla nerovnost v USA nejvyšší úrovně od druhé světové války.
Nejbohatší 1 % domácností kontroluje téměř třetinu (31.7 %) veškerého národního bohatství, což odpovídá částce 55 biliónů dolarů.
To znamená, že pouhé 1 % nejbohatších drží téměř stejný objem aktiv jako spodních 90 % populace dohromady.
Tento extrémní rozdíl mezi majetkem nejbohatších a ostatních obyvatel se opírá o několik klíčových faktorů a statistik:
- Růst cen aktiv: Hlavním motorem rozšiřování propasti byly tři po sobě jdoucí roky výrazného růstu akciových trhů, z nichž nejvíce těžily právě nejmajetnější vrstvy.
- Spotřebitelská síla: Podle údajů Moody’s Analytics se v USA rozvíjí tzv. ekonomika ve tvaru písmene K, kdy horních 10 % příjmových skupin pohání téměř polovinu veškerých spotřebitelských výdajů, zatímco drtivá většina ostatních domácností zaostává.
- Dlouhodobý trend: Podle Federal Reserve se podíl bohatství ovládaného špičkou nejbohatších (top 1 %) neustále zvyšuje od konce osmdesátých let.
Propast mezi boháči a chudáky
v USA se prohlubuje
Kolektivní bohatství deseti největších amerických miliardářů vzrostlo v roce 2024 o 698 miliard dolarů, tedy o 14.7 biliónu korun. Propast mezi chudými a bohatými může ještě prohloubit politika amerického prezidenta Donalda Trumpa, varuje organizace Oxfam America. Majetkové rozdíly nezvětšuje jen Trump a jeho tým z republikánské strany. Organizace Oxfam ve své zprávě připomněla, že na vývoji se podepsala i demokratická strana.
Na základě údajů americké centrální banky z let 1989 až 2022 vědci vypočítali, že horní 1% domácností získalo během uvedených let 101x více majetku než typická domácnost a 987x více než nejchudší domácnosti ve spodní pětině pásma příjmů.
Pro horní procento domácností to za uvedené 33leté období znamená zisk 8.35 miliónu dolarů. Pro průměrnou domácnost je to 83 tisíc dolarů. Více než 40 % Američanů, včetně téměř poloviny dětí, žije přitom v domácnostech s tak nízkými příjmy, že jen těžko pokryjí základní životní náklady.
V posledních desetiletích se průměrné bohatství bělošských domácností zvýšilo 7.2x více než těch černošských a 6.7x více než hispánských. Například v roce 2022 bylo průměrné bohatství domácnosti v čele s bílým mužem 16x vyšší než bohatství domácností v čele s černoškou nebo latinskoamerickou ženou.
Rekordní počet bezdomovců
Ve Spojených státech žije více miliardářů než v kterékoli jiné zemi, desítky miliónů lidí však v USA čelí ekonomickým potížím a finanční tísni. Bezdomovectví je podle Oxfam na rekordní úrovni, a neexistuje stát, město ani okres, kde by si pracovník na plný úvazek s minimální mzdou mohl dovolit skromný pronájem dvoupokojového bytu. Dlouhodobá chudoba je spojena s úmrtím více než 295 tisíc lidí ročně.
Při porovnání USA s 38 dalšími zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj lze zjistit, že USA mají nejvyšší míru relativní chudoby. Zároveň mají i druhou nejvyšší míru dětské chudoby, kojenecké úmrtnosti a druhou nejnižší míru dožití. Ještě hůře než USA je na tom třeba Kostarika. Naopak severoevropské státy jako Dánsko, Norsko, Island, ale i Česko patří mezi země s nejnižší mírou chudoby.
Snížení daní bohatým
Už v prosinci 2017, během předchozího Trumpova prezidentského mandátu, schválila vláda rozsáhlou daňovou reformu známou jako Tax Cuts and Jobs Act. Ta výrazně snížila daně nejbohatším lidem a velkým korporacím, zatímco daňové úlevy pro běžné domácnosti byly podstatně menší a navíc dočasné.
Jeden velký, krásný zákon Donalda Trumpa, schválený Kongresem v květnu, byl podle zprávy jedním z největších transferů bohatství směrem nahoru za poslední desetiletí, protože snížil daně bohatým a korporacím.