Čína chce nakupovat plyn skrze plynovod Síla Sibiře 2
pouze za ruské domácí ceny
Čína bude souhlasit s výstavbou plynovodu Síla Sibiře 2 pouze za podmínky, že Rusko bude přes něj dodávat plyn za ceny na domácím trhu. Čínští zástupci tento požadavek předali ruské delegaci před květnovými rozhovory mezi Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem v Pekingu, informuje The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje obeznámené s jednáními.
Podle publikace se členové ruské delegace, v níž bylo i vedení ruské nadnárodní energetické společnosti, setkali s tvrdým postojem Pekingu. Čínská strana trvá na ceně přibližně 50 dolarů za 1000 m³. To je zhruba cena plynu na regulovaném ruském domácím trhu. Peking fakticky nabídl Moskvě dotování exportního projektu, uvádí článek WSJ.
Již tato poptávka znamená výrazné snížení ceny ruského plynu:
Podle výpočtů publikace Čína v roce 2026 platí v průměru 259 dolarů za 1000 m³. To je již o 39 % méně než průměrná cena pro ostatní vzdálené zahraniční kupce, která se odhaduje na 420 dolarů.
V roce 2027 by náklady na dodávky do Číny podle prognózy ruského ministerstva hospodářského rozvoje mohly klesnout na 224 dolarů za 1000 m³. I tehdy bude sleva oproti jiným zahraničním trhům přibližně 34 %. Peking však požaduje cenu více než pětkrát nižší než současné náklady na dodávky do Číny a přibližně osmkrát nižší než průměrná cena pro ostatní zahraniční kupce. Zdroje WSJ tvrdí, že ruské delegaci bylo také doporučeno, aby se k jednáním o plynovodu nevracela, dokud se nezmění situace na trhu, pokud Moskva nebude připravena přijmout navrhované podmínky.
Hlavní překážkou spuštění projektu tak zůstává
nikoli trasa či technický návrh, ale cena plynu
Plynovod Síla Sibiře 2 má vést z Ruska přes Mongolsko do Číny. Projektovaná délka plynovodu se odhaduje na přibližně 2 600 kilometrů s kapacitou 50 km³ ročně. Tato trasa má dodávat plyn z jamalských polí, který by dříve směřoval k evropským spotřebitelům. Odborníci odhadují, že výstavba plynovodu bude trvat přibližně šest let.
Na podzim roku 2025 ruská strana oznámila podpis právně závazného memoranda o projektu:
Hlavní obchodní podmínky, tj. cena, objemy dodávek, financování a časový harmonogram výstavby – však nebyly dohodnuty. Čína oficiálně nepotvrdila, že memorandum považuje za právně závazné. Projekt nebyl zmíněn ani mezi 42 dvojstrannými dokumenty podepsanými během setkání představitelů obou zemí.
Po květnových jednáních Kreml oznámil, že strany dosáhly společné dohody o trase a způsobu výstavby plynovodu. Zároveň tiskový mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov uznal, že je ještě třeba dohodnout se na některých detailech a nebyl stanoven časový harmonogram realizace projektu. V zveřejněném seznamu dokumentů nebyly zahrnuty žádné dohody o ropě ani plynu.
Opatrnost Pekingu pramení z jeho neochoty
zvyšovat závislost na jediném dodavateli
Čína má alternativu v podobě námořních dodávek zkapalněného zemního plynu a může palivo nakupovat od různých výrobců. Jörg Wuttke, partner v poradenské firmě, poznamenal, že čínská poptávka po dováženém plynu by mohla vrcholit již v polovině 30. let 21. století. Za těchto okolností Peking nemusí spěchat s plynovodem, jehož výstavba bude trvat několik let.
Expert Alexander Gabujev se domnívá, že čínské vedení bude jednání i nadále protahovat v naději, že nakonec od Moskvy zajistí ještě výhodnější podmínky. Pro Rusko je dohoda ještě důležitější: po zmenšujícím se evropském trhu potřebuje přesměrovat plyn ze západní Sibiře na východ. Čína si mezitím může vybrat mezi ruským palivem z plynovodů a LNG z jiných zemí.
V současné době zůstává hlavní trasou pro ruské dodávky plynu do Číny první plynovod Síla Sibiře. Plynovod přepravuje přes 38 km³ ročně z východosibiřských ložisek do Číny. Druhý projekt, který je navržen s využitím jiné surovinové základny, by Moskvě umožnil částečně nahradit ztracené objemy evropského exportu. Bez konečné dohody o ceně však nemůže výstavba Síly Sibiře 2 začít.
ZDROJ (překlad: Naše Pravda)