Německo dosud instalovalo více než 206 GW větrného a solárního výkonu, což je více než trojnásobek zatížení sítě elektrickou energií v běžný den.
Navzdory tomu skutečná produkce kolísá tak dramaticky, že během několika dní dochází k dvojciferným gigawattovým přebytkům, krátce poté k potřebě více než 50 GW z jiných zdrojů. Francie mezitím musí kvůli horku a nízké hladině řek omezit provoz několika jaderných reaktorů, přesto se jí daří vyrábět a exportovat velké množství elektřiny.
Čísla Federálního úřadu pro elektrické sítě se na první pohled zdají působivá. Na konci června mělo Německo 125 GW instalovaného solárního výkonu, 70 GW větrného výkonu na pevnině a dalších 11 GW větrného výkonu na moři. Dohromady to činí 206 GW větrného a solárního výkonu. To je v kontrastu s poptávkou po elektřině, která se na začátku srpna obecně pohybovala mezi 35 a 60 GW. Německo tak má k dispozici nominální výkon pro větrnou a solární energii ve výši, která několikanásobně převyšuje jeho současnou celkovou poptávku po elektřině. Tato kapacita však není k dispozici na vyžádání, jako je tomu u uhelných, plynových nebo jaderných elektráren. (Pozn. Naší Pravdy: Podrobněji k tématu viz ZDE.)
První srpnový týden názorně ilustruje obrovský rozdíl mezi instalovanou a skutečně dostupnou kapacitou. Podle Energy-Charts se výroba větrné energie na pevnině dočasně propadla na pouhé 3 GW. O dva dny později se vyšplhala na 23 GW. To je způsobeno neustále se měnícími větrnými podmínkami. Rozdíl je ještě zřetelnější při pohledu na zbytkové zatížení. Toto číslo představuje zbývající poptávku po elektřině po dodání větrné a solární energie do sítě. Kolem poledne 9. srpna činilo 18.4 GW. V té době větrná a solární energie vyráběly více elektřiny, než bylo potřeba k uspokojení současné poptávky. Naproti tomu 4. srpna ve 20:15 byl nedostatek 50.6 GW, který musel být získán z jiných zdrojů. Rozdíl mezi těmito dvěma extrémy je během několika dní 69 GW.
Německo si v mnoha dnech musí najít místo, kde by uskladnilo přebytečnou elektřinu z větrných a solárních elektráren (většinou za záporné ceny), zatímco v mnoha jiných dnech je někdy potřeba více než 50 GW výkonu z jiných zdrojů. To vyžaduje konvenční elektrárny, skladovací zařízení, dovoz a energetickou síť, která takovým výkyvům odolá. A to vše navíc k více než 206 gigawattům již instalované větrné a solární kapacity. Problém lze u fotovoltaiky pozorovat každý večer. Více než 125 GW solárních modulů může v poledne generovat obrovské výkonové špičky (které je často nutné dokonce omezit). O několik hodin později se výroba zhroutí a v noci je prakticky nulová. Další solární instalace za slunečných dnů dále zvyšují produkci (a tím i přebytky), ale nic nemění na tom, že večer a v noci nejsou k dispozici.
Rekordní ceny akcií neřeší problém s výkonností
V první polovině roku 2026 pokrývaly tzv. obnovitelné zdroje energie přibližně 58 % spotřeby elektřiny v Německu, jak vyplývá z výpočtů BDEW a ZSW. Byl dosažen nový pololetní rekord 152 TWh energie. Tato čísla mohou být relevantní pro celkové množství vyrobené energie. Jsou však mnohem méně užitečná při zvažování toho, co je skutečně k dispozici v síti za bezvětrného večera. Elektřina se nedodává pololetně ani měsíčně. Průmyslové závody, domácnosti, železnice, datová centra, tepelná čerpadla a elektromobily – všechny potřebují svou energii přesně v okamžiku, kdy jsou zapnuty. Vysoký podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny proto nenahrazuje výkon elektráren v srpnový večer, kdy Slunce již zapadlo a vítr sotva fouká.
Srpen je toho vhodným příkladem. 12. srpna se očekávalo, že německá výroba větrné energie dosáhne pouze kolem 4.7 GW, což je asi 60 % pod sezónním průměrem. Z Francie se také očekával malý přebytek elektřiny. Zároveň cena elektřiny na denní směnu vzrostla o 22.8 % na 138.50 eura za MWh. Při slabém větru musí častěji zasahovat dispečersky řízené elektrárny, v současnosti převážně plynové elektrárny. Udržování takových elektráren v pohotovostním režimu je však také velmi nákladné, i když je nutné je používat pouze dočasně.
206 GW nestačí,
proto se staví nové plynové elektrárny
Německo reaguje na tuto situaci dalším programem elektráren. V lednu dosáhly německá vláda a Evropská komise principiální dohody o výběrových řízeních na 12 GW výkonu nových elektráren v roce 2026. 10 GW z této kapacity má zajistit nepřetržitě dostupnou energii, především z nových plynových elektráren. Tyto kapacity jsou potřebné, protože současně mají být vyřazeny z provozu i uhelné elektrárny. V zemi již existuje více než 206 GW větrné a solární energie, nicméně je nutné postavit další nové dispečersky schopné elektrárny. Nejedná se o teoretickou debatu o různých energetických systémech, ale o praktický důsledek německé politiky expanze. Větrné a solární elektrárny dodávají energii, jakmile je vhodné počasí a denní doba. V mezidobí jsou stále potřeba elektrárny, úložiště energie nebo elektřina ze zahraničí.
Takže pokud v bezvětrný den, jako byl 11. leden 2026, jsou solární panely ráno ve tmě a větrné turbíny dohromady generují sotva jen 12 GW výkonu, ale je potřeba více než 54 GW, ani 1 000 GW instalované kapacity elektráren z větrných a fotovoltaických systémů nedokáže vyrobit potřebnou elektřinu pro tuto dobu. A i kdyby se postavil dostatek drahých bateriových úložišť, která by taková období překlenula, zejména v zimě, nic by se tím nevyřešilo.
Francouzské jaderné elektrárny
jsou sice omezovány, ale stále běží. Naštěstí
Francie se v současné době potýká i s problémy souvisejícími s počasím. Horko a nízká hladina vody postihují několik jaderných elektráren. Během letní vlny veder musel provozovatel jaderné elektrárny EDF odstavit tři reaktory a snížit výkon dalších devíti. V některých případech je problémem vysoká teplota řek, v jiných nařízené minimální průtoky. EDF výslovně zdůrazňuje, že tato opatření jsou přijímána kvůli environmentálním předpisům, a nikoli kvůli obavám o jadernou bezpečnost. Například v elektrárně Chooz musel být výkon snížen, aby byl dodržen dohodnutý minimální průtok řeky Meuse směrem k Belgii. Další bloky byly kvůli vysokým teplotám vody nebo nízké hladině vody omezeny. V důsledku toho francouzská flotila reaktorů v současné době vyrábí méně energie než za normálních podmínek. Nicméně na konci července byla EDF stále schopna dodávat na export v průměru kolem 10 GW výkonu.
Za zmínku také stojí, nakolik relativně konzistentní je výroba elektřiny ve Francii, díky jaderným elektrárnám, zatímco v Německu se vyznačuje výroba výraznými vrcholy a poklesy v důsledku bezvětří a tmy.
Francie tak nadále vyrábí velké množství jaderné energie a přebytky dodává do sousedních zemí. Pokud by ale Francie zažila nedostatek, odkud by Německo dováželo elektřinu, když by opět nebyla jen tma, ale také bezvětří?
V roce 2025 Francie vyvezla čistých 92.3 TWh elektřiny. To představovalo zhruba 17 % její celkové produkce elektřiny a vytvořilo nový rekord ve francouzském exportu elektřiny. Francie se tak opět stala největším čistým vývozcem elektřiny v Evropě. Německo v roce 2023 odstavilo své poslední jaderné elektrárny a v roce 2025 dovezlo čistých 21.9 TWh elektřiny. Zároveň se německá výroba elektřiny z plynu ve srovnání s předchozím rokem zvýšila o 6.4 %.
Německo odstavilo nebo demontovalo své jaderné elektrárny, instalovalo více než 200 GW větrného a solárního výkonu a nyní plánuje nové plynové elektrárny, aby zajistilo dostatečné dodávky elektřiny i v době, kdy je větrná a solární energie slabá.
Zároveň se rozšiřují sítě za cenu stovek miliard eur, protože tytéž elektrárny jindy produkují obrovské přebytky. Německá energetická transformace neselhává kvůli nedostatku instalované kapacity elektráren. Nyní jí má více než dost. Problém je v tom, že velká část této gigawattové kapacity je závislá na nepředvídatelném počasí.
Heinz Steiner
Pro ty, kteří by se chtěli hlouběji ponořit do technických, ekonomických a ekologických nevýhod masivního rozšíření větrné energie: Heinz Steiner se těmito tématy podrobně zabývá ve své nové knize Mánie větrné energie.