Ústavní soud nikdy nevysvětlil, proč bylo tak důležité, aby se prezident Petr Pavel zúčastnil summitu NATO v Ankaře 7. a 8. července. Ani Pavel to oficiálně nikdy nevysvětlil, soud však přijal za samozřejmé tvrzení, že jeho návrh na vydání předběžného opatření, které by mu účast umožnilo, je urgentní.
A to i přesto, že dva soudci ve svých odlišných stanoviscích konkrétně zpochybnili naléhavost celé záležitosti. Pavel pochopitelně nemohl ve své ústavní stížnosti napsat, že chce summit využít k tomu, aby Babišově vládě nasadil psí hlavu a přiměl ji zavázat se k plnění pětiprocentního výdajového cíle NATO. Ani ÚS to nemohl uvést jako odůvodnění pro vydání předběžného opatření. Pokud byl toto skutečně záměr, nevyšlo to.
Premiér Andrej Babiš je zatím v otázce 5 % neústupný. Z tohoto hlediska tedy Pavlovo značné úsilí zajistit si místo na summitu vyšlo vniveč, ale prezident se nevzdává. Koncem minulého týdne znovu vyzval k naplnění pětiprocentního cíle a zároveň uvedl, že by asi nebylo úplně vhodné, aby prezident vetoval státní rozpočet, pokud nebude „opravdu fatálně špatný“.
Pokud je tedy dodržení pětiprocentního cíle tak naléhavé, je těžké si představit, jak Pavel ospravedlní podpis zákona o státním rozpočtu, který tento cíl flagrantně ignoruje.