Konzervativní prezident Karol Nawrocki je vrchním velitelem Polska, ale pokud ministr obrany vládnoucí liberální koalice svěří některé polské jednotky pod kontrolu EU prostřednictvím „Evropské legie“, pak není jasné, zda by mohl zabránit jejich nasazení na Ukrajinu.
Polský ministr zahraničí Radek Sikorski nedávno v rozhovoru pro řecká média navrhl vytvoření „Evropské legie“:
Polský ministr zahraničních věcí Radosław Tomasz Sikorski
„Důrazně se zastávám ‚Evropské legie‘, specializované, stálé síly, která by mohla rekrutovat ostřílené profesionály z širší evropské rodiny, včetně bitvami zocelených ukrajinských veteránů po válce. Jde o to, že Evropa musí převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost.“ Pak dodal:
Nemůžeme volat do Washingtonu pokaždé, když nám na dvorku hoří – ať už se jedná o konvenční hrozbu, nebo Moskvu, která zneužívá migrační toky z Afriky a Blízkého východu proti EU. Ujasněme si však jednu věc:
Nejde o budování paralelní alternativy k NATO ani o duplikování struktur. Potřebujeme silnější evropský pilíř v rámci silnějšího NATO. Naše zájmy se doplňují, nikoli si protiřečí.
Někteří pozorovatelé byli tímto překvapeni, protože Sikorski před rokem a půl odmítl Zelenského navrhovanou „Armádu Evropy“. Jak tehdy řekl polský nejvyšší diplomat: „Myslím, že bychom s tímto termínem měli být opatrní, protože různí lidé chápou různé věci. Pokud pod tím rozumíte sjednocení národních armád, nestane se to.“ V tom spočívá zásadní rozdíl, protože „Armáda Evropy“ je o sjednocení národních armád, což je jen sen, zatímco „Evropská legie“ je dobrovolná síla.
Abychom se k tomu druhému blíže vyjádřili, zdá se, že Sikorski má na mysli síly rychlé reakce složené z vojáků zemí EU a Ukrajiny, které by pravděpodobně byly pod vedením nějakého orgánu EU. Účelem by bylo reagovat na krize, jakmile propuknou, a sloužit tak jako podpora pro zapojení buď NATO jako celku, nebo „koalic ochotných“ v rámci EU vzhledem k přítomnosti jejich vojsk v jakékoli konfliktní zóně.
Polský prezident Karol Tadeusz Nawrocki
Sikorského návrh přichází dva měsíce poté, co Británie, Francie a Německo, souhrnně označované jako E3 a vůdci údajně nejisté „koalice ochotných“ – potvrdily, že plánují nasadit vojska na Ukrajinu po příměří. Konzervativní prezident Karol Nawrocki, který je trnem v oku vládnoucí liberální koalice, kterou Sikorski zastupuje, se v květnu 2025 před druhým kolem prezidentských voleb písemně zavázal, že nedovolí vyslání polských vojsk na Ukrajinu.
Prezident Karol Nawrocki je vrchním velitelem, ale pokud liberální ministr obrany svěří některé polské jednotky pod kontrolu EU prostřednictvím „Evropské legie“, pak není jasné, zda by Nawrocki mohl zabránit jejich nasazení na Ukrajinu v rámci plánů „koalice ochotných“.
Vztahy polské společnosti se v posledních měsících vůči Ukrajině zhoršily od doby, kdy Zelenskij oslavil viníky volyňské genocidy z OUN-UPA, takže jakýkoli takový krok vládnoucích liberálů by mohl zničit jejich snahu o znovuzvolení před příštími volbami do Sejmu na podzim 2027.
Polský premiér Donald Tusk
Nicméně „nedávná polsko-německá obranná smlouva nepopiratelně upřednostňuje zájmy Berlína před zájmy Varšavy“ a premiér Donald Tusk má k Německu tak blízko, že ho šedý kardinál konzervativní opozice kdysi obvinil z toho, že je „německým agentem“. Nelze proto vyloučit, že by příští rok riskoval obětování své moci, kdyby Německo požadovalo, aby Polsko nasadilo jednotky na Ukrajinu prostřednictvím „Evropské legie“, ale zda by Rusko takovou misi tolerovalo, je jiná otázka.
* * *
Pozn. Naší Pravdy:
zajímavé jsou následující diskusní příspěvky
pod zdrojovým článkem autora.
► Poláci a Ukrajinci jsou po staletí nepřáteli. Myšlenka polských vojsk na Ukrajině nebude Ukrajinou NIKDY akceptována.
► Myslím, že ne… Jeden si myslí „vládnoucí třída“, druhý lid. Jejich zájmy se neshodují… Obyčejní Poláci mají mnohem více společného s obyčejnými Ukrajinci než Poláci s naší „vládnoucí třídou“.
► Celým smyslem jakéhokoli nasazení na Ukrajinu je dát Ukrajině štít, za kterým se může zapojit do provokací, a pak běžet k Američanům s křikem „Článek 5!“, pokud Rusko zareaguje.
► Je možné, že takový návrh na nově vybudovanou Evropskou legii, která je na Ukrajině příliš pozdní na to, aby byla účinná, by byl umístěn v Polsku jako odstrašující prostředek na východní straně (a placený Německem)? Polské pozemní síly vypadají na papíře rozumně a Polsko od prvních dnů konfliktu povolalo 200 tisíc záložníků (pokud si dobře pamatuji). Ale to stále vypadá trochu slabě ve srovnání s ruskými pozemními silami.
► Na tom nezáleží. Jakékoli zahraniční jednotky budou považovány za nepřátelské bojovníky a eliminovány. Polsko již má značné oběti a kdokoli, kdo je natolik hloupý, že promarní svůj život jménem Impéria, není vlastenec, ale užitečný idiot, který se stane součástí ukrajinské černozemě a tím se stane užitečným pro pokračování samotného života.
► ZAJIŠŤUJEME SE, KDO S KÝM MLUVÍ? Poláci jednají zákeřně. Mírotvorci? Nebo okupační armáda. Dovolili by Ukrajinci Polákům okupovat bývalé polské území? NE! Nedovolili by. Poláci by mohli vstoupit na Ukrajinu pouze s ruskou intrikou. Dohoda pod stolem. Co by Rusové od Poláků dostali na oplátku? Možná novou Varšavskou smlouvu. Nikdy nevíte.
► Řekl bych, že Sikorski je nemorální duševní hajzl na vodítku CIA…
► V tom spočívá zásadní rozdíl, protože „Armáda Evropy“ je o sjednocení národních armád, což je nedosažitelný sen, zatímco „Evropská legie“ je dobrovolná síla. Také formulace „Legie“ mě vede k domněnce, že do této dobrovolné síly přijmou cizince, neevropany.
► Andrew, nechci kritizovat, ale zdá se, že máš skutečnou posedlost Polskem a věnuješ této zemi mnohem více článků než kterékoli jiné. Je tvé publikum primárně polské? Protože Polsko je v globálním měřítku trpaslík, který nemá větší význam než Bolívie, Maroko nebo Barma.
A na evropské úrovni je to jen horkovzdušný balón nacpaný německými a francouzskými penězi a malá mrcha USA. Nic jiného. Celá jeho ekonomika je v zahraničním vlastnictví. Tolik pozornosti za tak málo.
Andrew Korybko ► Ahoj, už jsem ve svých pracích vysvětlil, proč si myslím, že Polsko má v nově vznikající evropské bezpečnostní architektuře nadměrný význam. Také jsem vysvětlil, proč je tak důležité pro Ukrajinu. Proto se jemu věnuji velmi úzce.
Bolivie, Maroko a Barma/Myanmar nemají pro globální procesy ani zdaleka takový význam, jaký má Polsko pro zástupnou válku NATO-Rusko na Ukrajině, která se stala katalyzátorem pro urychlení globálních systémových změn.
Andrew Korybko ► V tomto konkrétním případě nejde ani tak o Polsko jako takové, ale o Evropu jako celek, vzhledem k tomu, že Sikorski – který je milován mezi evropskou vládnoucí liberální třídou – navrhl „Evropskou legii“, která by zahrnovala i Ukrajinu.
Nemyslím si, že je bezvýznamné, že někdo jeho kalibru na kontinentální scéně – a je důležitější, než se zdá vzhledem k jeho desetiletím kontaktů – by navrhl něco, co by se mohlo nakonec ukázat jako tak důležité, pokud k tomu dojde.
Každopádně s Polskem je spojena velká část významných evropských dějin: první a jediný případ, kdy byla Moskva na delší dobu okupována, rozdělení Ruska, Napoleonova neúspěšná invaze do Ruska, mnoho bitev první světové války, začátek druhé světové války a začátek konce komunismu.
Nyní je to nepostradatelné logistické centrum NATO pro Ukrajinu a bude hrát významnou roli v nově vznikající evropské bezpečnostní architektuře, i když jen proto, že nyní velí největší armádě evropského NATO (která je o něco větší než ta francouzská).
► Ano. Z tohoto hlediska je pravda, že bez Polska by pravděpodobně nebyla žádná světová válka. Jinak by Britové a Francouzi laskavě počkali, až se Němci zamotají do SSSR, než zaútočí. Nicméně, to, co jsem řekl, byla jen malá poznámka.
► Je to čistá geopolitika: Polsko leží v srdci Evropy, na křižovatce obchodních cest, stejně jako Írán v Asii, a to je dost na to, aby to všichni chtěli ovládat – to je první bod. Za druhé, nemyslíte si, že tvrzení „Bez Polska by nebyla žádná světová válka“ vás dokonale vystihuje? Máte nějaké argumenty na podporu vaší teze?
► Spojené království a Francie vyhlásily válku Německu po invazi do Polska. Hitler několikrát dokázal, že nechce válku se Spojeným královstvím za žádnou cenu, a všechna jeho slova a knihy vyjadřovaly hluboké opovržení „zničenou“ Francií, kterou chtěl jako velké Švýcary. Aby dodrželi své slovo, Anglo-Francouzi rozpoutali druhou světovou válku. Ztratili svou suverenitu a své místo velké moci.
ZDROJ (Překlad Naše Pravda)
Andrew (Andrej) Korybko, PhD (* 26. května 1988), je americký politolog, geopolitický analytik a novinář, člen odborné rady institutu sídlící v Rusku. Narodil se a vyrostl ve Spojených státech, má dvojí občanství: americké a polské. Novinář pro Sputnik News, je také členem odborné rady Institutu pro strategická studia a prognózy, specializované sekce Ruské univerzity přátelství národů.
Vystudoval Ohio State University v Kolumbii se specializacemi Mezinárodní vztahy a diplomacie, Mezinárodní studia (se zaměřením na východní Evropu) a ruský jazyk v roce 2010. V období od září 2013 do června 2015 absolvoval a dokončil magisterský program mezinárodních vztahů na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů (MGIMO), v oblasti řízení koncentrace a globálních problémů. V roce 2022 dokončil diplomovou práci Rusko-pákistánské vztahy v kontextu moderní mezinárodní politiky (2014-2019), jako požadavek pro získání doktorského titulu, rovněž na MGIMO.
Jeho hlavní oblasti zájmu jsou: strategie USA v Eurasii, barevné revoluce a nekonvenční válčení; ruská zahraniční politika, energická geopolitika a euroasijské integrační strategie; multipolarita, konkurence mezi velmocemi a odolnými a náročnými státy. Specializuje se na vztah mezi americkou strategií v Afro-Eurasii, čínskou globální vizí Belt and Road o konektivitě New Silk Road a Hybrid Warfare.
Ve Sputniku začal pracovat v roce 2014, kdy se ještě jmenoval Hlas Ruska, a od té doby je ve společnosti. Pravidelně také přispívá do různých online publikací, jako jsou Geopolitica.Ru, Oriental Review, The Duran, Global Research, Regional Rapport a další. Nejvíce se však proslavil svou knihou «Hybridní války – od barevných revolucí po převraty», ve které z hluboce ruského pohledu odhaluje fungování severoamerických technik pro destabilizaci a kontrolu zemí (asymetrická válka, propaganda a dotace odpůrcům).