OSN byla založena
na troskách Osvětimi a Hirošimy.
Jejích dvou zakládajících nočních můr.
A letos dala hlas oběma
Netanjahu vystoupil na pódium, stále podléhající zatykači Mezinárodního trestního soudu, jako by to byl vtip, kterému se nikdo nesměje, a delegace, které ho bojkotovaly, nazval „morálními zbabělci“. Jen si představte tu drzost. Muž, kterého nejvyšší soud obvinil z toho, jak se lidstvu kdy podařilo prokázat, že zorganizoval vyhlazování zajatého obyvatelstva a ostatní nazval zbabělci. A místnost mu to dovolila. Tlumočníci tlumočili. A kamery se rozjely. Někde v Gaze matka kopala holýma rukama a nohama, zatímco Netanjahu se i nadále usmíval samolibě, nedotčený zatčením.
O dva dny dříve Trump využil stejnou platformu k tomu, aby nahlas přemýšlel, zda by měl být Írán „zničen“ a 90 miliónů lidí posláno „do pekla bez naděje na přežití“. Formuloval to se stejnou nonšalantností, jako by nahlas debatoval, zda si dát hranolky nebo špagety. Kanadský premiér procházel stránky svého telefonu. Novináři počítali prázdná sedadla.
Zdálo se, že nikoho nezajímá absurdita a naprostý morální kolaps onoho okamžiku: že americký prezident, v rámci instituce, která měla takovému scénáři předcházet, nepřímo vyhrožoval nevinnému lidu jaderným zničením. O dva dny později z téhož řečnického pultu pronesl své vystoupení premiér zodpovědný za nejbarbarštější genocidu v moderních dějinách.
Lidé mohou vždycky tvrdit, že OSN je „fórum“. „Prostor věnovaný dialogu.“ Něco „nedokonalého, ale nezbytného“. Tyto fráze slýchám celý svůj dospělý život. Totéž se říkalo o Společnosti národů, když Mussolini plynoval vesnice v Etiopii a Japonsko pustošilo Nanking.
Instituce vytvořené k prevenci zvěrstev, které pouze nabízejí zdvořilé postřehy, nejsou neutrální. Neutralita neexistuje. Buď je masakr zastaven, nebo je legitimizován.
Desetiletí rezolucí a obvinění z „věrohodné“ genocidy k ničemu nedosáhla. Nula. Brownova univerzita prokázala, že válka amerického impéria proti terorismu zabila milióny lidí. OSN se zdržela jednání, přijala několik rezolucí a někdy dokonce masakry tiše schválila.
Globální demonstrace morální zbabělosti
Nevěřím argumentu, že OSN selhává. „Selhání“ by znamenalo, že byla navržena tak, aby fungovala tak, jak nás učili. Podívejte se, co ve skutečnosti dělá, bez výjimky, desetiletí co desetiletí: očišťuje Impérium. Poskytuje mocným místo, kde mohou diplomatickým jazykem prohlásit své zločiny a pak se vytratit zadními dveřmi, jejich hříchy jsou omilostněny.
Delegáti vstali a odešli, když Netanjahu promluvil, což bylo jediné upřímné gesto týdne. A i to byla jen fraška, protože oni se vrátí příští září a on – nebo ještě hůř – se vrátí a masakry Impéria budou pokračovat do té doby – a i déle.
A v zákulisí se všichni vrhnou líbat Netanjahuovi nohy a podepisovat nové zbrojní smlouvy na zbraně testované v terénu, a to na úkor palestinských dětí.
Rozpustit OSN
A tohle nedokážu akceptovat. V tomhle se mi prostě vypne mozek. Organizace spojených národů byla založena v roce 1945 ze dvou důvodů, a pouze ze dvou: aby zabránila další genocidě a aby zabránila použití jaderných zbraní. To byli duchové, které měla za úkol pohřbít.
OSN byla založena na troskách Osvětimi a Hirošimy.
A letos, během čtyřiceti osmi hodin na tomto pódiu, pod touto modrou vlajkou, jsme viděli muže oprávněně obviněného z genocidy, jak se chopil mikrofonu, a poté prezidenta s jadernými zbraněmi, jak otevřeně diskutuje o zničení země s 90 milióny obyvatel. Dvě zakládající noční můry této instituce, prezentované jako úvodní projevy, jeden po druhém, za zdvořilého potlesku. A všichni s tím prostě souhlasili. Psali své články. Účastnili se recepcí.
Ale jak je možné, že tato instituce stále existuje? Proč se žádná vláda hodná tohoto jména nepostavila a neřekla očividné: že instituce, která schvaluje právě ta zvěrstva, proti kterým má bojovat, nemá důvod k existenci? Zrušte ji, dočista. Nahraďte ji něčím čestným, nebo ničím. Protože ať už tato instituce představuje cokoli, ani v nejmenším nás nechrání.
* * *
Pozn. Naší Pravdy:
zajímavé jsou následující diskusní příspěvky
pod zdrojovým článkem autora.
► Ostatní země mlčí ze strachu. Doufají, že když nebudou vyčnívat, nestanou se dalším terčem. Nikdo nechce nést odpovědnost za to, že na jeho zemi budou uvaleny sankce kvůli tomu, že se ozval. Bohužel se zdá, že všichni pochopili, jak se věci mají, a dobrovolně či nedobrovolně se přizpůsobili. Někde hrála roli korupce, jinde vydírání, někde strach.
Každý světový lídr, který se postavil proti Izraeli (Lula, Petro, Maduro, Castro, Asad, Chameneí atd.), zažil destabilizaci své země a výměnu vedení za loutku nakloněnou USA a Izraeli. Sankce uvalované na jednotlivce, jako jsou Francesca Albaneseová či Hüseyin Doğru. Přesouvání zakázek mimo daný region – podobně jako když se projekt Nord Stream nahrazuje projektem Poseidon.
Někdy prostě jen vyčkávají, jako v případě Petra a Luly. Je nesmírně frustrující, že se nikdo neodváží jednat na vlastní pěst, ale všichni jsou izolovaní – a to záměrně. Dnešní systém sledování zajišťuje, že imperialisté mají neustálý přehled o tom, kde se lídři ostatních zemí nacházejí. I vést rozhovor nebo uspořádat schůzku, aniž by o tom USA a Izrael věděly, představuje výzvu.
Dobrý článek, souhlasím, že OSN v mnoha ohledech přežila svou užitečnost a její rozpuštění by bylo na místě.
► Ano, nejvíce šokující je pasivita Číny.
► Autore, moc děkujeme za vše, co píšeš. Podívejte se a poslechněte si toto desetiminutové video. Jsou to odvážná a silná slova. Bohužel i zde účastníci schůze opustili sál. „Patří na lavici obžalovaných…“:
Írán ostře reaguje na Netanjahuův projev na Valném shromáždění OSN: „Íránský zástupce při OSN přednesl vášnivou repliku, v níž odsoudil Netanjahuův projev na Valném shromáždění OSN jako ‚naprostou ostudu‘ a obvinil Izrael z genocidy v Gaze. Teherán rovněž kritizuje podporu ze strany USA, poukazuje na zabíjení ve škole v Minábu a varuje před ‚rozhodnou a zničující reakcí‘ na jakoukoli budoucí agresi vůči íránské suverenitě a národním zájmům.“
► Souhlasím. A je na čase odmítnout „volný obchod“ a místo toho přijmout národní či americký* systém… tak, jak to udělala Čína, čímž prokázala, jak je tento systém účinný, když se zisky investují do zdravotnictví, vzdělávání a infrastruktury…
► Vzhledem k tomu, že se někdejší nositel standartů liberálního kapitalismu proměnil v přesvědčivou fašistickou mafiánskou rodinu, považuji za namístě zpochybnit mnohé pravdy, které západní celostátní média omílají už déle, než jsem vůbec na světě.
Sice se na tom nedají trhat rekordy v prodeji knih, ale existuje pár děl, která celý podnik známý jako druhá světová válka vykreslují jako mistrovský kousek propagandy a odvádění pozornosti. Více k tomu snad jindy, ale pokud má tento pohled nějaké opodstatnění, pak se podle mě nelze vyhnout pochybnostem o čistých a morálních důvodech založení OSN a nutnosti podrobit je důkladnému zkoumání.
Vyrůstal jsem v době studené války; ta sice existovala a byla popisována, ale nikdy nebyla podrobena skutečně odvážné analýze – s výjimkou akademiků, kteří měli zálibu v nevysvětlených premisách, dvojsmyslech a mlžení. Většina výkladů o studené válce nakonec vždy sklouzla k opakování tezí George Kennana. Byl autorem teorie zadržování (containment), která nebyla ničím jiným než obžalobou SSSR a jeho zhoubné záliby v proměňování svobodných lidí v komunistické „maso do mlýnku“.
Je důležité si uvědomit, že ve veřejné debatě vystupoval Kennan – ten rozvážný hlas volající po odvrácení války – jako představitel liberálního tábora uprostřed záplavy pravicových válečných štváčů. Studená válka sloužila k manipulaci domácí veřejnosti a k nahánění strachu zmateným Američanům a tomu, co zbylo z jejich zdravého rozumu.
Po druhé světové válce byli Sověti naprosto zbídačení; americkou agresi dokázali odradit jen díky tomu, že politicky uvědomělí západní vědci – tedy ti, kteří zkonstruovali bomby svržené na Japonsko – se snažili nastolit globální mocenskou rovnováhu tím, že plány na výrobu atomové zbraně předali Kremlu.
Historický výklad druhé světové války v podání médií sloužících zájmům impéria opomíjí roli Sovětského svazu jakožto klíčového aktéra, což je velmi výmluvné, uvážíme-li, že Rudá armáda měla – společně s Jugoslávci – na svědomí 86 % německých vojáků padlých v boji.
Revizionistické texty o druhé světové válce se sice zaměřují na různorodá témata, avšak několik základních skutečností zůstává nesporných. Když byl odborový předák Eugene Debs odsouzen za organizování stávky, nastupoval do vězení jako člen Demokratické strany, avšak během výkonu trestu přijal myšlenky mezinárodního socialismu. Dokonce kandidoval na prezidenta přímo z vězeňské cely a získal více než 20 miliónů hlasů.
To se odehrálo v roce 1932 a následná hospodářská politika vycházející z keynesiánství fakticky vytvořila střední třídu, do níž jsem se narodil i já. Mnohem méně pozornosti se však věnovalo průmyslovým gigantům a jejich spalující nenávisti vůči F.D. Rooseveltovi za to, že pomohl přesvědčivosti myšlenky, že tvrdá práce může být odměněna a nevzdělaní spratci mohou získat vzdělání. Nejbohatší představitelé amerického průmyslového kapitalismu pumpovali své zisky do německé válečné mašinérie, protože je k smrti děsila představa vynutitelného míru.
Teprve nedávno jsem se dočetl o tajné spolupráci mezi Brity, kteří si stále udržovali imperiální ambice, a nenasytnými americkými magnáty; ti byli přímo posedlí vidinou střetu mocné německé armády s Rudou armádou, jež zdaleka nedisponovala takovou výzbrojí, jakou Němcům poskytli Britové a Američané. Plán tedy od samého počátku počítal s obrovskými ztrátami na životech a rozsáhlou zkázou na obou stranách, avšak s naprostou likvidací SSSR.
Samotný počátek německé agrese byl vykreslován jako projev německé lehkomyslnosti, jelikož o bezprostředně hrozící invazi do Polska se mluvilo již více než týden předem. Neville Chamberlain byl líčen jako naiva, který naletěl Hitlerovým lžím, avšak ve skutečnosti to byl on, kdo přesvědčil Čechy, aby neútočili na Německo v době, kdy byla jejich armáda silnější než ta německá. Poté přiměl Čechy k odstoupení Sudet Německu – údajně proto, aby zabránil válce, avšak ve skutečnosti proto, aby ji zaručil. Chamberlain a lord Halifax tak v tichosti připravovali půdu pro německou agresi, zatímco Winston Churchill hlasitě volal po britských přípravách na nevyhnutelný konflikt.
V této souvislosti se podle mého názoru muselo přistoupit k vytváření mezinárodního práva a institucí pro předkládání důkazů, obžalob a seznamů osob určených k zadržení, a také k ustavení Rady národní bezpečnosti s širokými pravomocemi – přičemž právo veta se stalo synonymem pro neúčinnou právní praxi. O nějaké multipolární rovnováze nemohla být ani řeč, neboť jedinými potenciálními terči mezinárodního práva, jak jej definovala nová supervelmoc, byly socialistické země.
ZDROJ (Překlad Naše Pravda)