Proč že mi schází dobrá nálada?
Vždyť dennodenně vidím, kam vše spěje
V téhle té fázi slunce zapadá
světla je méně – cesta bez šlépěje
Církvi se dalo, šlechtu spasili
vymývání je dneska ze vzdělání
Student ví málo
vládne násilí
zvídavost hnije – před tou vrchnost brání
Občany střeží zvláštní kontrola
vidět ji není, o to víc však bolí
je tuhý režim
Kdo se dovolá
(bez odročení) svých práv na cokoli?
Rodinné vztahy doba rozkládá
rodičům bere děti propaganda
vidíme záhy, jakým rošáda
míří teď směrem – a co že kde plandá
Když drogy mladé lidi nesloží
spolehnout dá se v tomto na média
Orají stádem víc než jednou lží
již mají zase jasná kritéria
V předklonu záda národ ohýbá
zadek se tyčí, že mu do něj kopou
Na dluh stát střádá
jeho obliba
je z mnoha příčin nízká
nad Evropou
Unii osud zlý se předvídá
že zajde na své vyprázdněné řeči
Že žije dosud tahle nestyda?
Však ona zařve, na zemi již klečí
Dětem se toho mnoho neřekne
neznat je učí, nemyslit, jen jednat
Kdy že říct mohou, co je nepěkné?
Když někdo ručí, že nevyjdou ze dna
Ladem je kniha, mysl otroka
nemá co rušit – pouze tak ho chválí
tlučou, když zdvihá břevno od oka
Pytel je ušit – vidět ho lze z dáli
Nějak jsem zmožen řevem u stáda
Ptejte se se mnou – co že se zde mění?
Pokud, pak to, že všechno upadá
Máme zas Temno. Chce to obrození