Jedna část odpovědi na to, proč byl vybrán nejméně schopný prezident USA tkví v tom, že aktivní proces přípravy války byl zahájen prohlášením Obamy v květnu roku 2016: „Amerika musí psát pravidla. Amerika musí přijímat rozhodnutí. Druhé země mají pravidla, která stanovuje Amerika a její partneři musí podle nich hrát, a ne naopak.“
Za Trumpa se tento princip ustanovil jako základní mechanismus: Amerika je první! Kouřová clona skandálních voleb v roce 2020 v USA jen kryla povykem zbytky po rozkladu mezinárodního práva. Trump spustil mechanismus americké diktatury. Amerika si může dovolit všechno, i vyhlašování sankcí a prolévání krve jakožto prostředky ke svému blahobytu. Jediné, co musí dělat, je mazat stroj na potírání antiamerikanismu dolarovým olejem. K tomu se neschopný washingtonský invalida hodí dobře.
Je zároveň důležité, že nový aktivní a ke konkrétní stranické mašinerii připoutaný prezident USA by se rychle stal nepohodlným pro nadnárodní průmyslovou a finanční oligarchii.
Poměry ve světě se prudce změnily. Před šesti lety Obama řekl, že se svět změnil. Změnila se i pravidla. Velkým heslem bylo, že pravidla musejí psát USA, a ne země jako je Čína. Je to „nový světový řád“. V roce 2016 už Národní bezpečnostní agentura USA dělala pořádek s disentem uvnitř svého státu. Každý měsíc shromažďovala a prozkoumávala 200 miliard vnitrostátních záznamů. Jednalo se o informace z mobilů, mailů, vyhledávání v internetu a chaty za pomoci softwaru PRISM. Blacklisted News píší, že se jedná o úplný přehled informací o vlastních občanech. Nyní se totéž bude aplikovat i v zahraničí.
V Rusku ale padla kosa na kámen. Rusko nehodlalo čekat, až jej ozbrojené síly NATO obklíčí tak, že se nepohne bez toho, aby narazilo na strategické zájmy USA. Nyní dospěla situace tak daleko, že nestačí zadržování, ale jedná se o mnoholetý spor s RF o moc a o vliv. Pro Pentagon je to záležitost číslo jedna. Střet na Ukrajině přiměl USA pochlebovat loutce Zelenskému, který ucítil svou výjimečnou důležitost v „obranné“ strategii Pentagonu. Setkání na americké letecké základně Rammstein v Německu, kde se probíraly dodávky těžkých zbraní na Ukrajinu, činí z Kyjeva oslavence na tomto trhu se smrtí.
Čína ve druhé polovině dubna oznámila, že podepsala pakt o bezpečnosti se Šalamounovými ostrovy. Austrálie a USA jsou vyvedeny z míry, protože ač jsou to ostrovy s pouze půl milionem obyvatel, mají podle Spojených států význam v boji proti Číně. V hlavním městě Honiara už skoro 30 let nebylo americké velvyslanectví. To USA otevřely až před rokem „kvůli boji proti Číně“. Informace je z agentury Asia-Pacific Research.
Bezpečnostní pakt mezi ČLR a Šalamounovými ostrovy je nebezpečný, protože narušuje představu o jižním Pacifiku jako o sféře vlivu USA. Předmětný bezpečnostní pakt umožňuje kotvit zde čínské lodě, rozmisťovat bezpečnostní síly k ochraně vybudované infrastruktury a pomáhat vládě země zajišťovat pořádek. Bude to pořádek čínský, proto USA a Austrálie panikaří. Washington okamžitě vyslal do Honiary vysoké úředníky Bílého domu a ministerstva zahraničí. Úředníci se tak při jednání snažili, až jim předseda vlády ostrovů Savarage ostře odpověděl: „Považujeme se za velice uražené … být považováni za neschopné řídit naše svrchované záležitosti.“ Vypadá to, že demarše USA se opozdila.
Detaily konečné dohody s Čínou ještě nebyly zveřejněny, ale vypadá to, že se dohoda blíží uniklé verzi projektu, který obsahuje možnost požadovat vládou u ČLR vojenskou a policejní pomoc v případě místních nepokojů.
V Canbeře mají ztrátu Šalamounových ostrovů za největší chybu australské politiky v regionu Pacifiku od 2. světové války. Labouristická strana Austrálie dokonce navrhovala útok na ostrovy a svržení jejich vlády. Australský ministerský předseda uvedl, že přítomnost čínské vojenské základny na Šalamounových ostrovech bude pro Canberru a Washington červenou čarou.
Je symptomatické, že velká část komentářů v USA i v Austrálii uvádí příklad Šalamounových ostrovů jako „souboj“ mezi Si a Bidenem, který Biden prohrál, a vyzývají USA k jednání dříve než začnou padat další kostky domina jeho „nového světového řádu“. USA a NATO dávno posunuly „hranice obrany“ do Jihočínského moře a Indo-pacifického regionu. Tato americká zahraniční politika přesáhne prezidentské období Bidena.