Mohli bychom si něco říct o tom, když se neustále propaguje digitalizace e-government a podobné věci, proč se jezdí do ciziny, proč jezdí úředníci ministerstev nebo ministři k nějakému podpisu do vzdáleného zahraničí?
Proč to nemohou udělat jiným pirátsky digitálním způsobem?
Je to trošku podezřelé. Já bych souhlasil s tím, že se utrácejí peníze za výlety do oblasti, které jsou obtížně přístupné. Vzpomeňme si, jak čeští poslanci bez ohledu na to, ze které byli politické strany, si zaletěli a zajeli vylézt na Machu Picchu do Peru.
Ale je pravda, že když jede ministr zahraničí věcí na takovou velkou cestu do Japonska, Austrálie, Indie a musí to stihnout ve dvou nebo třech dnech, je to nějaké podivné. Major Terazky by dokonce řekl „volaké absurdné“. Když se může čínský ministr zahraničích věcí bavit s americkým ministrem zahraničních věcí prostřednictvím obrazovky, a jsou to představitelé významných světových mocností a států, je mi podezřelé, že předsedkyně Poslanecké sněmovny nebo předseda Senátu jedou tolikrát ve svém termínu navštívit Tchaj-wan. A pak se dozvíme, že jsou tam jenom na výletě, že spolupráce ekonomická, kterou se zdůvodňuje jejich pobyt těch zemí, které navštívili, vlastně není, že se bude tato spolupráce odehrávat za hranicemi našeho státu, třeba v Maďarsku nebo v Německu.
Cesty, cesty…
Takže to podezření, že tyto cesty jsou „marný“, že nemají takový význam, který je popisován v itinerářích, tak ten je alespoň mně nesrozumitelný, nebo dokonce podezřelý.
Pak je tady ještě jedna věc. Chápu, že se musí při mezinárodním jednání také stvrzovat nějaký akt podpisem. V digitalizovaném světě, kdy se dá ověřit i podpis penzisty, který je zaslán prostřednictvím emailu nebo elektronického spojení, je pozoruhodné a jistě zajímavé, co tam ti lidé vlastně podpisují. Vypadá to jako, že se někde schází nějaká mafie nebo sicilská rodina. Chápu, že některé listiny nebo dokumenty musí být podepsány třeba i vlastní krví. Jako ve středověku, když se Faust upisoval Mefaustofilovi (ničiteli Fausta Mefistofelovi, podle latinské, řecké nebo hebrejské etymologie), zprostředkovaně Ďáblovi.
Ale je zároveň také podivné, když ve světě elektronického spojení všech se všemi se musí jezdit na takové cesty. Jsou to, ještě jednou připomínáme, vzdálenosti z Prahy do Japonska, z Prahy do Bombaje, z Prahy do Austrálie. Pobyt na místě je obvykle půldenní, někdy i celodenní, a tak nechápeme, co jiného ti zuřiví cestovatelé tam kromě vlastní duše upisují.
Musí to být zvláštní listina, když jejímu podpisu musí být přítomni ministr zahraničích věcí, ministr obchodu a průmyslu a předseda vlády. Navíc se jim ještě stává, že na tom místě jsou jenom několik hodin nebo i minut, protože nejsou přijati na úrovni. Buď je to nějaká dezorganizace nebo dezinformace, nebo je za tím nějaký jiný ďábelský plán, o kterém občané, kteří jsou nositelé veškeré moci ve státě, jak nám říká Ústava, nesmí být informováni? Tak co to je za tajdův akce?
Podpisy krví…
Takže ty podpisy na důležitých listinách mají zřejmě nějakou větší váhu než ta objetí a úsměvy reprezentantů různých zemí s byrokratickým personálem obležených stolů. Vždyť i poslední záběry ze zasedání Evropské unie na jakékoliv úrovni jsou už pořádány v takových prostorách, kdy se nedá ani odhadnout, kolik lidí tam v těch sálech je. Vždyť to musí být stovky osob, které ještě navíc mají své tajemníky a svůj personál, který se zřejmě na těch fotografiích ani neukazuje.
Ale řekněme, že je to organizované tak, aby se lidé ze státní správy někam do světa podívali, aby dostali zaplacenou dietu, aby se proletěli nějakým letadlem nad velkým kusem světa.
Ale to ještě bych chápal, ale nechápu, co to vlastně podepisují, vždyť to, že se domluvili na nějakém setkání, že se domluvili o situaci na Ukrajině, o rozšíření Severoatlantického paktu nebo o nějakém problému Tchaj-wanu s Čínou či Japonska se Severní Koreou, musí být dávno rozpracované a zpracované. Tam na místě se ministerský předseda nebo ministr zahraniční (a to nemluvíme o prezidentech) přeci už o ničem nemůžou dozvědět ani dohodnout.
Tak je to nějaký ďábelský úradek, a nebo musí ti politici být přítomní na místě právě proto, aby se museli podepsat se vlastní krví.