Člověk má jednu takovou strukturu. Jmenuje se svědomí. To svědomí nemá nekonečný objem, neunese tíhu extrémních událostí.
Až to svědomí bude přeplněno, ti lidé promluví. I lékaři veřejně promluví. Nevím, kdy se to stane, ale bude to mít neuvěřitelné konsekvence a bude to určitě vyžadovat velkou míru schopnosti lidí odpouštět. Tlak, pod kterým byla v posledních letech deptána, ji dle jejích slov nezlomil, nedostal se jí pod kůži. „Zjistila jsem, co všechno dokáže člověk vydržet a vyvzdorovat… A využila jsem tu dobu i jinak. Dostala jsem se k novým sférám zkoumání, k věcem, o kterých jsem předtím ani nevěděla, že existují“, komentuje vědkyně, jejímž dlouholetým koníčkem je kvantová fyzika a která právě dokončuje překlad poslední knihy Stephena Hawkinga. V rozhovoru se zamýšlí nad možnou holografickou podobou vesmíru i nad konkrétními morálními výzvami současné doby:
Lidé by měli začít více vnímat nemateriální rozměr člověka. Ne proto, že jsou Vánoce, ale proto, že se vědomí lidí dostává na vyšší úroveň. Jsou tady věci, které neumíme změřit, ale nemůžeme říct, že neexistují. Uvědomit si, že to není o 3D, je podle mě další krok, který musíme všichni udělat.
První část
Je to tlak na sebeúctu. Pokud ji nemáte nebo si ji necháte pošlapat, udělají z vás všechno, co oni budou chtít. Možná v jednu chvíli už vás předělají do takové podoby, že není cesty zpět. Člověk na sobě musí pracovat. Pochopila jsem to za toho dva a půl roku teroru, který na mě vyvinuli, aby mě smetli z povrchu zemského. Ve mně se strhly nějaké slupky cibule a viděla jsem to jádro, po kterém oni jdou. Já jim jsem ukradená, oni šli po mé duši, s cílem zlomit. Člověk se nesmí nechat zlomit.
Lidstvo by mohli udržet nad vodou lidé, kteří nepodléhají nátlaku, jaký jsme tu zažívali během posledních dvou let. Takoví lidé podle ní nedovolí, aby se přes ně převalila vlna špinavé vody, která se valí a do které „ti nahoře“ přidávají pořád další špínu. „Uvidíme, kolik nás je“, komentuje Peková a upozorňuje, že žádný nápad „elit“ nemůže být realizován bez zapojení obyčejných lidí.
Takzvané elity neumějí z reálného života už nic. Jen si vymyslí, co by se jim líbilo, nebo dostanou zadání od někoho, kdo stojí na tom žebříčku výš, ale nejsou schopni to realizovat. Bez nás „pěšáků“ neumějí nic. Pokud nebudete plnit úkoly, které překročily nějakou míru nehoráznosti, abyste se jim zalíbili, prohráli. A my tu hru, kterou tady hrajeme, můžeme vyhrát. Ta civilizace může zůstat.
Možný způsob, jak se český národ může elitám vhodně bránit: „Buďte jako Švejk, který šel do Budějovic a došel dvakrát do Putimi“, říká Soňa Peková v pokračování rozhovoru, v němž se opět dotýká i otázek vědecké a lékařské etiky a otázek její milované kvantové fyziky.
Druhá část