Koncentrační tábory

Byly zakládány na základě nařízení říšského prezidenta „na ochranu lidu a státu“ z 28. února 1933. Původně byly určeny pro politické odpůrce nacismu, především komunisty, sociální demokraty. Koncentrační tábory (KT) se dělily na základní, kmenové, a pobočné. K základním KT patřily např. Auschwitz (Osvětim), Dachau, Mauthausen.

Na území Německa a okupovaných zemí existovalo 67 KT s 2000 přidruženými, 9 táborů vyhlazovacích, 799 pracovních, 13 trestních, 235 ghett, 55 zvláštních táborů SS, 7 táborů gestapa, 1 pracovní tábor s charakterem káznice, 36 internačních a dalších. Dohromady těchto a dalších KT bylo 3342.

Od roku 1934 byly do KT posílány i nepolitické osoby, které se dopustily nejrůznějších kriminálních činů.

Vraždění nežádoucích lidí nabylo postupně „průmyslového charakteru“. Celkem v KT bylo zavražděno nebo zahynulo hladem, nemocemi 11 miliónů lidí. Z 350 tisíc Čechů a Slováků zde vězněných zahynulo 235 tisíc osob, z toho bylo 15 500 dětí. Část z těchto obětí tvořili českoslovenští občané židovské víry.

(Stručný slovník protifašistického boje českého lidu,
Český svaz protifašistických bojovníků, Praha 1983, str. 67)

KT byly účinným nástrojem vyvražďování obyvatel slovanských států, z jejichž části území si Němci chtěli vytvořit životní prostor. Himmler už 25. května 1940 předložil „koncepci“, nazvanou „Některé úvahy o tom, jak naložit s místním obyvatelstvem východních oblastí“. Stálo tu: „Jsme maximálně měrou zainteresováni na tom, aby se národy východních oblastí v žádném případě nesjednocovaly, nýbrž naopak štěpily na co možná malé větve a skupiny.“

Konkrétní plán, jejž z toho Himmler vyvodil už 15. července, „během následujících 25-30 let předpokládal likvidaci a deportaci 80-85 % obyvatel Polska, 85 % obyvatel Litvy, 65 % populace západní Ukrajiny, 75 % obyvatel Běloruska a po 50 % populace Lotyšska, Estonska a Čech. (Alexandr Pronin: Generalplan Ost)

Malá poznámka v závěru. Desítky tisíc esesmanů, mužů i žen, sloužily v KT. Jen zlomek z těchto vrahounů byl potrestán. Též gestapáci, kteří měli, kromě dalšího, velké zásluhy o doplňování početních stavů vězňů v KT, jen z menší části byli postiženi.

J. Skalský

Příspěvek byl publikován v rubrice Dějiny a současnost. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *