V historickém okénku bychom si mohli připomenout koloniální války v Jihovýchodní Asii.
Ano, je to zajímavé, protože se nejedná jenom o Jihovýchodní Asii, ale také o celé jižní Tichomoří, o ty oblasti, které staří čínští císařové ve svých kronikách nazývali Jižními moři. Ten pojem později převzali Japonci, když ho chtěli dobýt, obsadit a exploatovat v letech druhé světové války. Dnes dostal novou podobu vyhlášením amerického nebo dokonce anglosaského zájmu o „Indický Pacific“. Zatím se o něm moc nemluvilo, jen se někdy příležitostně připomněl. Ale je to slogan, politické heslo, známé nám z nástupnického projevu Joe Bidena, které se v americké politice, kdo se o ni zajímá, v posledních dnech často, skoro neustále opakuje.
Vykořisťování…
Nejde jenom o už Indonésii, nejde o Malajsii, nejde o východní část Indonésie, známou jako provincie Irian Barat (Západní Irian). Tím myslím dneska v naší paměti v podstatě rozdělenou v roce 1949 tzv. dohodami u kulatého stolu, část Nová Guineje jako britsko-nizozemské kolonii na dvě části – ve prospěch Indonésie a ve prospěch Austrálie. Dnes se jedná o tvrdou exploataci těchto území. Možná, že jste někde zaslechli, že na Irianu se těží zlato za pomoci nejmodernější techniky neuvěřitelně brutálním způsobem, ale také, že se tím degradují, bez zájmu ekologické veřejnosti a Grety Thunbergové, deštné pralesy, velmi podobně jako v jižní Americe.
Čínské zájmy…
Takže ten pohyb vykořisťování a vykořisťovatelů je tam významný a zřejmě se o něm budeme dovídat stále novější a novější zdrcující informace. Budeme tak muset činit za cenu toho, že budeme muset dešifrovat novou politiku nebo tu novou politickou terminologii Spojených států, Austrálie, Indonésie, ale také i Čínské lidové republiky, protože za řadou těch investic do kolonizace těchto oblastí, a kterých se vláda Spojených států obává, jsou čínské investice. Upozorňuji opakovaně na to, že to nemusí být investice z Čínské lidové republiky, ale i z Tchaj-wanu, ze Singapuru a z jiných zemí, kde čínský ekonomický vliv je podstatný.
On mimochodem je i v samotné Indonéské republice významný, protože se odhaduje, že 80 % tvorby národního důchodu této země je vyvoláno aktivitami usedlých Číňanů na území Indonésie, ale i Číňanů, kteří si jsou vědomi, dobře vědomi, své identity.