Dr. Petr Robejšek: Skomírající ekonomika, second hand demokracie

Publicista, analytik a politolog Dr. Petr Robejšek kritizoval v rozhovoru pro diskusní pořad „Aby bylo jasno“ kolektivní vinu proti ruské umělkyni, vysvětloval a varoval především před tím, jak se elity snaží kontrolovat společnost.

Úvodem Robejšek hovořil v pořadu „Aby bylo jasno“ o tom, že má velký problém s kolektivní vinou, kterou ve světle války na Ukrajině sleduje.

Což se promítá v západních reakcích na rusko-ukrajinský konflikt ve všech možných i nemožných ohledech. Vůbec nepřipadá v úvahu, aby kulturní národ zakazoval něco z politických důvodů jen proto, že autor opery pochází ze země, která je momentálně v konfliktu, to je pod jakoukoli úroveň, mám na mysli například událost, kdy rozhodnutí předního operního domu La Scala zahájit novou sezónu ruskou operou Boris Godunov vyvolalo nesouhlas hned po oznámení.

Podobně v Česku rezonuje kauza ruské operní pěvkyně Anny Netrebko, pražský magistrát doporučil Obecnímu domu, ať zruší její plánované vystoupení. Náměstek primátora Jiří Pospíšil (TOP 09) se nechal slyšet, že Netrebko by neměla v Praze vystupovat. Do něj se Dr. Robejšek pro jeho postoje opřel:

Zajímavé je, že ten, o kterého tady jde, se tvářil, že je milovník umění a že je mu umění nadevše, a teď se zdá, že je mu nade všechno politika.

Anna Jurjevna Netrebko (* 18. září 1971 Krasnodar) je ruská operní pěvkyně, sopranistka, spojená především s účinkováním na scénách Salcburského festivalu, Metropolitní opery, Vídeňské státní opery a londýnské Královské opery. Kariéru zahájila v Mariinském divadle, kam ji uvedl Valerij Gergijev. V roce 2002 se stala exkluzivní umělkyní vydavatelství Deutsche Grammophon. Za své výkony opakovaně vyhrála cenu Echo Klassik a časopis Time ji roku 2007 zařadil na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa. V roce 2008 přijala titul lidová umělkyně Ruska.

Anna Netrebko a Filipp Kirkorov: klip HLAS

V rámci dění na české politické scéně byl Dr. Robejšek dotazován, zda by se měla spojovat mimoparlamentní opozice, před tím ale důrazně varoval.

Musíme si uvědomit, že jakákoli koordinace jakýchkoli aktérů vede ke konfliktům, které jsou poháněny ješitností jednotlivých potenciálních vůdců. Tohle sjednocení je podle mého názoru chybná cesta. Snažit se něco sjednocovat znamená pracovat podle modu reprezentativní demokracie, modelu, který selhal. Reprezentativní demokracie nám a všem Evropanům obstarala vlády, které se nestarají o to, co si přejí obyčejní lidé, musíme  se každý z nás jednotlivě, tam, kde žijeme, snažit malými krůčky vytvářet tu společnost, jakou bychom si přáli.

Nedávno napsal Dr. Robejšek článek, v němž uvedl, že před více než třiceti lety slavil Západ triumfální vítězství nad komunismem, ale dnes má drtivá většina evropských zemí jen second hand demokracii, skomírající ekonomiku, problematickou společnost, amerikanizovanou kulturu.

Ke svým slovům v pořadu „Aby bylo jasno“ vysvětluje, jak se vyspělé demokracie do tohoto stavu dostaly:

Podstatná skutečnost je ta, že celková geopolitická a geoekonomická situace se změnila. Na všechny západní země dotírají dvě skutečnosti – nekonečný růst není nekonečný a konec globalizačního cyklu.

Petr Robejšek:
Elity se Vás snaží kontrolovat.
Klíč k míru je ve Washingtonu.

Jakou roli v tom podle Robejška hraje, že ekonomiky Evropské unie i jiné upustily od tržních principů a připustily velkou regulaci?

To souvisí s celkovou degenerací konzumní společnosti. Úspěšné společnosti si samy vytvářejí příčiny svého rozpadu, zániku nebo alespoň ohrožení tím, že připravují obyčejné lidi o něco tak přirozeného, co dnes s politováním konstatuji, chybí většině našeho národa, a sice podezřívavost vůči vrchnosti, kritičnost vůči tomu, co mi někdo říká, principiální nedůvěra vůči tomu, s čím se na mě někdo obrací. Vždy se musí počítat s tím, že když mi někdo něco říká, tak proto, že ode mě něco chce, a to není nutně to, co chci já. Lidi konzumují všechno včetně zpráv, včetně politiky, neptají se, zajímá je pouze, jak jednoduše a zábavně strávit den.

V závěru se politolog také zmínil k válečnému konfliktu na Ukrajině, ve kterém má podle jeho slov rozhodující slovo Washington:

Ti, kteří chtěli tou inscenovanou krizí dosáhnout cíl uchování a posílení vlastní moci, se sami oslabili. BRICS a jeho rostoucí počet členů je pravý opak toho, co by si přáli ti, kteří rozhodují o tom, co bude dělat západní Evropa, myslím tím Spojené státy, velmoc, která je v zenitu a obává se, že sestoupí, tak se tomu brání. Teď jde o to, jak chytře se s touto výzvou zachází, obávám se, že americká administrace s ní nezacházela příliš chytře, klíč k míru je právě ve Washingtonu.

Příspěvek byl publikován v rubrice Analytika, Kauza Ukrajina, Politika. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *