Tak jako americká administrativa, stejně jako hlasy našich českých, polských, pobaltských, ale i zelené části německých politiků věří, že Rusko bude na hlavu poraženo, otevřeně si to nedovedu představit.
Rusko za posledních 30 let v konečném důsledku neprohrálo žádný konflikt a tak jak se zejména vyvíjí s obrovským humbukem totální ekonomická, ale i diplomatická válka Západu proti Rusku, tři měsíce tohoto střetu zatím svědčí o tom, jak dalece je Západ izolován případně, jak se hroutí jednota při nesmyslné sankční politice a jak Rusko až překvapivě čelí pokusím na své ekonomické zničení. I v našem tisku je už možné opatrně přečíst.
Ruská měna rozšířila své zisky. Od začátku roku rubl vůči americkému dolaru posiluje o více než 14 procent. Tímto výkonem tak překonává brazilský real, který si proti dolaru polepšuje asi o devět procent. Ruský rubl je tak v současné době nejvýkonnější měnou mezi 31 hlavními měnami, které sleduje agentura Bloomberg. Rubl k americkému dolaru v pátek poprvé po více než dvou letech zpevnil za hranici 63 rublů. Jeden dolar se prodával zhruba za 63,75 rublu. Přitom ještě na začátku března, kdy západní země začaly stupňovat sankce proti Rusku, dolar přechodně vystoupil až nad 130 rublů. V silném růstu pokračuje rubl i proti euru.
Kde jsou také časy velkohubých prohlášení, že se odběratelé plynu nepodrobí Putinových podmínkám o platbě v rublech. Dnes již 20 odběratelů se podrobilo a raději mlčí.
To, že ruská ekonomika nepadá, jednoznačně ukazuje, že přebytek bilance běžného účtu Ruska za první čtyři měsíce letošního roku vystoupil na 95,8 miliardy USD (2,3 biliónu Kč). To je maximum nejméně od roku 1994 a znamená to prudký růst ve srovnání se stejným obdobím loni, kdy přebytek činil 27,5 miliardy USD.
Velké neúspěchy zaznamenal nezápadní svět na diplomatické úrovni. Přes mohutný tlak klasického imperialistického nátlaku často spojeného se známý vydírání z důvodu účelově obracených lidských práv, proti ekonomickým gigantům Číně či, Indii včetně například státního převratu v Pákistánu, kde bývalý pákistánský premiér byl jednoznačně protiamerický a zároveň proputinovský, nikdo mimo 40 států, které sankciovaly Rusko, se nepřidal… Politický Západ se ocitl v izolaci…
A to si znovu připomeňme jednání o 6. balíčku sankcí, které mělo zahrnout embargo na naftu, kde díky Maďarsku se jednání zablokovalo.
Před několika týdny jako triumf vojenského předvoje Západu – NATO, se srdce odpůrců Ruska zatetelila euforií, protože Finsko a Švédsko se rozhodlo požádat o vstup do NATO. Jak věci dopadnou není jasné, ale v každém případě, vcelku zřetelná snaha Erdogana, který do požadavku jejich přistoupení hodil vidle, vzala jestřábům úsměv z obličeje.
A tak by bylo možné pokračovat.
Ta doba tří měsíců je nesmírně krátká a víme, že podle vyjádření Stoltenberga či Zelenského může trvat měsíce i roky. A realisticky to není vyloučeno… Rusko neustoupí, Ukrajina ustoupí, jen bude-li totálně ekonomicky na dně, což zjevně není a v USA musí dojít k výměně ve Washingtonu, protože Biden se podle expertů této války vzdát nemůže…
Válka je vždy pokračováním politiky jinými prostředky. A tak jestliže klerofašistická vláda Fialy a spol., podporující sudetoněmecký landsmannschaft podporuje přirozeně i neonacisty z pluku Azov a stoupence Stěpana Bandery, je velká část občanů, která rozhodně podpoře této války odporuje a dokonce může mít i pro Putina pochopení…
Zatím Západ eufemicky vzato zažívá dramatický nárůst cen, energetickou krizi a mohutnou inflaci.
Na vítězství proti Rusku to rozhodně nevypadá.