Stejným způsobem jako naše rodina byly vyhnány i další české rodiny

Patřím mezi ty, kteří byli vyhnáni ze dne 7. na 8. října z Petržalky, která byla zabrána nacistickými vojsky. Můj otec, bývalý ruský legionář 6. Hanáckého pluku Olomouc, vykonával po návratu do vlasti z 1. světové války službu na polských hranicích ve Snakově, okr. Bardějov, jako respicient finanční stráže.

Po roce 1927 byl přemístěn do Petržalky k výkonu stejné služby na celnici hraničního přechodu do Maďarska. Navštěvoval jsem v Petržalce pět tříd obecné školy a od září 1938 pak gymnázium v Bratislavě. Do doby, než přišel Hitler k moci a nezabral Rakousko, nebyly v Petržalce mezi obyvateli žádné národnostní ani politické třenice, žilo se v naprostém souladu. Čech vedle Slováka, Němce, Maďara, Poláka i občanů ruské národnosti (bělogvardějců).

Úplná změna nastala v srpnu 1938. Slováci provolávali  „Čechúni von“, Maďaři začali nosit svoje horthyovské černé široké mašle se zlatými třásněmi. Příslušníci německého národa  zase chodili s bílými podkolenkami, v jelenicových šortkách s „padacím mostem“, ženy v krojích podle příslušnosti ke svému kraji. Jen občané z Ruska nevěděli, co mají po postupu Hitlera do Rakouska dělat  a k čemu se přiklonit. Pro ně bylo jisté, že se musí dostat mimo území zabrané Německem, tj. na západ, neboť matička Rus nebyla jejich emigraci do ČSR nakloněna a věděli, co by je v případě návratu do jejich země čekalo.

Vrátím se však k události ze dne 7. na 8. října 1938, kdy naše rodina musela do 24 hod opustit svůj byt v Petržalce, nechtěla-li přijmout německou příslušnost. Co vzal otec na řídítka kola a nosič, maminka do tašek a nůše, já do batohu (bylo mi tehdy dvanáct let), to bylo vše. V Bratislavě nám bylo poskytnuto společné ubytování asi pro 50-60 lidí ve vyklizených garážích tehdejšího Finančního ředitelství. Tak to tedy vypadalo s vyhnáním Čechů ze zabraného území Petržalky, bez náhrady za majetek ponechaný v bytě. Stejným způsobem jako naše rodina byly vyhnány i další české rodiny.

Píši to proto, aby si naši občané i mladá nastupující generace uvědomili, že v roce 1938 došlo skutečně k vyhnání Čechů z pohraničí a odsun Němců v roce 1945 po skončení 2. světové války byl až následnou událostí.

Břetislav Janovský, tehdy Petržalka

Příspěvek byl publikován v rubrice Dějiny a současnost. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.