Po mnichovském diktátu začala německá vojska obsazovat československé pohraničí. Do našeho – jihomoravského pohraničí vpochodovala německá armáda 8. října 1938, kdy obsadila Hrušovansko. Naděje, že Znojmo podle dohody okupováno nebude, byly zklamány. O Znojmu se všeobecně předpokládalo, že zde bude proveden plebiscit.
Ve městě se projevila jakási úleva. Uprchlíci se vraceli do města, aby vykonali svou plebiscitní povinnost. Návštěva ve školách se zlepšila. Úřady rozhlasem vyzývaly lidi, aby zůstali na svých místech. Ještě 6. října v ranních hodinách proletěla zpráva, že Znojmo zabráno nebude. Avšak ještě téhož dne odpoledne došla na Okresní úřad ve Znojmě telefonická zpráva, že město Znojmo bude v neděli 9. října 1938 vydáno říšskoněmeckému vojsku. Na české obyvatelstvo dopadla drtivá skutečnost.
Hitler naprosto nedbal usnesení mnichovského diktátu, který ukládal, aby ve smíšených oblastech bylo provedeno lidové hlasování. Jeho souhlas s plebiscitem byl jen jedním z triků jeho proslulé nordické lsti, aby mohl vojensky obsadit nejen území smíšené, ale i velký počet ryze českých obcí.
Největší útěk českého obyvatelstva ze Znojma probíhal ve dnech 6. až 9. října. Ulice se naplnily řvaním německého rozhlasu a ordneři drzým a hrubým způsobem napadali občany české národnosti. Nutili je, aby vyvěsili prapory s hákovým křížem. Z Henleinovy SdP se rychle vytvořila hitlerovská NSDAP. Nacisté připravovali materiály pro říšské orgány, především tajné seznamy lidí, kteří bojovali proti fašismu.
Dne 7. října se konala poslední schůze městské rady v původním složení. Němečtí zástupci už byli velmi sebevědomí. Měli už připravené kádry ordnerů. K právnímu předání města však na této schůzi nedošlo. Český starosta Valentin Skurský formálně vykonával funkci i nadále. Bylo usneseno, aby při příchodu německé armády bylo vedení správy města předáno prvnímu náměstku starosty dr. Erichu Haasemu. Je skutečností, že od soboty 8. října česká většina již správu města nevykonávala. Většina českých úředníků Znojmo opustila. Okupace Znojma započala v dopoledních hodinách dne 9. října 1938, kdy německá letadla oblétávala radniční věž a kroužila nad nádražím. Tato neděle byla pro znojemské Čechy opravdu smutná a nesnesitelná. Podle nařízení nového starosty vyzváněly po několik hodin zvony na všech kostelech. Říšská vojska přišla do Znojma o dvě hodiny dříve před stanoveným programem. Přitáhla dvěma proudy – od osady Hatě a od Hnanic. U Hatí vítal nacisty krajský vedoucí SdP dr. Kottek, jeho zástupce Felix Bornemann a starosta dr. Haase. Dr. Kottek s velkou obřadností kácel hraniční sloup. Byl to Hitlerův služebník, který chtěl z mapy Evropy vymazat hranici mezi dvěma zeměmi trvajícími již tisíc let. U demolované hnanické celnice vítaly nacisty skupiny freikorpsu. U Oblekovic se obě skupiny spojily a provedly slavností defilé. Zde vítal soukmenovce z Říše poslanec dr. Jilly se skupinou vedoucích činitelů SdP.
Po dvacáté hodině 9. října se zaplnilo náměstí, pohotově přejmenované na A. Hitler Platz, davy nacistů. Na čestné tribuně vítal hosty starosta města dr. Haase. Hlavní projev měl říšský místodržící dr. Seys-Inguart, rodák ze Stonařova (po válce v Norimberku odsouzený k smrti a popravený). Večer se konal pochodňový průvod městem. Tak bylo Znojmo připojeno k Říši, k její provincii Ostmark, do Gau Niederdonau. Ve městě Znojmě se ihned ustavily nacistické organizace SS a SA, které byly hlavní oporou nacistického pořádku. Současně s armádou přišlo do Znojma i gestapo. Usadilo se ve vile bývalého českého starosty dr. Mareše. Čechům byly ve válce vydávány menší příděly potravin než Němcům.
Přestože na poslední schůzi městské rady se Němci zavázali, že klid a bezpečnost obyvatelstva budou zachovány, tento slib nedodrželi. Již v prvním týdnu po záboru Znojma byla zatčena řada občanů a odvedena do Německého domu. Mezi zatčenými bylo i mnoho židovských občanů, které v sobotu večer 15. října odvezli beze všech prostředků na neznámé místo a nikdo se z nich po válce nevrátil. Výlohy českých obchodů byly pomalovány a vytloukány. Na výloze českého holiče Skočdopole se objevil výmluvný nápis: Skoč do Dachau.
Krutě si počínali ordneři v blízkých Suchohrdlech. Byli české lidi nejsurovějším způsobem. Ve smíšených územích bylo mnoho českých lidí ztýráno a podle dochovaných zpráva jedna česká učitelka byla týráním usmrcena. Zatýkání pokračovalo. Bylo zatčeno mnoho českých lidí, především dělníků, kteří neměli možnost se evakuovat. Pod dozorem ordnerů museli zametat ulice, ordneři je ponižovali a zesměšňovali. Mnozí čeští političtí činitelé oddálili své zatčení odchodem do vnitrozemí.
Po zřízení protektorátu byli pozatýkáni, souzeni, popraveni nebo odvlečeni do koncentračních táborů. Tomuto osudu neunikli ani komunističtí funkcionáři Rudolf Krchňavý, Karel Čihák, Karel Viklický. Smrti na popravišti neunikl ani poslední velitel znojemské posádky generál in memoriam Jiří Jaroš a mnozí další.
Byl očekáván příjezd Hitlera do Znojma. Řádění gestapa a ordnerů se stupňovalo. Policie vydala příkaz, aby české nápisy byly urychleně odstraněny. Kdo tak neučinil, byly mu vybity výlohy a okna. Po několik večerů prováděli ordneři razie ulicemi a do oken českých lidí házeli kamení i dlažební kostky. Mnoho českých lidí bylo zraněno. Lavičky v Husových sadech byly vyhrazeny pouze pro Němce. Když se na ně posadil někdo z Čechů, byl ordnery a SA-many krvavě zbit.
Hitler přijel do Znojma 26. října 1938. Byl uvítán radnicí, kde se zapsal do Zlaté knihy. Odpoledne se konal slavnostní projev na Dolním náměstí. Nadšení zfanatizovaných Němců nebralo konce.
Na kulturní činnost Němců nebylo třeba dlouho čekat. Byla demolována socha Jana Amose Komenského před školou v Louce, odstraněna pamětní deska českého buditele notáře Vlka, zpustošena a vypálena židovská synagoga. Na Václavském náměstí zesměšnili i sochu sv. Václava.
Mnichov a okupace znamenaly pro velkou část znojemského okresu zánik i pracně vybudovaného školství. Němci v zabraném území české školy nepřipustili. Teprve po třech měsících byl dán souhlas k otevření české obecné školy ve Znojmě, do které bylo zapsáno asi tři sta dětí. Učitelský sbor se i na této škole dorozumíval pouze německy. Měšťanka a střední škola nebyly povoleny! Čeští žáci chodili později do měšťanky do vzdálených Hlubokých Mašůvek.
Na zbytek Čechů ve Znojmě dopadl těžký tlak germanizace, období více než sedmiletého temna.
Ze svědectví Bohumila Fučíka, okresního archiváře