PhDr. Jiří Jaroš Nickelli: Jak nám církev  prodělala, řečeno nekorektně – „prošustrovala“ restituční milióny

Ta věta mne napadla při čtení stati pana Martina Shabu v Lidových novinách 2.10.2022, na str. 1 a 5. Podle něj Lidové noviny získaly informace o odhadech hodnot pozemků, které údajně Arcibiskupství pražské prodalo pod cenou skupině podnikatelů.

Nebudu čtenáře unavovat peripetiemi, které pan redaktor líčí v Lidovkách. Jen zmíním názvy podnikatelských subjektů – Rižákova společnost Empo Ypsilon, dále jeho Empo Hotel, firma PHS Prague Services, Reo Beta a další. Za zmínku stojí vskutku profesionální věta pana Prinze, mluvčího Reo Bety:

Pokud jde o dotazy na podrobné údaje z našich ekonomických transakcí, berte prosím v úvahu, že jsou součástí obchodního tajemství.

Jak prosté, milý Watsone, není-liž pravda?

Maně mne napadá analogie z mytického britského seriálu Ano, pane premiére, kde se funkce biskupa označuje jako „spojení manažera, obchodního ředitele a realitního makléře“. Tudíž v případě odvolaného výkonného ředitele arcibiskupství, pana Jurigy, se jednalo patrně o mimořádné výkony?

Čtenář ať si sám učiní obrázek o výsledku anobrž konci restitučních pozemků a budov podle citovaných Lidových novin.

Jen bych připomenul již dávnou skandální restituci voršilek v Praze a v Brně. V Praze to byla nová budova Národního divadla, v Brně areál bývalého voršilského kláštera, z něhož pan stát de facto vyhodil do baráků wehrmachtu na Kraví hoře Technické muzeum v Brně, aby po desetiletích podnikání voršilky zkrachovaly a předaly klášter na triko brněnskému biskupství. Stát vybudoval Technické muzeum v Brně za cca půl miliardy – další půlmiliardu (?) dal na nové Technické muzeum v budově bývalé Tesly v Králově Poli, pěkně daleko od centra města. Což pochopitelně znamenalo značný pokles návštěvnosti, aspoň pokud je mi známo…

Že přitom byly likvidovány unikátní expozice parních strojů nebo vodních turbín, aby se pracně obnovovaly v Tesle, a nikdy nedosáhly úrovně zbořených expozic, je ovšem mocným, kteří rozhodli, srdečně jedno…

Nakonec mne napadá další hrůzný scénář, který může nastat při restituční tečce za nějakých dalších třicet let: Přijde církev, která – Bohu poručeno – pozbyla restituční majetky podle vzoru mnicha bratra Tucka z Robina Hooda – „Hospodin dal, Hospodin vzal!“ – opět za vyždímaným státem s výzvou „Velvary, Velvary, pryč naše tolary – státe dej!“? Chyby může učinit každý. Ale zde se mi to jeví jako případ, kdy onu církev ždímají profesní konsorcia, a ona sama bez kvalifikace v džungli korporátního kapitálu se potácí mezi vyvolenými žraloky.

Lze jen doufat v Hospodinovu shovívavost nad tímto státem. I nad společenstvím lidu Božího a jeho zástupci. Závěrem pouze volám: Hospodine, chraň tento stát před takovými restitucemi a jejich konci…

Bohužel nemáme Jana Žižku, aby učinil takovým restitucím konec… Máme tu jen mnoho zrádných Čapků ze Sán, zrazujících národ i zem,  jako u Lipan.

Autor je emeritní expert Technického muzea v Brně na vodní energetiku, větrné motory a technické památky. Je věřící husita.

Příspěvek byl publikován v rubrice Analytika, Dějiny a současnost se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *